Hlavní obsah

Důchodový věk ignoruje čím dál více Čechů. Za deset let je jich dvojnásobek

Foto: Shutterstock.com

Důvodem pro pokračování v práci i v důchodovém věku může být samota, finanční situace, ale také chuť dále pracovat. Ilustrační fotografie.

Reklama

19. 5. 17:40

V Česku zůstává ekonomicky aktivních přibližně 150 tisíc lidí starších 65 let. Častěji pracují ti s vysokoškolským vzděláním, nejmenší podíl tvoří absolventi základních škol. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu.

Článek

V Česku dlouhodobě přibývá zaměstnaných seniorů. Zatímco před deseti lety pracovalo 76,3 tisíce lidí starších 65 let, v minulém roce to bylo již 147,2 tisíce.

„Přestože ekonomický vývoj byl i v roce 2021 výrazně ovlivněn opatřeními přijatými v souvislosti s epidemií koronaviru, na celkové zaměstnanosti seniorů se to odrazilo jen relativně málo,“ uvádí k datům ČSÚ. V porovnání s rokem 2020 pracovalo loni jen o tisícovku méně seniorů, kteří překročili 65 let věku.

Zvýšil se také počet pracujících lidí starších 60 let. „Vývoj počtu pracujících do 64 let byl ovlivněn kromě demografických faktorů především postupným zvyšováním věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod,“ vysvětlují statistici.

Ke zvyšování důchodového věku došlo v letech 2011 a 2018, kdy byl nejvyšší důchodový věk stanoven na 65 let.

Data Českého statistického úřadu vycházejí z takzvaného Výběrovém šetření pracovních sil, které se provádí pravidelně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky.

Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání (z důvodu dovolené, úpravy pracovní doby, nemocenské, mateřské nebo otcovské dovolené, školení související se zaměstnáním). Součástí jsou také zaměstnaní ve vlastním podniku, sebezaměstnaní, podnikatelé.

Hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.

Zdroj: ČSÚ

Zvyšuje se proto i podíl pracujících starších 60 let na celkovém počtu zaměstnaných. V minulém roce činil 8,9 procenta. Meziročně tak došlo k mírnému nárůstu o 0,1 procentního bodu. Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl zvýšil z 5,3 procent.

Nárůst lze pozorovat i v podrobnějších věkových kategoriích. Lidé starší 65 let se podíleli na zaměstnanosti z 1,5 procenta před deseti lety, v roce 2020 už to bylo téměř jednou tolik. Tento trend se projevuje jak ve skupině mužů, tak i u žen.

Důvodem může být samota i finance

Aneta Šebková, specialistka komunikace organizace Život 90, která se zaměřuje na podporu starších lidí, řekla Seznam Zprávám, že mezi jejich klienty nárůst pracujících nezaznamenala. „Pokud stále pracují na plný úvazek, znamená to, že jsou v plné kondici. V tom případě nevyužívají našich služeb a ani nemají čas chodit do našich kurzů,“ popisuje z praxe.

Zkušenosti s pracujícími seniory ale organizace má. „Naši dobrovolníci jsou z velké části senioři, kteří nechtějí sedět doma, chtějí být ještě prospěšní a tak pomáhají v podobě dobrovolnictví,“ říká.

„Také spousta lektorů kurzů, které pořádáme pro seniory, jsou sami senioři. Buď také pracují dobrovolně, nebo pokud ocení nějaký malý přivýdělek, dělají to formou DPP,“ dodává s tím, že většinou nejde ani tak o finanční motivaci, jako spíš o to, že je baví být mezi lidmi a zároveň pomáhat ostatním.

Jako modelový příklad zmínila příběh seniorky, která se po smrti manžela začala cítit osamělá. Několik let pak pracovala v kavárně organizace. „U seniorek, které ovdoví, je často důvodem, že potřebují být mezi lidmi, přijít na jiné myšlenky. Někdy ale poté, co jim zemře partner a ony zůstanou samy ve velkém bytě s nižším důchodem, vzniká i finanční motivace,“ popisuje Šebková.

Nejvíce pracujících seniorů má vysokoškolské vzdělání

Pracovně aktivní v důchodovém věku zůstávají nejméně lidé se základním vzděláním, kterých jsou zhruba čtyři procenta. Naopak nejčastěji pokračují s prací i v důchodu lidé s vysokoškolským vzděláním. Tvoří téměř 40 procent pracujících seniorů starších 65 let.

Do této skupiny patří i profesorka Jarmila Panevová, která ve svých 84 letech pracuje na částečný úvazek na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. „Už neučím, to jsem vzdala sama někdy po sedmdesátce. Říkala jsem si, že obor se strašně rychle vyvíjí. Už jsem si nebyla úplně jistá, jestli jsem ten vývoj – zejména v oblasti informatiky – schopná sledovat. Účastním se proto práce na grantových projektech zaměřených lingvisticky,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Pro práci i v tomto věku má dva hlavní důvody. „Na jedné straně je potřeba udržet na univerzitě vysoce kvalifikovaný tým, což mi vytvořilo podmínky, abych zůstala. A člověka to baví, tak to dělá, když mu to rozum dovolí,“ přidává druhý důvod.

Práce se nezříká ani do budoucna. „Záleží na mých zdravotních podmínkách a samozřejmě i na finančních zdrojích, které má ústav,“ vysvětluje.

Vysoký podíl pracujících nad 65 let s vysokoškolským vzděláním je patrný, i pokud jde o celkové srovnání. Loni pětina z nich v této věkové kategorii pokračovala v práci. Nejméně pak zůstávají ekonomicky aktivní senioři se základním vzděláním, pouze necelá dvě procenta.

Generační rozdíl v IT

V absolutních číslech pracuje nejvíce lidí starších 60 let ve zpracovatelském průmyslu (89,7 tisíce), ve zdravotní a sociální péči (44,3 tisíce) a ve vzdělávání (44,2 tisíce).

Jejich podíl ve srovnání se všemi ostatními zaměstnanci v daných odvětvích je ale nejvyšší v zemědělství, lesnictví a rybářství (14 %), v profesních, vědeckých a technických činnostech (13,4 %) a v administrativních a podpůrných činnostech (12,9 %).

Nejnižší podíl seniorů pak pracuje v informačních a komunikačních činnostech, tvoří 4,3 procenta ze všech zaměstnanců v tomto odvětví. Podle dat ČSÚ v tomto odvětví dominují pracující mladšího a středního věku.

Pracovat v důchodu plánuje téměř třetina ekonomicky aktivních

Podle nedávného průzkumu téměř 30 procent respondentů, kteří jsou momentálně v ekonomicky aktivním věku, plánuje pracovat i v důchodu. Téměř polovina pokračovat v práci nehodlá a čtvrtina dotazovaných zatím neví.

Jako nejčastější důvod, proč chtějí lidé ve věku 54 až 65 let pokračovat v práci i v důchodu, uvedli, že „kvůli dalšímu zdroji financí i životní náplni“. Jednu nebo druhou motivaci má pak shodně dalších téměř 14 procent z dotazovaných v tomto věku.

O průzkumu projektu Neviditelní a společnosti Provident Financial, který se zaměřoval na plány lidí v ekonomicky aktivním věku ohledně odchodu do důchodu, psaly Seznam Zprávy podrobně v tomto článku.

Pro podrobnější informace klikněte na šipku ve spodní části grafu.

V Libereckém kraji plánuje v práci pokračovat pětina lidí, hlavně kvůli tomu, že budou potřebovat další zdroj financí. Aby nepřišli o životní náplň, hodlá v práci zůstat 21 procent obyvatel Olomouckého kraje, jako kombinaci obojího plánuje zaměstnání čtvrtina obyvatel Pardubického kraje. V něm je také nejvíc lidí, kteří určitě pracovat v důchodu nechtějí (22,5 %).

Pro další mapy nebo více informací klikněte na šipku ve spodní části grafu.

Lidí v důchodovém věku je v Česku 2,1 milionu a jak uvádí projekt Neviditelní, zdaleka nejsou homogenní skupinou. „Z hloubkové studie projektu Neviditelní vyplývá, že u nás žije až 889 tisíc tzv. neviditelných seniorů. To znamená, že se potýkají s osamělostí, příjmovou chudobou nebo rezignací na život,“ uvedla již dříve iniciátorka celého projektu a mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované