Hlavní obsah

Fakta: Většina Čechů bydlí ve vlastním, na Rumuny to ale nestačí

Foto: Heimstaden

Nájem nemusí platit téměř čtyři pětiny Čechů (ilustrační foto).

Reklama

5. 1. 10:33

Průměrný Čech dá za náklady na bydlení téměř pětinu svého disponibilního příjmu. V rámci Evropské unie je to mírný podprůměr, ceny bydlení však rostou a situace se rychle horší i pro možný nákup nemovitosti.

Článek

Necelých 70 procent obyvatel Evropské unie žije ve vlastním bydlení. V České republice je toto procento dokonce vyšší: nájem nemusí platit téměř čtyři pětiny Čechů.

Česko však zdaleka nepatří k zemím, které by této statistice dominovaly. Ve svém žije více než 90 procent Maďarů, Chorvatů nebo Slováků. V Rumunsku pak podnájem využívají pouze necelá čtyři procenta obyvatel. Naopak v Rakousku nebo Německu je poměr přibližně padesát na padesát.

Vyplývá to z velkého přehledu bydlení, který na samém konci loňského roku zveřejnil Eurostat.

Oproti evropskému průměru Češi více bydlí v bytech. Rodinný dům má jako trvalé bydliště 48 procent z nich, což je o necelých pět procentních bodů méně, než je unijní průměr. Například v Irsku v domě žije necelých 92 procent obyvatel, naopak Lotyšsko se Španělskem vévodí ve využívaní bytů. Žije v nich přes 65 procent populace.

Bydlení ve vlastním se mnoha lidem vzdaluje

Statistiky ukázaly také dlouhodobý vývoj cen nemovitostí. Ty od roku 2013 nepřetržitě rostou, graf nájmu má jednoznačně vzestupnou tendenci dokonce od roku 2010. U obou těchto ukazatelů je navíc křivka ukazující vývoj v České republice strmější, než je evropský průměr.

V grafu níže si můžete v prvním políčku vybrat země, ve druhém vývoj ceny domů (house price) a nájmů (rent) nebo inflace (total inflation).

Data, ze kterých Eurostat vychází, končí v roce 2020. Jak však ukazuje projekt Seznam Zpráv a společnosti EMA data Index dostupnosti bytů, situace v Česku se během loňského roku ještě prudce zhoršila.

Češi dají za bydlení pětinu příjmů, Řekové 36 procent

Krom růstu ceny nemovitostí rostou také ceny za bydlení za vodu, elektřinu, plyn a další paliva. Pokud vezmeme průměr EU jako styčný bod a porovnáme s ním náklady v roce 2010 a o dekádu později, zjistíme, že náklady se zvýšily v 17 z 27 zemí EU a ve dvou ze tří sledovaných mimounijních zemí.

Náklady na bydlení spolknou zhruba pětinu (20,1 %) příjmů obyvatel Unie. Této statistice jednoznačně dominuje Řecko s 36,6 procenta, na druhém místě je Německo s necelými 30 procenty. A také tady nejvíce v peněžence po zaplacení nutných nákladů zbude Litevcům, Kypřanům a Malťanům.

Průměrný Čech dá za náklady na bydlení podle dat Eurostatu 19,3 procenta svých disponibilních příjmů.

Statistika se také zabývala otázkou, kde jsou lidé takzvaně přetížení náklady na bydlení, přesněji řečeno, kde celkové náklady přesahují 40 procent příjmů. I zde patří nelichotivé prvenství Řecku, kde téměř 37 procent obyvatelů měst a necelých 24 procent venkovanů definici přetížení splňují. Na druhém místě skončilo Německo s více než pětinou ve městech a 17,6 procenta na venkově.

Pozitivně ukazatel vyšel pro Slováky, Kypřany, nebo Litevce. Česká republika dopadla lépe než unijní průměr: skončila zhruba ve střední části žebříčku.

Srbové mají místnost na člověka

Průměrně v Evropské unii vychází na jednoho člověka 1,6 místnosti v místě bydliště. Nejvíce prostoru si užívají na Maltě, kde je průměr 2,3 místnosti, naopak v Rumunsku vychází na jednoho obyvatele 1,1 místnosti. V Srbsku je průměr čistá 1.

Velikost domácností je průměrně největší v Turecku s 3,3 člena, z Evropské unie žijí nejvíce pospolu Slováci. V jedné domácnosti jsou v průměru téměř tři. Naopak jako samotáři ze statistik vyšly severské národy spolu s Německem.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované