Hlavní obsah

Finanční správa přiznala: Podezření Němců z daňového úniku na Čapím hnízdě jsme policii nepředali

30. 8. 2019

Finanční správa nepředala policii k prověření případ potenciálně předražené reklamy na Čapím hnízdě. (Video: Petr Švihel, Seznam.cz)

Vyšetřovatelé se začali vážně zabývat reklamou na farmě Andreje Babiše až letos.

Článek

Psal se rok 2014, když německý finanční úřad v Chemnitzu upozornil české kolegy, že má podezření, že přes platby Farmě Čapí hnízdo za reklamu krátí firmy z holdingu Agrofert daně. Finanční správa teď oficiálně potvrdila, že v daném případě nepředala tyto závažné informace policii. A to přesto, že tak běžně činí u mnohem méně závažných podezření.

„V daném případě nebyl podán podnět k šetření orgánům činným v trestním řízení,“ uvedla šéfka Finanční správy Tatjana Richterová v odpovědi senátorovi Tomáši Goláňovi, kterou má Seznam k dispozici. Ten se dožadoval přesnějších informací, jak berní úředníci v daném případě, který se bezprostředně dotýká premiéra Andreje Babiše, jenž v té době byl ministrem financí. A právě pod tento resort finanční úřady spadají.

Ostatní otázky, tedy zda samotná správa nějak podnět německých kolegů prošetřovala, odmítla Richterová zodpovědět s odkazem na povinnost mlčenlivosti. Na stejnou hradbu mlčení narazil při svém pátrání i tým Josefa Klímy.

O co přesně v kauze jde. Mezi roky 2010 až 2013 inkasovalo středočeské multifunkční centrum více než 270 milionů korun za reklamu od společností ze skupiny Agrofert. Cena přitom odpovídá více než tisícovce billboardů, kterou by společnosti měly pronajaté několik let.

Situace byla potencionálně výhodná pro všechny zúčastněné kromě státu. Zadavatelé reklamy si výdaje na reklamu dávají do nákladů a snižují si tak daňový základ. Čapí hnízdo bylo naopak ztrátové a peníze potřebovalo na placení stamilionových úvěrů.

„Postup finanční správy vytváří podezření, že celá ta kauza byla zametena pod koberec. Za normálních okolností se finanční správa chytá každé nesrovnalosti v účetnictví firem a snaží se za každou takovou nesrovnalost stanovit daň. A tady vidíme, že perfektně zdokumentovaný daňový podvod zůstal nevyšetřený,“ říká senátor. Přitom podnětů policii předává berní úřad i několik stovek ročně.

Seznam už dříve spočítal, že státu mohla v tomto případě vzniknout škoda až 42 milionů korun, pokud by se ukázalo, že skutečně šlo o obcházení daňové povinnosti.

V této chvíli je to ovšem z hlediska finančních úředníků promlčený případ. Vracet se smějí jen tři roky do minulosti. Jedinou možností, jak by případně mohli doměřit daň, by byla situace, kdy by policie prokázala u soudu trestný čin krácení daně. A právě policie, i když až letos a bez upozornění berních úředníků, začala podezření z daňových úniků prošetřovat.

Generální finanční ředitelství se k případu nechce blíže vyjadřovat. Takto například reagovali na otázky ohledně šetření reklamy na Čapím hnízdu pro pořad Záhady Josefa Klímy: „Je mi líto, Finanční správa je ze zákona vázána mlčenlivostí a nemůže poskytovat informace k žádné konkrétní kauze. A to ani v případě, že ta kauza už byla uzavřena, tím méně v případě kauzy, která se právě šetří,“ říká mluvčí úřadu Petr Habáň.

Za připomenutí stojí, že případ se odehrál v roce 2014, kdy ředitelkou odboru právního a daňového procesu na Generálním finančním ředitelství byla současná ministryně financí Alena Schillerová.

Odpověď Generálního finančního ředitelství na dopis senátora Tomáše Goláně:

Doporučujeme

Další zprávy