Rozpočet slibuje rekord při stavbě dálnic. Symbolem bude obchvat tří premiérů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Neradostný stav dálniční sítě připomněl po návštěvě Jihomoravského kraje prezident Petr Pavel. „Stáváme se ostrůvkem, který bude lepší objet,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Tak katastrofické to nebude, slibuje v dopravním rozpočtu na příští rok ministr Martin Kupka (ODS). „V příštím roce bude zprovozněno rekordních 113,7 kilometru,“ zní oficiální slib Kupkova úřadu.

Za nejdůležitější stavbu, po které se začne jezdit, označuje mluvčí František Jemelka východní část obchvatu Českých Budějovic, která je součástí dálnice D3. Dokončení této stavby může symbolizovat, že se dosavadní šlendrián skutečně podařilo zlomit.

První dopravní rozpočet, který měl stavbu financovat, byl na rok 2017 a vznikl ještě za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Komplikace s dokumentací a s výběrovým řízením však byly tak velké, že v červnu 2018 přijel do Budějovic na kontrolu další premiér Andrej Babiš (ANO). „Je to bída,“ povzdychl si nad průběhem příprav. Zvláště nedokázal pochopit, proč se má stavět plných 44 měsíců, až do jara 2022.

Později navíc došlo ke komplikacím. Měnil se projekt, do kterého se především pod tlakem developerů dostal tunel Pohůrka, který byl navržen tak nedbale, že se v něm začala hromadit voda. Koncem léta 2022 slíbil ministr Kupka hejtmanovi Martinu Kubovi, že dálnice bude uchystána k provozu v lednu 2025. 

Dnes z dokumentů vyplývá, že se sice bude na obchvatu pracovat ještě celý rok 2025, k provozu však bude připraven už v příštím roce. Stihne se tedy ještě v období třetího premiéra Petra Fialy (ODS).

Pokud své sliby splní, stane se Martin Kupka skutečným rekordmanem. Sto třinácti dokončenými kilometry v roce 2024 překoná dosud nejlepší výsledek z jednoho roku, 78 kilometrů zprovozněných v roce 2006 zásluhou ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL). Za čtyři roky funkčního období by měl také zhruba vyrovnat celkovou bilanci jednoho ministra, tedy 182 kilometrů Aleše Řebíčka (ODS) z let 2007-2009.

Ministr Kupka by však nedosáhl takového úspěchu, kdyby se jeho předchůdce Karel Havlíček (ANO) nedohodl s koncernem Vinci na PPP projektu, podle kterého bude v prosinci 2024 dokončeno posledních třicet kilometrů dálnice D4 z Prahy do Písku.

Pokud se obchvat Budějovic i dálnice na Písek skutečně stihnou ve stejném termínu, mohou ilustrovat další nedostatek tuzemské výstavby dálnic, konkrétně špatné plány. Ani desítky miliard na obě stavby nezajistí, že se turisté nebo kamiony dostanou z Prahy do jižních Čech případně do Rakouska po dálnici. Nejvhodnějším koridorem se stane dálnice D4 do Písku, následovat bude čtyřicet kilometrů po silnici první třídy na severní okraj Českých Budějovic a pak přes město na východní obchvat, tedy dálnici D3.

Dostavby na D3 a D4 proto způsobí, že ještě posílí provoz na dvou nejfrekventovanějších ulicích Budějovic i celého kraje, na Strakonické a Nádražní, které vedou přes sídliště Vltava a Pařížské komuny. To se nezlepší nejméně do roku 2028, kdy má být podle optimistického slibu ministerstva postavena severní část obchvatu krajského města.

Nerozhodnost plánovačů potvrzuje i v dopravním rozpočtu na rok 2024 okolnost, že částky v řadech přes miliardu korun pohltí celkem deset oddělených dálničních úseků. Skoro pět miliard si vyžádá obchvat Přerova, který je posledním nedokončeným úsekem dálnice D1, stavět se ale bude také na dvou úsecích D3 nebo D35, vedle toho na D6, D11, D48, D49 a D55. 

Roste tím riziko, že se nedodrží všechny plánované termíny. Například podle rozpočtu na rok 2023 měla výstavba obchvatu Holešova na D49 skončit v září 2024, podle rozpočtu na příští rok se bude stavět do listopadu 2025.

U všech rozestavěných úseků dálniční sítě se mohou automobilisté přinejmenším spolehnout, že budou předány do provozu nejpozději do pěti let. Rozpočet ovšem prozrazuje, že vláda dosáhla zrychlení výstavby tím, že akceptovala od stavebníků a projektantů vyšší ceny. Podle Kupkova rozpočtu zaplatí stát u dálnic dokončených letos a napřesrok v průměru 450 milionů korun za kilometr, v letech 2027 a 2028 je však třeba počítat se 750 miliony.

Ministr Kupka zdůrazňuje, že se mu také napřesrok podařilo udržet dopravní rozpočet na 150 miliardách, i když „v době úspor“ k tomu bude nucen využít půjčku 26 miliard od Evropské investiční banky.

Kromě silniční ofenzivy utratí Česko také 57 miliard za údržbu a výstavbu železnic. Ministerstvo dopravy sice uvádí, že začne s modernizací tratí z pražského centra na letiště a z Plzně přes Domažlice do Bavorska, největší část investic však zamíří do příměstské dopravy u Brna a Prahy.

Přes dvě miliardy si například v příštím roce vyžádá úsek Střelice-Rosice-Zastávka u Brna na trati z moravské metropole do Jihlavy. Mezi nejdražší projekty se zařadí i modernizace pražského nádrží Bubny, která má stejně jako rekonstrukce nádraží Smíchov uvolnit prostor pro výstavbu obytných čtvrtí.