Hlavní obsah

Fanatici, radikalismus a velký šok, popisuje arménské protesty novinářka

Foto: Profimedia.cz

V pondělí v jerevanských ulicích demonstrovali odpůrci i přívrženci premiéra Pašinjana.

Reklama

2. 3. 17:39

V Arménii na plno propukla politická bouře. Již od loňské války o Náhorní Karabach opozice chce demisi premiéra Pašinjana. Do hry ale vstoupila armáda.

Článek

„Armáda udělala naprosto bezprecedentní krok. Chce, aby premiér odstoupil,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy arménská investigativní novinářka Ani Mejlumyanová, reportérka nezávislé zpravodajské organizace Eurasianet. Náčelník generálního štábu Onik Gasparjan už 25. února vyzval Nikola Pašinjana, arménského premiéra, aby podal demisi.

Pašinjan však výzvu odmítl a řekl, že armáda stále funguje pod vlivem předchozího režimu, který skončil „sametovou revolucí“ v roce 2018. „Nikol“, jak Arméni o svém premiérovi familiárně hovoří, podal výnos o odvolání generála Gasparjana. Ten musí podepsat prezident Sarkisjan.

Politicky vyhrocená situace se dostala i do ulic arménského Jerevanu. V pondělí demonstroval jak tábor zastánců premiéra Pašinjana, tak opozičníci. První zmiňovaná skupina dokonce vtrhla do vládní budovy v centru hlavního města.

„Ani podle těch tisícovek lidí v ulicích nemůžeme vědět, co cítí většinová arménská společnost,“ odpovídá novinářka Mejlumyanová na dotaz, jaká atmosféra panuje přímo v ulicích. Podle jejího pozorování však mají Arméni společnou emoci – šok: „Lidé nevědí, co dělat, nechtějí zpět starý režim, ale nechtějí ani Pašinjana. Znají lidi, kteří zemřeli ve válce o Karabach a rozhodně nemají vůbec chuť řešit politiku,“ popisuje reportérka a říká, že lidí v ulicích není tolik, jak se zdá ze záběrů publikovaných zpravodajskými agenturami.

Foto: Profimedia.cz

Arménský premiér Nikol Pašinjan promlouvá k davu svých přívrženců.

Podle AFP se v Jerevanu sešlo asi 10 tisíc stoupenců premiéra Nikola Pašinjana. Lidí na opozičních demonstracích, které ale byly daleko roztříštěnější politickými názory svých účastníků, bylo několik tisíc.

„Opoziční tábor je diverzifikovaný. Jeden z účastníků té opoziční demonstrace mi řekl, že chce prostě jen Pašinjanův odchod. Druhý byl ale o dost radikálnější a chce Pašinjanovu popravu,“ vypráví Ani Mejlumyanová své vlastní zážitky z pondělních jerevanských demonstrací.

Jenže i opačný tábor je podle arménské novinářky až „zfanatizovaný“: „Skupina spíše připomíná fanouškovskou základnu než politické přívržence. Skandují přesně to, co jim Pašinjan řekne“. Přívrženci arménského premiéra považují krok armády za vojenský puč a provolávají, že armáda „chce přejet arménskou demokracii tanky“.

Nikol Pašinjan již připustil, že by se mohly konat předčasné parlamentní volby. Dává si ale podmínku, podle které chce od opozice schválit změnu ústavy – chce přechod z parlamentního k poloprezidentskému systému. Ještě před volbami by ale ústavní změny museli Arméni schválit v říjnovém referendu.

Problém začal v Náhorním Karabachu

Arménie je politicky rozbouřená od loňské války s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Dlouholetý a pro obě strany emocionální spor opět vzplanul. Autonomní oblast, ve které žijí převážně etničtí Arméni, se nachází na jihozápadě Ázerbájdžánu. Obě strany si území nárokují.

Loňský otevřený konflikt skončil dohodou, podle níž většina Karabachu zůstala v arménské správě, Ázerbájdžán ovšem získal strategické město Šuša a další území. Arménie je tedy v roli poraženého, proto tamní premiér od zmíněné dohody, kterou zprostředkovalo Rusko, čelí velké kritice.

„Protesty budou pokračovat,“ předpokládá vývoj v dalších dnech Ani Mejlumyanová. Stále se očekává, jak se k výzvě o odvolání generála postaví prezident, který ji zatím odmítá. Zdá se však, že předčasné volby jsou pro Arménii nevyhnutelné.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené