Hlavní obsah

Fámy za časů Vánoc: Se Santa Clausem se Češi nepářou

Petr Janeček
Etnolog a folklorista, autor knižní série Černá sanitka
Foto: Profimedia.cz

Městské legendy jsou možná i výrazem odporu vůči globalizaci Vánoc.

Reklama

24. 12. 2020 15:05

Tři městské legendy o vánočních tragédiích a silvestrovských trapasech.

Článek

Závěr kalendářního roku nehrál v tradicích našich předků výraznější roli. Bujaré slavení silvestra u nás totiž zdomácnělo až koncem 19. století. Moderní silvestrovské oslavy navíc pocházejí, stejně jako vánoční stromeček, původně ze západoevropské měšťanské kultury. Oba tyto příklady názorně ukazují, že tradice a folklor nejsou nic statického. Naopak: bývají často přejímány ze zahraničí a domácímu prostředí jsou pak jen dovedně přizpůsobovány.

Výjimku v tomto procesu neustálého přebírání nepředstavují ani městské legendy, tyto údajně pravdivé příběhy kolující dnešním ústním podáním. Připomeňme si v závěru letošního roku tři odlehčenější z nich. Spojuje je jednak skutečnost, že u nás zdomácněly teprve nedávno, jednak to, že pojednávají o neštěstích a trapasech spojených s oslavami Vánoc a koncem starého roku.

Pověst první: Santův konec...

… vypráví o tom, že jeden americký manažer žijící v přepychovém domě na okraji Prahy se rozhodl ukázat svému malému synkovi, jak se slaví Vánoce ve Spojených státech. Dárky tam nenosí Ježíšek, ale Santa Claus, který na Štědrý den přiletí do domu komínem a tajně je položí pod stromeček. Chlapec to ale tatínkovi moc nevěřil, protože od svých kamarádů vždycky slýchával spíš o Ježíškovi. Tatínek se proto rozhodl k akci.

Rozloučil se a odešel ven s tím, že jde Santa Clause pozvat domů. Dlouho se nevracel, a tak maminka začala vařit štědrovečerní večeři bez něj. Jakmile ale zatopila v krbu, začalo se z něj nezvykle kouřit. Celá místnost byla brzy prostoupena podivným zápachem připomínajícím spálené maso. Přivolaný kominík brzy zjistil příčinu. Tatínek, který chtěl synka přesvědčit o Santově existenci, se totiž venku tajně převlékl do jeho kostýmu. S pytlem dárků přes rameno pak vyšplhal na střechu a snažil se do domu proniknout komínem. V úzkém prostoru se ale zasekl. Jeho volání o pomoc bohužel nikdo nezaslechl, takže skončil jako neplánovaná štědrovečerní pečínka.

Tento černohumorný příběh je jednou z nejoblíbenějších amerických vánočních městských legend. V USA je vyprávěná již od 70. let 20. století, ale k nám doputovala teprve nedávno, před patnácti lety. Její českou verzi můžeme možná chápat jako výraz kolektivního odporu vůči americkému stylu slavení vánočních svátků, který k nám masivně proniká kvůli globalizaci. Může se také jednat o jakousi moderní bajku ilustrující nemožnost kompatibility odlišných národních vánočních tradic. O stejném problému ostatně pojednává i následující příběh:

Pověst druhá: Kulturní rozdíly v praxi

Jeden japonský vědec přicestoval na dlouhodobou stáž do Prahy. Měl tu strávit Vánoce, a proto se rozhodl přiblížit místním zvyklostem a oslavit tradiční české svátky společně se svými kolegy. Pozval je na štědrovečerní večeři, na které se jim chtěl pochlubit, jak se během svého pobytu naučil českým vánočním tradicím. Úspěšný byl ale pouze částečně. Když kolegové vstoupili do jeho bytu, obdivovali vzorově usmaženého štědrovečerního kapra s chutným bramborovým salátem, pečlivě složený Ladův betlém a perfektně nazdobený a rozsvícený vánoční stromeček. Celkový dojem kazil jen obrovský plyšový Santa Claus, přibitý hřebíky k dřevěnému krucifixu.

Úsměvnou historku o Asiatovi, který se neobratně pokouší skloubit různorodé pozadí západních Vánoc, můžeme vnímat i jako symbolickou kritiku jejich dnešní komercionalizace, na kterou našince nevědomky upozorní teprve cizinec zvnějšku. Naše legenda vznikla původně také v USA, občas bývá vyprávěna ve verzi odehrávající se v Tokiu a po světě koluje teprve od 90. let 20. století. V novém miléniu byl tento příběh zpracován i ve vizuální podobě internetového memu; inscenované fotografie doplněné humorným komentářem.

Po dvou vánočních legendách se na závěr seznamme s jednou silvestrovskou. I ta k nám připutovala před několika lety z anglicky hovořících zemí:

Pověst třetí: Silvestr na úrovni

Mladý pár z Brna se rozhodl pozvat na slavnostní silvestrovskou večeři kolegy z banky, kde pracoval manžel, včetně několika důležitých ředitelů. Manželka se chtěla při této příležitosti blýsknout jako skvělá hospodyňka, a tak hned ráno zajela koupit do města lososa. Protože hostů bylo poměrně dost, rozhodla se ušetřit a koupit lososa zlevněného, který byl těsně po minimální době trvanlivosti. Během odpoledních příprav nechala rozdělaného lososa na stole. K rybě přiběhla jejich kočka a začala z ní ukusovat. Manželka zvíře odehnala, ale řekla si, že se o tom přece nikdo nedozví. Rybu jen očistila, umyla a připravila. Večeře proběhla na výbornou. Všichni byli moc spokojení, včetně manželových nadřízených. Když se manželé rozloučili s posledním z hostů, s hrůzou si na verandě všimli kočky: ležela tam s vyplazeným jazykem a mrtvá! Chvíli přemýšleli, co se s ní jen mohlo stát, až si manželka vzpomněla na to, že ochutnala toho jejich prošlého lososa. Určitě byl zkažený a otrávený! Manželovi tak připadla nepříjemná povinnost telefonicky oznámit všem kolegům a nadřízeným, že právě snědli otrávené jídlo, které navíc před nimi ochutnala kočka. Moc nadšení z toho nebyli a většina z nich se raději hned vydala do nemocnice nechat si vypumpovat žaludek. Manželova kariéra se rázem ocitla v troskách.

Druhý den ráno zdrcení manželé potkali souseda, který se k nim přitočil a soucitně povídá: „S tou vaší kočkou je mi to moc líto. Včera jsem ji omylem přejel při couvání do garáže, nechtěl jsem vám kazit silvestra, viděl jsem, že pořádáte velkou oslavu, tak jsem nevěděl co a položil jsem vám ji mrtvou dozadu na verandu…“

Tak šťastné a veselé a všechno nejlepšího do nového roku 2021!

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované