Hlavní obsah

Fakta: Jak poslanci v době koronaviru docházejí do Sněmovny

Docházka poslanců ve sněmovně. Detailní interaktivní graf níže.

Reklama

28. 2. 6:30

Seznam Zprávy provedly analýzu docházky poslanců v době covidu.

Článek

Podrobná analýza 8347 hlasování Sněmovny za období od ustavující schůze na podzim 2017 do současnosti ukazuje, jak se změnila účast jednotlivých poslanců v době před pandemií koronaviru a během ní.

S nástupem pandemie se poslanecké kluby dohodly na tom, že kvůli šíření koronaviru budou poslanci chodit do Sněmovny v polovičním počtu za každou stranu. „Přesný soupis, kolik schůzí Sněmovny, potažmo hlasování se konalo s poloviční účastí poslanců, nikde neevidujeme,“ sdělili Seznam Zprávám pracovníci tiskového oddělení Poslanecké sněmovny. Hrubý odhad pak činí 80 procent.

Poslanec premiérem

Ministerský předseda je zároveň zvoleným poslancem a mandát si ponechal, jeho účast ve Sněmovně je ale za poslední rok na minimu. Právě v době koronavirové pandemie, s níž se nyní Česká republika neúspěšně potýká, se má předseda vlády zodpovídat Poslanecké sněmovně. Andrej Babiš však do Sněmovny téměř nechodí a jako poslanec se ani nepodílí na hlasováních.

Od posledních voleb, kdy byl zvolen poslancem, do února 2020 byla jeho účast na hlasováních 27 %, od koronavirové krize se ale premiér ze všech hlasování účastnil jen 14 %. Nižší účast Seznam Zprávy zaznamenaly jen u Karla Schwarzenberga (TOP 09), Jany Levové (SPD), Miroslava Grebeníčka (KSČM), Lenky Kozlové (Piráti) a Václava Votavy (ČSSD).

Podrobný graf zachycuje v čase účast všech poslanců na hlasováních Sněmovny (i těch, kteří již mandát nevykonávají, např. nejnověji Miroslav Kalousek, nebo naopak náhradníky, kteří se do Sněmovny dostali po svých kolezích později).

Jak číst graf?

🟠 Barevné body představují jednotlivé poslankyně a poslance podle stranické příslušnosti.

🟠 Přehrávání v čase ukazuje vývoj od ustavující schůze Sněmovny v roce 2017, jak se zákonodárci podíleli na hlasováních ve Sněmovně po jednotlivých měsících až do února 2021.

🟠 Čím výše se tyto body pohybují na vertikále, tím vyšší je podíl vybraného poslance na hlasování v daném měsíci.

🟠 Přehrávání lze kdykoli zastavit a najetím myši na vybraný bod zobrazit detaily o příslušném zákonodárci.

🟠 Za pozornost nyní stojí poslední rok, kdy se poslanecké kluby dohodly na tom, že kvůli šíření koronaviru budou zákonodárci chodit do Sněmovny v polovičním počtu za každou stranu.

🟠 V detailu u každého poslance pak první část grafu (zelený pruh) ukazuje účast na hlasování v příslušném měsíci, kde byl graf pozastaven. Další dva pruhy pak srovnávají období do konce února 2020 a od března 2020.

Přesný soupis, kolik hlasování se konalo s poloviční účastí poslanců, Poslanecká sněmovna neeviduje. Hrubý odhad, kolik takových hlasování proběhlo, činí 80 %. Proto jsou v grafu zachycena právě tato období.

Poslanci s rolí komunálních politiků chybí častěji

Podrobné srovnání podílů na hlasováních tzv. před koronou a během ní ukazuje, že na účast ve Sněmovně má vliv, zda se poslanci a poslankyně angažují také v komunální politice. Z výpočtů vyplývá, že největší propady v docházce mají ti, kdo jsou zároveň starostové nebo městští a krajští zastupitelé. Věnují se totiž kvůli koronavirové krizi prioritně dění ve „svých“ městech a obcích.

K rekordmanům, jimž se v posledním roce propadla docházka ve Sněmovně, patří hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO), zastupitelka Plzeňského kraje Miloslava Rutová (ANO), Jan Richter (ANO), do října 2020 zastupitel Ústeckého kraje, nebo třeba předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička (ANO). Ten kvůli skandálu s porušením vládních opatření proti koronaviru na poslanecký mandát rezignoval.

V ODS je vidět propad v docházce u poličského starosty Jaroslava Martinů nebo hejtmanky Plzeňského kraje Ilony Mauritzové.

Po Miroslavu Grebeníčkovi (KSČM) je druhým rekordmanem v omezené docházce do Sněmovny bývalý starosta Stříbra Václav Votava (ČSSD). Oba patří mezi ohrožené skupiny obyvatel. V telefonickém rozhovoru Václav Votava nadto upozornil, že ne všichni poslanci dodržují hygienická opatření a že právě toto chování je pak pro další členy sněmovny vysoce rizikové.

Velký propad v docházce do Sněmovny pak vykazují i další poslankyně a poslanci, kteří kumulují funkce, jako například starosta Prahy 7 a pražský zastupitel Jan Čižinský (KDU-ČSL) nebo primátor města Havířov Josef Bělica (ANO).

Detailní srovnání: opoziční strany

V grafech níže jsou porovnaní poslanci a poslankyně, kteří vykonávali mandát většinu období po volbách 2017 až do roku 2020 (či jeho větší část). Typicky například Miroslav Kalousek, který rezignoval na svůj mandát ke dni 19. 1. 2021.

Poslanci TOP 09, STAN, Pirátů a ODS mají účast ve Sněmovně až na výjimky poměrně rovnoměrně rozloženou.

TOP 09 má jediného zákonodárce, který se v uplynulém roce podílel na méně než desetině hlasování – Karla Schwarzenberga. Ten se kvůli svému vysokému věku (83 let) řadí mezi ohrožené skupiny obyvatel. Zároveň se rozhodl ukončit svou politickou kariéru a v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny už nekandidovat.

Poslanci Starostů a nezávislých jsou ve Sněmovně i v průběhu koronavirové krize zastoupeni spravedlivě. Nejaktivnější je Věra Kovářová, nejméně aktivní Petr Pávek.

„Účast ve Sněmovně dělíme podle toho, kdo z poslankyň a poslanců má kterou oblast v gesci,“ sdělil Seznam Zprávám Lukáš Černohorský, který v pirátském poslaneckém klubu koordinuje účast na schůzích Sněmovny. „Proto teď byli častěji vidět například Olga Richterová, která má na starosti zdravotní a sociální věci, nebo Mikuláš Ferjenčík, jenž se angažuje v ekonomických záležitostech.“

Piráti se také účastní schůzí vcelku rovnoměrně, výjimkou je Lenka Kozlová, která podle vysvětlení svých kolegů patří k ohroženým skupinám obyvatel a nevystavuje se nyní riziku nakažení koronavirem. Nejvyšší aktivitu celkově si drží Tomáš Martínek.

Mezi poslanci ODS si vysokou aktivitu udržel Marek Benda, účast na hlasováních naopak výrazně poklesla u Ilony Mauritzové, která se na podzim stala hejtmankou Plzeňského kraje.

Velký pokles účasti ve Sněmovně je vidět i u dalších poslanců, kteří se angažují v komunální politice. Jaroslav Martinů je zároveň starosta Poličky a jeho účast na hlasováních se propadla o více než polovinu. Podobně je na tom Martin Kupka, dlouholetý starosta Líbeznic a 1. náměstek hejtmanky Středočeského kraje. I jeho podíl na hlasováních byl v uplynulém roce poloviční.

KDU-ČSL vykazuje viditelné omezení docházky do Sněmovny u Pavla Bělobrádka, který patří kvůli svému zdravotnímu stavu mezi ohrožené skupiny obyvatel. Jinak se lidovečtí poslanci hlasování účastní rovnoměrně.

„Rozhodující pro účast ve Sněmovně má odbornost našich poslanců a to, jakému tématu se věnují a které je na programu schůze,“ řekl Seznam Zprávám předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová, kteří odešli z SPD, vstoupili ve druhé polovině března 2019 do hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty. Hnutí nemá poslanecký klub, proto tito poslanci skončili jako nezařazení.

K nim pak přibyli Václav Klaus mladší a Zuzana Majerová Zahradníková, kteří odešli z ODS do hnutí Trikolóra, a nakonec Tereza Hyťhová, která loni v červenci opustila SPD a rovněž začala spolupracovat s hnutím Trikolóra.

Poslankyně Hyťhová si udržela dvoutřetinovou účast, Lubomír Volný pak hlasoval jen ze třetiny.

Radek Rozvoral z SPD je poslanec, který vynechal nejméně hlasování; jeho účast je téměř stoprocentní (zaokrouhleno na celá čísla). Trojici poslanců (Lucii Šafránkové, Tomio Okamurovi a Radimu Fialovi) pak účast v době pandemie na schůzích Sněmovny stoupla.

Naproti tomu trojice Jiří Kobza, Jaroslav Dvořák a Jana Levová nemají ani čtvrtinovou účast. Jana Levová se od března 2020 účastnila dokonce jen každého desátého hlasování. Od září 2020 nebyla přítomna ve Sněmovně ani jednou.

Komunisté jsou klíčoví pro podporu menšinové vlády Andreje Babiše. „V žádném případě nikoho nediskriminujeme, naši poslanci chodí do Sněmovny podle svých možností,“ sdělil Seznam Zprávám předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Přesto si lze povšimnout, že Miroslavu Grebeníčkovi (73 let) klesla účast na hlasováních z původních 81 na 11 procent.

Naproti tomu od března 2020 stoupl podíl na hlasováních Vojtěchu Filipovi a Stanislavu Grospičovi.

Koaliční strany: problémy se souběhy funkcí

Mezi nejaktivnějšími poslanci ČSSD zůstali Jan Chvojka a Kateřina Valachová, největší absence pak v posledním roce vykazují ministr vnitra Jan Hamáček, který si stejně jako premiér Andrej Babiš zároveň drží poslanecký mandát.

Účast sociální demokracie na hlasování byla celkově nižší než u ostatních stran i v době před pandemií. Nyní sociální demokraté prioritně chrání poslance z ohrožených věkových či zdravotních skupin.

ANO spravedlivé

Kromě výjimek zmíněných v úvodu, jako jsou Andrej Babiš nebo hejtman Ivo Vondrák, přistupují poslanci hnutí ANO k účasti na hlasováních svědomitě a dávají si vzájemně prostor.

Koordinaci má na starosti Jana Pastuchová, která zároveň na schůzích hlídá, aby byli vypárovaní poslanci opozičních stran. Zejména musí hlídat účast nezařazených, kteří se dostavují v různém počtu a hlasují někdy s koalicí, jindy s opozicí. „Mám pohotovost a jakmile se počty změní a ukáže se třeba, že nezařazení poslanci chtějí hlasovat s opozicí, nepřihlásím se k hlasování já nebo se přidá i někdo z mých stranických kolegů,“ říká Jana Pastuchová pro Seznam Zprávy.

Kromě karantény v případě nákazy pak obecně platí, že do Sněmovny nechodí ti, kdo jsou v rizikové skupině nebo mají doma někoho takového. Tito poslanci jsou párovaní.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované