Hlavní obsah

Fakta: Prasečí mor zlevňuje vepřové, pro chovatele ale může být likvidační

Ilustrační foto.

Reklama

3. 12. 2020 18:50

Za hranicemi České republiky se opět objevily případy afrického moru prasat. Rychle se šířící nákaza může být likvidační pro celé chovy. Vepřové na trzích zlevňuje, čeští spotřebitelé to však zatím nepocítili.

Článek

Dobré vědět:

- Prasečí mor je velmi nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií.

- Nákazu přežije pouze 3–5 % zvířat.

- Virus je velmi odolný, zejména vůči chladu.

- Pro člověka je virus neškodný, je však jeho možným přenašečem.

- Potvrzená nákaza je likvidační pro chovatele z celé oblasti.

- Česká republika byla první, která v minulosti dokázala mor vymýtit.

V sousedním Polsku vybili desítky tisíc prasat domácích již na jaře, první případy virového onemocnění prasat se v září objevily také v Německu. Po Braniborsku byla nákaza zaznamenána i v Sasku, které s Českou republikou přímo sousedí.

Mor má nečekaný dopad – vepřové zlevňuje. Německo totiž není jen velkým dodavatelem pro Českou republiku, ale také pro asijské země, které kvůli moru zakázaly import. „V celé unii vznikl přebytek masa, který rychle tlačí ceny dolů. Je paradoxem, že si toho čeští spotřebitelé dosud neměli možnost všimnout,“ popisuje situaci ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.

„Ačkoli je cena prasat již dlouhou dobu o třetinu nižší než na počátku roku, ceny masa na pultech se nezměnily. Maloobchodníci zneužívají situaci a výrazně zvyšují svoji marži,“ upozorňuje.

Počet případů afrického moru prasat v Evropské unii a na Ukrajině přitom nepřetržitě stoupá už od roku 2014.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) proto svolal v první polovině listopadu jednání, na kterém Ústřední nákazová komise rozhodla o zavedení mimořádných veterinárních opatření. Začala v Česku platit od pondělí 16. listopadu. Patří mezi ně mimo jiné zavedení zóny intenzivního lovu v Libereckém kraji nebo zákaz dovozu trofejí.

Myslivcům stát vyplatí 2000 korun za zastřeleného divočáka. Odměna za nalezení uhynulého zvířete se ve vytyčeném prostoru zvýšila dokonce na 3000 korun, pro zbytek republiky platí odměna 2000. Podle Petra Majera ze Státní veterinární správy bylo v Česku v prvním pololetí vyplaceno 1 066 000 korun za 533 nalezených divokých prasat. Dalších 78 tisíc bylo vyplaceno za zastřelení, a to v období od 16. do 30. listopadu.

Proti nemoci totiž zatím není účinná vakcína a virus se dokáže vyrovnat i s nepříznivými podmínkami. Například v mraženém mase přežije i několik let.

Případný výskyt může být pro chovatele likvidační

V Česku zatím letos nákaza nebyla potvrzená, chovatelé se však dlouhodobě řídí preventivními opatřeními. „Většina podniků má zavedená velmi přísná pravidla – chovy musí mít funkční oplocení, je zakázán vstup nepovolaných osob a i pro ty, kdo do chovu musí, je vstup možný jen po projití dezinfekční smyčky. Znamená to být minimálně kompletně převlečen a přezut, ale častěji i po osprchování a odevzdání veškerých osobních věcí k dezinfekci,“ vypočítává opatření ředitel Svazu chovatelů prasat.

Jak doplňuje, část chovů dokonce úplně zakázala donos vlastních potravin a jejich kuchyně nevaří z vepřového masa. „Právě potraviny jsou z pohledu přenosu afrického moru tím největším rizikem,“ vysvětluje Stibal. Zároveň připomíná, že ani tyto kroky nemusí stačit. Stačí jeden pozitivní divočák a chovy v okolí jsou prakticky zmrazeny. Nesmí nakupovat ani prodávat prasata.

„I v širším okruhu okolo nálezu, kde je za přísných podmínek přesun zvířat povolen, je obvykle problém s prodejem masa. Žádná jatka totiž prasata z takové oblasti nechtějí. Pro chovy v blízkosti nálezu pozitivního kusu je to v podstatě likvidační. Vše je navíc umocněno tím, že na takový případ se nevztahuje žádná pojistka,“ dodává ředitel svazu. Pojistka se totiž vztahuje pouze na nakažený chov.

„Přitom omezení, která jsou vyhlašována, mají jediný cíl: zabránit šíření afrického moru prasat do populace domácích prasat. Jak už jsem zmínil, zbytky hozené prasatům jsou nejčastějším zdrojem nákazy,“ vysvětluje Stibal.

Česko mor už jednou vymýtilo

Česká republika již má s africkým morem prasat zkušenosti. A bojovala s ním úspěšně. V srpnu 2017 vyhlásil tehdejší hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek zákaz vstupu do nezastavěných oblastí v zóně, kde se mor objevil. Kvůli nákaze zasedl i krizový štáb města Zlína.

Nemoc se potvrdila u dvou stovek divočáků. Zástřelné tehdy ve zlínském okrese činilo dokonce 8000 korun. Lidé se mohli do lesů naplno vrátit až po více než roce.

V roce 2019 bylo Česko již oficiálně považováno za zemi bez nákazy prasečího moru. Podle Státní veterinární správy náklady dosáhly 300 milionů korun a Česko se stalo první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území kompletně vymýtit. „Poslední pozitivně testované nálezy v ČR jsou více než 2,5 roku staré. Konkrétně k poslednímu potvrzení této nákazy u uloveného prasete divokého došlo 8. 2. 2018, u nalezeného uhynulého prasete divokého pak 15. 4. 2018. U prasete domácího nebyl v České republice mor potvrzen dosud nikdy,“ vypočítává Majer.

I kdyby se onemocnění do země vrátilo, veterinární správa má připravený plán, jak se proti němu bránit. „Podobně jako v roce 2017 by bylo okolo ohniska nákazy vymezeno pásmo (tzv. zamořená oblast), v němž by byl do odvolání zakázán odlov prasat, zintenzivněn monitoring uhynulých kusů, proveden soupis chovů domácích prasat, zesílena opatření biologické bezpečnosti atd.,“ popisuje opatření Majer.

Hlavním cílem podle něj je, aby se nákaza nedostala do chovů domácích prasat. Všechna prasata v ohnisku nákazy by musela být vybita a – jak již bylo zmíněno – došlo by k okamžitému omezení obchodu s vepřovým. „Zemi, na jejímž území se vyskytne, přináší nákaza velmi vysoké ekonomické škody,“ upozorňuje Majer.

Lidem nic nehrozí

Africký mor dokáže u divokých i domácích prasat zabít skoro všechny, které nakazí. Přežít může 3–5 procent z nich. Virus může být vylučován i dva dny před prvními příznaky a v některých případech mohou prasata umírat i bez příznaků typických pro AMP. Nepřenáší se jen kontaktem s nakaženým zvířetem, ale také trofejemi z lovu nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Podle veterinární správy je však v současné době nerizikovějším faktorem člověk. Virus se přenáší nejen při mezinárodním obchodu, ale šířit ho mohou i třeba turisté. Na člověka se však nákaza nepřenáší.

Virus se poprvé objevil před více než sto lety v subsaharské Africe, kde jej přenášejí klíšťáci. Do Evropy se dostal v polovině dvacátého století v Lisabonu, kde později také vypukla epidemie.

V současné době je podle veterinární správy z pohledu České republiky nejvážnější situace v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo na Slovensku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované