Hlavní obsah

Fakta k rezoluci: Devět ukázek propojení Babiše a Agrofertu

Foto: Profimedia.cz

Český premiér Andrej Babiš.

20. 6. 10:46

Evropský parlament přijal rezoluci kritizující střet zájmů českého premiéra. Redakce Seznam Zpráv shrnula poznatky, které k propojení Andreje Babiše a jeho holdingu v uplynulých měsících publikovala.

Článek

Evropský parlament v pátek přijal rezoluci, která kritizuje střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Rezoluce o zhruba 50 bodech premiéra vyzývá, aby se buď definitivně vzdal Agrofertu, nečerpal na něj žádné dotace z Bruselu, nebo rezignoval.

Andrej Babiš opakovaně obvinění ze střetu zájmů odmítá a stejně jako kritiku z Česka, i tu bruselskou označuje za účelovou politickou záležitost. Namítá, že holding Agrofert vložil do svěřenských fondů, čímž vyhověl české legislativě. A o koncernu mluví jako o své „bývalé firmě“.

Redakce Seznam Zprávy se střetu zájmů ministerského předsedy věnuje kontinuálně. Předkládáme vám devět konkrétních zjištění, která ukazují, nakolik lze slovům o bývalé firmě věřit.

Anketa

Je podle vás český premiér ve střetu zájmů?
Ano
60.9 %
Ne
39.1 %
Celkem hlasovalo 26906 čtenářů.

1. Audity Evropské komise

Jednoznačně „nejtvrdší“ munice, z níž vycházeli při svém rozhodování i europoslanci.

Zhruba sedm desítek stran textu má - i přes připomínky českých úřadů - jednoznačný závěr: že Babiš Agrofert dál ovládá. A porušuje tím evropská i česká pravidla o střetu zájmů. Na Babišově vlivu podle nich vklad holdingu do svěřenských fondů nic nezměnil. Dál profituje z toho, když se podniku daří. A má tedy zájem, aby se holdingu dařilo.

O co se auditoři opírají? Babiš do rady protektorů obou fondů dosadil svou manželku Moniku Babišovou a svého právního zástupce Václava Knotka. Právě argumentem manželky vyvracejí hlavní obhajobu Andreje Babiše, že „své bývalé firmy převedl do svěřenských fondů a naplnil tak lex Babiš“.

„Manželka pana Babiše je nejen osobou blízkou, jak ji definuje zákon zakladateli svěřenských fondů. Zároveň je členem rady protektorů, kteří dohlížejí na chod těchto fondů. A to dokonce takzvaným rodinným protektorem, kterého jmenuje a odvolává bez dalšího zakladatel fondů,“ píší auditoři ve finální zprávě a znovu konstatují stejný závěr jako v předběžné zprávě.

Podle kontrolorů je navíc zřejmé, že Monika Babišová jakožto konečná uživatelka výhod ze svěřenských fondů bude jednat ve shodě s Babišem. „Je na místě předpokládat, že je v zájmu manželky beneficienta, aby se mu majetek vrátil s vyšší hodnotou,“ stojí ve finální auditní zprávě, kterou Seznam Zprávy podrobně popsaly. Premiér navíc v minulosti pro deník Právo uvedl: „Monika ani neví, že někde sedí.“ Takže podle něj nemůže být o střetu zájmů řeč.

Plus: premiér má právo kontrolovat i činnost správce fondů a pokud se mu jeho práce nelíbí, může si do funkce dosadit někoho jiného.

2. Obchodní rejstříky na Slovensku či v Británii

Protikorupční organizace Transparency International upozornila, že na Slovensku je český premiér uveden v rejstříku partnerů veřejného sektoru jako konečný uživatel výhod plynoucích z Agrofertu. Tamní vláda na Babiše nahlíží nejen jako na politika, ale stále i klíčového muže firmy, která čerpá evropské dotace.

Server iRozhlas nadto upozornil, že další zemí, která eviduje Babiše jako konečného uživatele výhod, je Velká Británie. V britském obchodním rejstříku Babiš firuguje u dceřiné společnosti Agrofertu - Greenchem (Solutions), která spadá do nadnárodního výrobce aditiv do paliv pro automobily AdBlue, který holding koupil v roce 2009.

Výklad, podle kterého by Babiš coby zakladatel a takzvaný obmyšlený svěřenských fondů měl figurovat i jako jejich skutečný majitel, české úřady, stejně jako Babiš, vylučují.

3. Zjistěte to pro Agrofert

Seznam Zprávy letos z kraje března zveřejnily informaci, že Andrej Babiš nechal v roce 2018 vládní experty prozkoumat obchodní nabídku, kterou dostala společnost Deza z holdingu Agrofert.

Babišovi totiž přistál na stole dokument poslaný z Agrofertu, v němž holdingové Deze nabízí společnost Batesys budování sítě optických kabelů, Andrej Babiš dal následně pokyn, aby věc posoudil tehdejší náměstek ministryně průmyslu a obchodu Ondřej Malý.

„Z Úřadu vlády mi přišel e-mail, že pan premiér mě prosí o to, abych posoudil ten dokument, který jsem dostal, tak jsem to udělal,“ potvrdil Malý. Následně se ale do věci premiér vložil ještě jednou, když vydal pokyn, aby náměstek na nabídku odpověděl. „Pošlete odpověď, nebo Malý návrh dopisu,“ nařizoval Babiš ručně psanou poznámkou na kopii e-mailové korespondence.

Premiér dodnes nevysvětlil, proč jedna soukromá firma (Batesys) předloží obchodní návrh jiné soukromé firmě (Deze z Agrofertu), a odpověď jí přijde z Úřadu vlády.

4. E-mail z Agrofertu, tiskárna z Imoby

Na začátku dubna letošního roku se ukázalo, že doménu e-babis.cz koupil 11. prosince 2013 (půl roku po parlamentních volbách) Martin Branský, který je zaměstnancem holdingu Agrofert a pracuje v IT oddělení. Právě tuto privátní adresu ab@e-babis.cz používá premiér při komunikaci s vládními činiteli.

„Máme k dispozici řadu e-mailů z této adresy, kdy premiér komunikuje nejen s veřejností a svými pracovníky, ale také nejvyššími státními úředníky, ministry a firmami spolupracujícími se státem. Máme také důkazy, že v těchto e-mailech aktivně řeší projekty vedené v některém z režimů utajení,“ popisuje IT odborník a zakladatel portálu Hlídač státu Michal Bláha. „Problém je v tom, že není známá identita osob, které server provozují, a jestli jsou tyto osoby prověřeny bezpečnostními složkami,“ popisuje jedno z rizik Bláha.

Dosud tedy nevíme, kdo může veškerou premiérovu komunikaci sledovat, ukládat, nebo odcizovat a kdo z Agrofertu má k síťovému provozu přístup.

Premiér na dotazy Seznam Zpráv nereagoval.

Během dubna také Seznam Zprávy upozornily na nechtěný důkaz, který premiér poskytl během četby nedělního reportu Čau lidi. Kamera totiž během Babišova projevu nasnímala odvrácenou stranu papíru, ze kterého projev četl. Ukázalo se, že papír byl vytištěn na tiskárně Imoby, která spadá do holdignu Agrofert.

Kromě toho premiér úřaduje z kanceláře v domě v Průhonicích naproti restauraci Sokolovna, který vlastní společnost Imoba.

Úřad vlády, ani holding Agrofert nechtějí sdělit, za jakých podmínek si Babiš kancelář pronajímá.

5. Výzvědy kvůli Čapímu hnízdu

V roce 2016, kdy byl Babiš ministrem financí, zaúkoloval jeho náměstek Tomáš Vyhnánek úřednici Barboru Boschat, aby mu zjistila stav vyšetřování dvou privátních Babišových kauz v Bruselu. Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF už tehdy vyšetřoval dotace pro Agrofert a padesátimilionovou dotační aféru Čapí hnízdo.

Vyhnánek pověřil pátráním Boschat za zády jejích nadřízených Ladislava Janáka a Martiny Uhrinové, kteří si pak na jeho postup stěžovali. Podle serveru Neovlivní.cz Janák s Uhrinovou uvedli, že pokoutné pátrání v kauzách, které se týkají ministra, ohrožuje důvěryhodnost jeho samého i resortu. Náměstka varovali, že jednání řadové úřednice Boschat mohlo být protiprávní.

Jejich stížnost vyšla do ztracena, zato s Uhrinovou a Janákem zahájil úřad kárná řízení. Nakonec oba ve svých funkcích skončili, Boschat dnes podle Neovlivní.cz na ministerstvu financí řídí celý odbor 69 – Analýza a hlášení nesrovnalostí. Když tedy dnes mají bruselští úředníci jakoukoli pochybnost o konkrétní dotaci pro českou firmu, musí se v Praze spojit s týmem Barbory Boschat.

6. Poškodil Agrofert, skončil

Náměstek ze Státního fondu životního prostředí Leo Steiner pozastavil v roce 2019 národní dotace pro lihovarnický podnik Ethanol Energy, který patří do holdingu Agrofert. V té době se totiž pozastavila řada evropských dotací kvůli unijní kontrole střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. A náměstek se domníval, že dokud se celá věc nevyřeší, neměly by se firmám z holdingu vyplácet ani národní dotace.

Jen o několik týdnů déle Steiner z fondu odešel a Seznam Zprávám řekl, že jeho odchod nebyl úplně dobrovolný, protože jeho zaměstnavatel chtěl rozjet kárné řízení.

„Zaměstnavatel chtěl rozjet kárné řízení kvůli tomu, že jsem informaci (o pozastavení dotace - pozn. red.) poskytl médiím. A to z prostého důvodu, že jsem porušil vnitřní předpis,“ řekl Steiner. Náměstek se proto rozhodl sám odejít, protože dle jeho slov v tu chvíli neměl vytvořeny dostatečné podmínky pro poctivou a kvalitní práci.

7. Dotace velkým

Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2018 prověřoval dotační program rozvoje venkova, prostřednictvím kterého stát rozděloval v letech 2014 až 2020 celkově 3,8 miliardy korun.

Kontroloři zjistili, že unijní peníze nezískaly malé a střední podniky, jak bylo záměrem, ale velké potravinářské firmy, které si za ně nejčastěji nakoupily stroje a technologie.

Podle NKÚ bylo více než 2,8 miliardy korun vyčleněno na jednu konkrétní oblast – na podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, „kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy“, které mohly žádat o peníze bez omezení a opakovaně.

Opakovaně žádaly o největší částky firmy z koncernu Agrofert - Kostelecké uzeniny, Olma, Vodňanská drůbež.

8. Boj o novou zemědělskou politiku

Od roku 2021 by měla platit nová evropská zemědělská politika, která zahrnuje i pravidla pro čerpání dotací z evropského rozpočtu. Evropská komise navrhuje nejen celkové snížení objemu peněz, které na zemědělství do jednotlivých zemí posílá. Jejím záměrem je také omezit platby pro velké agrární podniky a přesměrovat finance spíše k menším podnikům a na udržitelnější postupy v zemědělství.

Zastropování ale odmítl premiér Babiš, jehož bývalá firma Agrofert patří mezi největší příjemce evropských peněz. Zastropování by totiž nejvíce postihlo velké firmy a mnohem méně malé a střední podniky.

Dotační stropy tvrdě odmítl i ministr zemědělství Miroslav Toman, který argumentoval slovy, že nemůžeme podnikům brát peníze, když po nich chceme ekologický přístup.

Boj proti zastropování se stal pro Česko ve společné zemědělské politice EU prioritou. S tím má však problém například Asociace soukromého zemědělství.

9. Babiš všemocný

Jsou to detaily, jednotlivé věty, které premiérovi občas „ujedou“. Ukazují však, jak silně diktují, jak mají státní instituce jeho věc řešit.

Příkladem může být jeho vystoupení na půdě Sněmovny, když se vyjadřoval k předběžnému návrhu auditní zprávy EK ke svému střetu zájmů z roku 2019. Audit označil za vylhaný a vysoce nestandardní, což doprovodil výrokem: „Za Českou republiku budeme dávat stanovisko, určitě to budeme odmítat, protože to není pravda.“

Premiér by měl zůstat stranou a neměl by ze své pozice říkat, jak budou ministerstva postupovat. Podle zákonné povinnosti by státní správa měla fungovat zcela nezávisle.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené