Hlavní obsah

Vzdělanější ženy rodí více dětí. Dávají si ale načas

Foto: Shutterstock, Shutterstock.com

Nejčastěji mají Češky dvě děti. Ilustrační foto.

Reklama

23. 7. 17:50

Věk žen při prvním dítěti vzrostl za posledních 30 let z 22 na 29 let. Pozdější porod však může přinést mnohé komplikace. Méně vzdělané ženy mají nyní míň dětí kvůli finanční nejistotě, vyplývá z nových zjištění Sčítání lidu.

Článek

O tom, že léta tučná se střídají s lety hubenými, se píše už v Bibli. A toto ponaučení platí, i pokud jde o počty dětí v Česku. Během uplynulé stovky let jich ženy přiváděly na svět nejvíc po druhé světové válce, kdy na jednu ženu v reprodukčním věku průměrně připadalo 3,25 dítěte.

Babyboom v roce 1946 se propsal i do 70. let, kdy se narodila takzvaná generace Husákových dětí. Naopak prudce klesat začala plodnost po sametové revoluci, od roku 2000 – kromě propadu v roce 2011 – opět roste.

Nová data ze Sčítání lidu pak ukazují, že úhrnná plodnost, tedy počet dětí na jednu ženu ve věku 15–49 let, stoupla i během druhého covidového roku. Zatímco v roce 2020 činila 1,71 dítěte na jednu matku, v roce 2021 to bylo již 1,83. 

Tomáš Fiala, tajemník a odborný asistent katedry demografie na VŠE, je přesvědčen, že důvodem není pandemie koronaviru a restrikce, kvůli kterým museli být lidé více doma. „Příčin zvýšení plodnosti žen je jistě celá řada. Nemyslím si ale, že by covid měl výrazný vliv. Je sice pravda, že lidé byli více doma, na druhou stranu lze předpokládat, že zodpovědní lidé důkladně zvažovali, zda je vhodné počít dítě v době epidemie.“

Přesto, že úhrnná plodnost v roce 2021 vzrostla, podle Fialy mohl mít covid-19 opačný efekt. „Řada lidí navíc pociťovala nejistotu a ekonomické problémy, což zpravidla znamená spíše snížení plodnosti,“ řekl Seznam Zprávám.

Úhrnná a konečná plodnost

  • Plodnost měří počet živě narozených dětí na počet žen v populaci, kterým je 15 a více let.
  • Úhrnná plodnost měří počet živě narozených dětí na jednu ženu během reprodukčního věku, tedy ve věku 15–49 let.
  • Konečná plodnost zahrnuje počet dětí na jednu ženu starší 50 let. Podle demografů je tento údaj nejpřesnější. Plodnost a úhrnná plodnost jsou zavádějící kvůli tomu, že část mladších žen ještě děti mít bude.

Jiřina Kocourková, vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, si naopak myslí, že pandemie může být důvodem zvyšující se plodnosti, souvislost vidí však i se změnou legislativy. „ČSÚ uvádí, že za nárůstem počtu narozených v Česku v roce 2021 stály druhorozené děti. Proto se domnívám, že se jednalo o vliv ještě dalších opatření, a to opatření rodinné politiky.“

Jak Kocourková upřesnila, důvodem může být zvednutí rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun v lednu 2020 a zlepšení čerpání příspěvku od července 2021. „Komu se narodí další dítě ještě před dočerpáním rodičovského příspěvku na předchozí dítě, už o zbytek nevyčerpaných peněz nepřichází, což umožňuje rodičům mít druhé dítě dříve,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy možné ekonomické důvody Čechů.

Vzdělání místo dětí

Sčítání také ukázalo, že plodnost je ovlivněna rovněž vzdělaností žen. Při srovnání plodnosti žen 15+ z dvou posledních sčítání lidu v roce 2011 a 2021 jsou patrné rozdíly v počtu dětí na jednu ženu. Méně vzdělané ženy měly v přepočtu na osobu méně dětí než před deseti lety. Vzdělanější ženy, s vysokoškolským vzděláním a vyšším odborným vzděláním či konzervatoří, vykazují opačný trend. Počet dětí na jednu ženu se v jejich skupině zvyšuje.

Podle Jiřiny Kocourkové je rostoucí plodnost vzdělanějších žen velmi pozitivní a žádoucí trend. „Ukazuje na správné směřování rodinné politiky, která právě podporou harmonizace práce a rodiny nejvíce pomáhá vzdělanějším ženám,“ řekla Seznam Zprávám. „Vzdělanější ženy mají v průměru méně dětí, protože na počátku reprodukčního období více času věnují vzdělání a budování pracovní kariéry. Čím později žena zahájí reprodukci, tím je větší pravděpodobnost, že se jí nenarodí tolik dětí, kolik by si přála.“

Méně vzdělané ženy mají v průměru stále více dětí, tento trend však postupně klesá. „Ženy se základním vzděláním zřejmě stále více poznávaly, že děti a rodina vyžadují mimo jiné určité finanční zabezpečení, kterého pouze se základním vzděláním někdy není jednoduché dosáhnout,“ vysvětluje Tomáš Fiala. Jak ale dodává, příčin může být celá řada.

Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva a věcný gestor Sčítání 2021, upřesňuje, že mezi ženy s neukončeným vzděláním samozřejmě patří i mladé ženy, které jsou stále studentkami, a tak děti ještě neplánují. „V případě vzdělání je ale i při zohlednění rozdílů mezi věkovými skupinami respektive generacemi patrné, že s vyšším stupněm vzdělání ženy se počet narozených dětí snižuje.“

Data ČSÚ ukazují, že nejvyšší plodnost mají ženy se střední školou včetně vyučení bez maturity, a to 1,87 dítěte na jednu ženu starší 15 let. Naopak nejnižší plodnost je u žen s vysokoškolským vzděláním, a to 1,31 dítěte.

Mimomanželské děti samozřejmostí

Z následujícího grafu je zřejmé, že téměř polovina dětí (48,5 %) se rodí mimo manželství. Podíl živě narozených dětí mimo manželství stoupá již od roku 1989, kdy se naprostá většina dětí, 92 procent, narodila sezdanému páru.

Důvodem je klesající počet sňatků. Zatímco v roce 1990 bylo sezdáno téměř 91 tisíc párů, v roce 2014 to byla pouhá polovina. Do roku 2017 ČSÚ zaznamenal drobný nárůst na 52,5 tisíce sňatků ročně, v dalších letech však nově uzavřená manželství opět klesla na 45,5 tisíce.

Rodinný stav má na plodnost žen bezesporu také dopad. „V případě vdaných, rozvedených či ovdovělých žen připadají na každou ženu téměř dvě děti, u svobodných žen je to asi čtyřikrát méně,“ říká Šanda s vysvětlením, že roli hraje rovněž věk – svobodné ženy jsou v průměru mladší než ostatní.

Děti až ve třiceti

Nejčastěji jsou v populaci zastoupeny ženy (ve věku 15 a více let) se dvěma dětmi, v roce 2021 jich bylo 1,9 milionu z celkového počtu 4,4 milionu žen. Téměř milion žen, což je více něž pětina z celkového počtu, žádné děti nemá. Ve statistikách jsou však zahrnuté i mladé dívky a ženy, u nichž je pravděpodobné, že se později přesunou do kategorií s dětmi.

Naopak nejmenší procento žen v Česku (0,9 %) má pět a více dětí, podíl těchto žen navíc klesl od roku 1991 o více než polovinu. V populaci je také o šest procent více žen, které mají jen jedno dítě, než těch, které mají děti tři.

Nejméně dětí mají ženy ve věku od 15 do 19 let, kdy připadá jedno dítě na každou stou ženu. Podle Roberta Šandy z ČSÚ je však pravděpodobné, že dívky děti mít budou. „Například z celkového téměř 1 milionu bezdětných žen je více než 60 procent ve věku 15–29 let a více než 80 procent je svobodných. Lze tedy předpokládat, že u většiny z nich v budoucnu dojde ke změnám,“ uvedl Robert Šanda.

Zajímavé však je, že malý počet dětí připadá i na ženy ve věku 25–29 let, kdy v minulém století již bylo běžné dítě mít. Souvisí to s posouváním průměrné věkové hranice, kdy má žena své první dítě. V roce 1989 bylo prvorodičkám v průměru 22,5 roku, loni měly první dítě až v 28,8 roku.

„Proces odkladu plodnosti do vyššího věku žen probíhal v Česku téměř tři dekády a jeho vysvětlení je mnohem komplexnější,“ říká Jiřina Kocourková z Přírodovědecké fakulty. „Existuje řada teorií, z nichž nejznámější je teorie druhého demografického přechodu, která zdůrazňuje hodnotové změny – nárůst individualismu a snaha o seberealizaci.“

Podle Kocourkové se v České republice v 90. letech zdůrazňoval především zájem o cestování a naplnění dalších životních cílů. „Klíčovým aspektem je prodlužující se délka vzdělávání. Ekonomické teorie zdůrazňují nárůst nejistoty především v době ekonomické krize.“

Gynekolog a porodník z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Andrej Černý ale připomíná, že s ohledem na všechny okolnosti je ideální věk ženy pro první dítě 20 až 25, respektive 30 let. „Z pohledu evoluční biologie je ideální věk pro rozmnožování ze zdravotního hlediska ještě nižší, kolem 18–20 let. Tento věk ale nereflektuje mentální zralost současné generace na těhotenství a výchovu dítěte.“

Podle Černého je vyšší věk matek velmi problematický. „Postupné zvyšování věku rodiček je závažný problém, a to z toho důvodu, že se zvyšujícím se věkem se rapidně zvyšuje riziko přidružených nemocí a komplikací,“ říká porodník.

Komplikace mohou navíc nastat již při samotné snaze otěhotnět. „S postupujícím věkem výrazně roste riziko například dalších komplikací – spontánních potratů, mimoděložních těhotenství, riziko genetických abnormalit, jako je například Downův syndrom, a vrozených vývojových vad. Dále jde například o těhotenskou cukrovku, vysoký krevní tlak, preeklampsii (nemoc děložních cév u těhotných žen, pozn. red.), poruchy placenty. Zvyšuje se riziko předčasného porodu a nitroděložního úmrtí plodu. Roste také riziko závažného porodního poranění nebo třeba poporodní deprese,“ uvádí Černý dlouhý výčet možných komplikací při těhotenství a porodu ve vyšším věku.

Podle Černého však nelze racionálně určit nejzazší věk, kdy žena může mít dítě bez zdravotních komplikací. „Těhotenství bez nejmenších komplikací může mít i žena ve věku 40 let, ale tato šance je oproti například 20 letům věku mnohem nižší,“ říká lékař.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované