Hlavní obsah

Změna klimatu způsobuje astronomické škody, Češi jsou přesto nerozhodní

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Jedním z častých projevů přímých dopadů změny klimatu jsou extrémní požáry. (Ilustrační foto.)

Reklama

2. 11. 19:50

Změna klimatu zasahuje do ekonomiky stále většími částkami. Podle odborníků se proto vyplatí investovat do kroků, které z dlouhodobého hlediska tento nárůst zpomalí, i za cenu vyšších jednorázových investic.

Článek

„Dlouhodobý růst není možný bez boje proti klimatické změně. Stejně tak neexistuje energetická bezpečnost bez investic do obnovitelných zdrojů,“ vysvětlil na svém twitteru britský premiér Rishi Sunak, proč se rozhodl zúčastnit se summitu OSN o změnách klimatu COP27, který v neděli začíná v Egyptě.

Témata, kterými se bude setkání zabývat, jsou stále naléhavější. Za posledních deset let způsobilo extrémní počasí vycházející ze změny klimatu škody za minimálně 145 miliard eur. Vyplývá to z aktuálních statistik Eurostatu, které pracují s daty k roku 2020. 

Dlouhodobě stoupající trend pocítily zejména Řecko a Francie. Jen za rok 2020 v těchto zemích ekonomické ztráty vycházely na 91, respektive 62 eur na jednoho obyvatele. Celkově v Evropské unii dosáhly v tomto roce hodnoty 12 miliard eur. V roce 2017, který byl v tomto ohledu nejhorší, se částka vyšplhala na necelých 28 miliard eur.

V říjnu Mezinárodní měnový fond upozornil, že další oddalování kroků směřujících k uhlíkové neutralitě bude způsobovat tím větší ekonomické škody, čím déle budou vlády se zavedením pravidel čekat.

Ze studie z konce minulého měsíce, kterou zveřejnil magazín Science Advances, zase vyplývá, že jen vlny veder způsobené změnou klimatu stály od konce 90. let 16 bilionů dolarů. A podle analýzy společnosti Deloitte dosáhne účet za klimatickou změnu v příštích padesáti letech 178 bilionů dolarů.

Doslova nevyčíslitelné škody

Podle zakladatele iniciativy Fakta o klimatu Ondráše Přibyly je ale přesné vyčíslení ekonomických škod složité, mnoho dopadů změny klimatu totiž není snadné přesně určit. „Když kůrovec sežral stromy, lesníci, kteří by je prodali, řekněme za 10 let, je neprodají,“ ukazuje odborník na příkladu dopady, které nejsou v krátkodobém horizontu tak dobře vyčíslitelné.

„Zdá se mi srozumitelnější sledovat přímější faktory než nějak napočítané ekonomické ztráty. U toho je třeba se podívat, jaké si daný autor vzal ekonomické indikátory, co si do toho ještě zařadil a co už ne,“ vysvětluje.

„Například vlna veder v Indii a Pákistánu z letošního května, která snížila úrodu v nejpostiženějších místech o 30 procent,“ dokládá Přibyla. „To je typ škody, který se projeví globálně na potravinové bezpečnosti.“

K tomu se ale řadí další škody, které se dají obtížněji kvantifikovat. Například lidé, kteří by se mohli zabývat jinými činnostmi, se musejí zabývat zemědělstvím. Ve výstupech se ale ukáže jen roční pokles úrody. I proto je podle něj potřeba sledovat nepřímo způsobené škody.

Podobné dopady má i již zmíněná kůrovcová kalamita. Jako negativní efekt na ekonomiku Přibyla připomíná i dopad na psychické zdraví. „To, že lidé na Vysočině mají deprese z toho, že ztratili lesy, ve kterých vyrůstali, vlastně nedokážeme ani kvantifikovat. A je to dopad související s klimatickou změnou, ale my prostě nejsme schopni nacenit depresi,“ dodává.

Skutečné škody tak mohou již nyní být vyšší, než udávají instituce. Jen některé nejsou dobře vidět. A podle odborníka navíc porostou. „S rostoucím oteplováním bude růst počet a síla extrémních událostí,“ připomíná. „Budou silnější a častější vlny veder, budou častější a silnější povodně. Častější a silnější sucha.“

Data

Již v červenci země Evropské unie zaznamenaly nejvíce požárů v přírodním prostředí v historii měření.

Druhý faktor, který změna klimatu přinese, bude snaha společnosti se na potenciální problémy adaptovat. Jak Přibyla vysvětluje, například Česká republika má sice rostoucí počty požárů, díky efektivní činnosti hasičů však klesá plocha, kterou požáry zasáhnou. Lidé se pak v rámci adaptace z rizikových oblastí odstěhují, takže škody v těchto místech nebudou tak vysoké. „Nemám ale jakýkoliv dojem, náznak, data, která by říkala, že naše schopnost adaptovat se je rychlejší než nárůst extrémních událostí,“ upozorňuje Přibyla.

Oba faktory přitom budou mít přímý vliv na to, jaké částky budou v kolonce škod způsobených změnou klimatu v příštích letech.

Zaplatit nyní znamená ušetřit později

Levnější cestou tedy podle odborníka je zastavit klimatickou změnu i za cenu vyšších jednorázových investic. „Pokud si ekonomové řeknou, že to, co se děje teď, má výrazně větší hodnotu než cokoliv v budoucnosti, znamená to, že vlastně na budoucí naše já přenesou současné problémy,“ vysvětluje.

„Parametr, který drasticky ovlivní všechny tyto úvahy, je, jak moc si vlastně věříme, že pro naše budoucí já – a teď to můžou být budoucí generace nebo budoucí já sám – bude snadné nebo snadnější ten problém řešit, než je to pro nás nyní.“

Právě po řešení a přísnějších opatřeních v současné době volá devět z deseti Evropanů. Vychází to z průzkumu, který zpracovala Evropská investiční banka ve spolupráci s francouzskou výzkumnou organizací Nadace Jeana Jaurèse.

Češi podle tohoto průzkumu hodnotí o něco pozitivněji než jiné národy kroky své vlády v tomto ohledu, za dostatečné je však považuje jen zhruba čtvrtina z oslovených. Na poloviny se pak respondenti rozdělili v tom, jestli má ruská invaze na Ukrajinu přechod na ekologičtější způsob života urychlit, nebo zpomalit. Obě varianty získaly 50 procent.

V čem však Česká republika zásadně zaostává, je poskytování takzvaných klimatických financí, prostředků poskytovaných rozvinutými zeměmi těm rozvojovým. Jde z větší části o půjčky, které mají pomoci chudším zemím snižovat dopady klimatické změny a adaptovat se na ni. Zároveň pak podporují snahu těchto zemí zapojit se do boje se změnou klimatu.

Například Japonsko, Francie nebo Německo dobrovolně poslaly více než férový podíl, který by odpovídal jejich HDP a produkci emisí.

Foto: Fakta o klimatu

Kolik zaplatily vybrané země na klimatických financích v miliardách dolarů v roce 2018.

Česká republika naopak férový podíl ani zdaleka nesplnila. Podle výpočtů serveru Fakta o klimatu v roce 2018 poslala 185 milionů korun, férová by přitom byla částka 7,8 miliardy.

Foto: Fakta o klimatu

Kolik zaplatila Česká republika na klimatických financích v roce 2018.

Hlubší vhled do problematiky klimatických financí najdete na tomto odkazu. Graf pohybu prostředků v roce 2018 a 2019 pak připravila OECD na této stránce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované