Hlavní obsah

Farmář, jemuž pomáhal nejvyšší žalobce, chce na státu vysoudit 154 milionů

Foto: Archiv, Seznam Zprávy

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jezdil do penzionu podnikatele Habersbergera na dovolenou.

Reklama

8. 2. 8:27

Restituční kauza, v níž jde o nestrannost nejvyššího státního zástupce, má podle zjištění Seznam Zpráv další rozměr.

Článek

Ve druhé polovině ledna Seznam Zprávy odhalily, že se nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman před lety přimlouval za spřáteleného podnikatele ve sporu o restituované pozemky. Zeman přitom následně z pozice své funkce pomohl k rozsudku, který tomuto známému vychází vstříc.

Šéf žalobců sice zdůraznil, že na zájmy svého přítele, farmáře a majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera, nebral ve zmíněném případu ohledy, situaci mu ale komplikují kroky, které jeho známý podniká.

Poté, co farmáři Habersbergerovi nepomohla soukromá přímluva Pavla Zemana, začal tento podnikatel zpochybňovat restituce, kterých se celá kauza týká, u různých soudů.

Podle aktuálního zjištění Seznam Zpráv se farmář snaží po státu vysoudit 154 milionů korun. V takové výši si nárokuje odškodné kvůli restitucím, které podle něj znehodnotily jeho majetek.

S žalobou o náhradu škody farmář zatím neuspěl. V září 2018 ji zamítl Obvodní soud v Praze 1, loni v lednu tento rozsudek potvrdil odvolací městský soud. Petr Habersberger však podal ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, který o jeho nároku zatím nerozhodl.

Podnikatelova žaloba míří konkrétně na Ministerstvo financí, které u soudu zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Žalobce Ing. Petr Habersberger se v řízení proti České republice – Ministerstvu financí – domáhal zaplacení 154 000 000,- Kč s příslušenstvím jakožto náhrady újmy spočívající ve znehodnocení privatizovaného majetku žalobce, který poškodily proběhlé zemědělské restituce,“ uvedlo na dotaz Seznam Zpráv tiskové oddělení ministerstva.

Habersberger se na žádost redakce ke svým nárokům nevyjádřil. V minulosti je však popsal. Kvůli restitucím podle svých slov přišel o většinu spravované půdy, z 360 hektarů mu zbyla méně než třetina. Pozemky, které si původně pronajímal od státu, ale po restitucích už na nich hospodařit nemůže, navíc přímo sousedí s jeho farmou získanou v 90. letech v privatizaci.

Žalobou se podnikatel snažil využít zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, který umožňuje vyplatit náhradu za chybné rozhodnutí úřadů. Podle pražských soudů však v tomto případě nebyly splněny zákonné podmínky odpovědnosti státu.

V příštích měsících by se k případu měl vyjádřit ještě Nejvyšší soud, který posoudí dovolání žalující strany. „Předjímat, kdy by mohlo rozhodnutí padnout, v tuto chvíli ještě nelze,“ odpověděl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Dodal, že dovolací řízení na civilním úseku tohoto soudu trvá v průměru asi půl roku.

Po schůzkách následovaly žaloby

Podle databáze soudních řízení podal Petr Habersberger žalobu o odškodnění už v roce 2015, tedy následující rok poté, co se jeho přítel a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli němu třikrát setkal se soudcem Janem Czerninem. Zeman, který se jezdil do Habersbergerova penzionu rekreovat, se na nich snažil přimluvit za dohodu s Karlem Eugenem Czerninem, vzdáleným bratrancem zmíněného soudce.

Karl Eugen Czernin získal v restitucích pozemky, o které ve sporu jde. Habersberger, jak bylo uvedeno, na těchto pozemcích dříve hospodařil a dělal si nárok na jejich výhodné odkoupení. Restituce mu ale zkřížily plány.

Schůzky Pavla Zemana a Jana Czernina v roce 2014 žádný posun nepřinesly. Z dalšího setkávání sešlo poté, co soudce Czernin podle svého vylíčení upozornil nejvyššího žalobce, že může být v celé věci podjatý.

Mezitím totiž začalo trestní stíhání dvou bývalých úřednic pražského magistrátu, které vlastně otevřely cestu ke zmíněným restitucím, když přiznaly české občanství babičce Karla Eugena Czernina. Podle žalobců spáchaly trestný čin, protože o restitučních nárocích Czerninů měly vědět.

Obě ženy skončily před soudem. Byly vícekrát osvobozeny, Pavel Zeman však do tohoto případu ze své funkce opakovaně vstupoval a třikrát podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Po jeho rozhodnutích pak musely nižší soudy bývalé úřednice odsoudit.

Soudní rozhodnutí o spáchání trestného činu je důležité i pro Habersbergera. Teoreticky totiž může vést k novému otevření restitučního řízení.

Také proto se podnikatel Habersberger snažil do této kauzy přímo zapojit se statutem poškozeného. Soud mu ale nakonec tuto pozici upřel.

Čekání na Benešovou

Podnikatel nicméně na tento případ úplně nespoléhal a bojoval za své zájmy také sám přes jiné soudy.

Jak už Seznam Zprávy upozornily, kromě žaloby o odškodnění se Habersberger snažil zvrátit samotné vydání majetku Czerninům – přes žaloby u jihočeských soudů. Neuspěl však, přestože dotáhl případ až k Ústavnímu soudu.

V tomto řízení přitom podnikatel stál na stejné straně jako stát – i když ho souběžně žaloval o odškodnění. Instituce jako Lesy ČR, Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových také usilují o zvrácení restitucí Czerninů. Jejich cílem je, aby se tento majetek vrátit zpátky do vlastnictví státu.

Z pohledu Pavla Zemana může být jakousi „polehčující okolností“, že o Habersbergerově žalobě na stát o více než 150 milionů nemusel vědět. Státní zástupci se totiž až na výjimky zapojují jen do trestních případů.

Na přímý dotaz redakce, zda o soudním sporu svého přítele Habersbergera o odškodnění věděl, Pavel Zeman neodpověděl s odůvodněním, že chce nejprve celou záležitost vysvětlit ministryni spravedlnosti Marii Benešové.

Ke schůzce šéfa žalobců a ministryně ale do minulého pátku nedošlo, ačkoli byla avizována už před třemi týdny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované