Hlavní obsah

Jak se studuje v zahraničí. Mladí míří do Francie, Mexika, Texasu i Austrálie

Foto: Jiří Vokřál, Seznam Zprávy

Studium ve Španělsku znamená pro Středoevropany i prodloužené léto.

Reklama

26. 5. 16:32

Čeští vysokoškoláci mají oproti předchozím generacím zásadní výhodu – možností, jak studovat v zahraničí, je celá řada. Ti, kteří šanci využili, nešetří nadšením. Seznam Zprávy přinášejí další díl série Mladí v Česku.

Článek

„Ta zkušenost mi od základu změnila pohled na život. Potkala jsem spoustu inspirativních lidi a zjistila, že se dá žít i jinak,“ vzpomíná Kristýna na svůj první delší pobyt v zahraničí. Po maturitě v rámci ročního stipendijního programu Darmasiswa odjela do Indonésie. Po návratu začala studovat v Praze.

Francie, Španělsko, Texas i Austrálie

Jak sama přiznává, dlouho v Česku nevydržela. „Při první příležitosti jsem odjela do Francie přes program Erasmus. Na studiu v zahraničí jsem si vytvořila menší závislost, a tak jsem pak ještě odjela přes meziuniverzitní dohody do Austrálie,“ vzpomíná. Z Austrálie se však nakonec musela vrátit už po měsíci – celý svět zasáhla pandemie koronaviru.

Kristýna v průběhu svých studií naplno využila jednu z výhod, kterou současní vysokoškoláci mají – za minimální náklady studovat alespoň jeden semestr v jiné zemi. Jejich rodiče měli situace složitější. „První výjezdy českých studentů se poprvé uskutečnily v akademickém roce 1998/1999,“ připomíná mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Šance se chopil i Jiří. „Ještě na gymplu jsem si nebyl úplně jistý, že by studium v zahraničí bylo pro mě,“ vzpomíná. Na vysoké škole však o této variantě začal uvažovat více. A také jeho rozhodnutí ovlivnil covid. „Po strašně dlouhé době, kdy jsme byli jen zavření doma na on-line výuce, jsem si byl jistý, že chci zažít něco nového.“

Mladí v Česku

Tématem života mladých dospělých a jak se jeho jednotlivé aspekty liší od dob, kdy v jejich věku byly předchozí generace, se Seznam Zprávy zabývají v dalších článcích této série.

V textech se zabýváme například dostupností bydlení, kupní silou, psychickým zdravím nebo dětmi a vyhlídkami na stáří. V dalších článcích se tak dočtete, jaké hodnoty současní mladí dospělí vyznávají, jak tráví volný čas, ale i jaké (ne)výhody jim dnešní doba nabízí.

V čem je život dnešních mladých jiný:

Jak jsou na tom mladí dospělí s financemi a prací:

Jak vnímají rodinu a vztahy:

Jaké je zdraví mladých dospělých:

„Podal jsem si přihlášku do Španělska, ve kterém jsem nikdy nebyl, a uměl jsem jen základy jazyka,“ říká. „Možná i kvůli menšímu zájmu o Erasmus v té době jsem se dostal a odjel studovat na jeden semestr. Bylo to určitě nejlepší rozhodnutí v životě. Nebylo lehké odjet tam a nechat v Česku všechno za sebou, ještě těžší ale bylo odjet odtamtud.“

Ještě dál se vydala Lucie, která se vypravila rovnou na univerzitu v Texasu. Z ní přešla na univerzitu v Kansasu, kde ji ještě rok studia čeká. Do Spojených států šla rovnou po střední škole. „Ke konci třetího ročníku na střední škole mi moje o rok starší kamarádka řekla, že jede studovat na univerzitu do USA. V té době jsme spolu intenzivně hrály volejbal a ona už měla za sebou i zkoušky potřebné ke studiu,“ popisuje, jak se k možnosti studovat obory business administrace a grafický design dostala.

„Byla jsem z možnosti studování a hraní volejbalu v zahraničí nadšená a se mnou i můj táta. Máma na druhou stranu moc nadšená nebyla.“

Peníze jako problém? Ne, když víte, kam jet

Nadšení ze získání nových zkušeností a přátel i chuť zážitek si zopakovat jsou hlavními motivy napříč vyprávěním studentů, kteří si Erasmus a podobné programy vyzkoušeli. Pro většinu pobytů je charakteristický i princip „za málo peněz hodně muziky“. Zvlášť pokud student dobře vybírá cílovou destinaci.

„Díky stipendiu, které je pro Španělsko poměrně štědré, jsem všechno finančně zvládl bez problémů. Studoval jsem v andaluské Granadě. Je to rozhodně jedno z levnějších míst, takže mi ještě zbyly nějaké peníze na cestování,“ vypráví Jiří. „Díky tomu, že jsem měl našetřené i nějaké svoje peníze, jsem se nemusel vůbec omezovat. Kdybych se ale nějakým způsobem uskromnil, zvládl bych to i bez vlastních prostředků.“

Program Erasmus

Erasmus, od roku 2014 Erasmus+, je program Evropské unie zaměřený na podporu zahraniční mobility vysokoškolských studentů. Ti mají možnost čerpat stipendia z programu, která jim mohou pomoci pokrýt náklady, jako jsou cesta do zahraničí i pobyt v něm. Výše grantů se liší podle hostitelské země.

Výjezd se obvykle realizuje přes domovskou univerzitu studenta.

Lucii pomohlo, že je zdatná volejbalistka, ani tak ale studium v USA není levná záležitost. „V Texasu jsem měla maximální stipendium, které pokrývalo jak výuku, ubytování, učebnice, tak i dvousměrné letenky jednou za rok,“ popisuje. „V Kansasu už jsem takové štěstí neměla, je to soukromá škola, a tedy o dost dražší. I přesto, že mám nejvyšší stipendium v týmu, stále platím peníze, které jsou na české poměry velké. V porovnání s americkými poměry je to ale relativně malá částka.“

Cestovatelský matador Kristýna potvrzuje evropskou zkušenost Jiřího. „Finance vždycky záleží na tom, kterou zemi a město si studenti vyberou. Já si třeba nikdy nevybírám hlavní města, ale spíše ta menší, studentská, kde bývá levněji,“ dává tipy. Například v Paříži podle ní stipendium nepokryje ani nájem, naopak v Polsku nebo Portugalsku se se stipendii dá vyjít lépe. „Vždycky je ale dobré mít nějaké své úspory nebo podporu rodičů, abyste si to pořádně užili a nemuseli jen šetřit.“

Navzdory vyšším nákladům však Paříž láká. Podle statistik Univerzity Karlovy byla Pařížská univerzita v aktuálním akademickém roce nejčastějším cílem studentů, na druhém místě skončila škola v hlavním městě Slovinska a třetí pak německý Heidelberg.

Nejaktivnější výměna studentů v rámci Karlovy univerzity probíhá s Německem, Francií, Španělskem a Itálií.

A i když covid situaci zkomplikoval, oblibě programů to neubralo. „Počty výjezdů se během pandemie mírně snížily, nyní ale už jsou zpět na běžné úrovni,“ říká Hájek z Univerzity Karlovy.

Jeho slova potvrzují i data Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jak vysvětluje mluvčí resortu Aneta Lednová, ukazují počty výjezdů bez ohledu na délku studijního pobytu. Výjezd na 90 dní, tedy zhruba jeden semestr, podle Lednové splňuje zhruba 70 procent výjezdů. Výjimkou byl pandemický rok 2020, kdy studenti pobyty předčasně ukončovali a tento podíl klesl k 60 procentům.

Jednou nestačí

Studenti přitom nejsou výrazně omezováni, pokud jde o počet pobytů v zahraničí. „Během magisterského studia jsem odjela na druhý Erasmus na Kypr a další semestr do Portugalska, kam jsem se po ukončení studijní výměny vrátila ještě na Erasmus stáž,“ popisuje Kristýna. „Celkem jsem absolvovala šest studijních programů, z toho pět přes českou univerzitu, čímž jsem vyčerpala maximum dní, které můžou studenti v zahraničí strávit.“

Aby měli další studenti jednodušší rozhodování i lepší představu, co je čeká, začala Kristýna dělat podcast, ve kterém popisuje své zkušenosti a dává tipy zájemcům o studium v zahraničí.

Svoje nadšení ze studia ve Spojených státech neskrývá ani Lucie. „Mám tam kamarády na celý život a spoustu dalších lidí, se kterými rozhodně zůstanu v kontaktu,“ říká. A neužívá si podle ní jen nejlepší volejbalový tým, v jakém kdy hrála. „Za dobu, co jsem byla v Texasu nebo Kansasu, jsem se podívala na spoustu dalších míst, například kvůli cestování na zápasy nebo i cestování se spoluhráčkami domů. A i přesto, že to není procházka růžovým sadem, stojí to za to.“

A cesta za oceán čeká i Jiřího. „Díky studiu ve Španělsku jsem se odhodlal podat si přihlášku ještě na další studijní pobyt. V létě zamířím do Spojených států,“ popisuje. Dostal se tam díky Nadaci Robitschek, která pravidelně posílá několik studentů z Česka a Slovenska na rok do Nebrasky.

„Dostat stipendium bylo docela náročné, musel jsem projít dvěma koly přijímacího řízení a konkurence byla velká. Stipendium mi pokryje prakticky všechny náklady nejen na studium, ale také na život ve Spojených státech,“ říká student žurnalistiky.

Budoucí novináři přitom podle statistik Karlovy univerzity za studiem příliš necestují. Nejčastěji si jezdí čeští studenti za hranice rozšiřovat obzory v medicíně či studovat jazyky nebo politologii. Jedná se ale o absolutní čísla a univerzita má pět lékařských fakult.

Medicína byla letos oblíbeným oborem i pro zahraniční studenty. Ti do Česka jezdili i na studium politologie nebo práva.

Příležitost, která se nemusí opakovat

I jeden semestr v zahraničí může mít dopad na celý život. „Zkušenost studia v zahraničí člověka dost změní,“ popisuje Jiří. „Nejenže potká nové lidi, názory a kultury, ale vidí také svět dost jinak a nechce se mu vracet do zaběhlé rutiny. To, že takovou příležitost studenti mají, je opravdu nenahraditelné. Všichni o tom mluví, ale dokud to člověk skutečně nezažije, nedokáže to asi úplně pochopit.“

„Miluju na tom to, že člověk přijede do úplně jiné země, úplně jiné kultury a všechno je nové a neprozkoumané. Máte možnost doopravdy proniknout do tamní kultury jako místní, nejen jako turista,“ přidává se Kristýna. „Donutí vás to více se otevřít novým lidem a novým zkušenostem a zahodit všechny ty předsudky a ‚nálepky‘, které jste na sobě měli.“ Semestr v zahraničí je podle ní vždy intenzivní. Nabitý zážitky i zkušenostmi.

„Každý den žijete naplno, protože víte, že váš čas na tom místě, s těmi lidmi, je omezený. Může to váš život nasměrovat jiným směrem, anebo třeba taky zjistíte, jak dobře vám je doma v Česku. Každopádně je to jedinečná příležitost, na kterou už po studiích tak lehko nenarazíte,“ dodává.

Reklama

Doporučované