Hlavní obsah

Fotbal trápí polovičatý projekt videorozhodčích. Tvrdík spočetl nápravu na 190 milionů a hledá zdroje

4. 3. 2019

V rozhovoru pro Seznam Zprávy a pořad Jiná liga se šéf slávistického představenstva Jaroslav Tvrdík rozhovořil vedle dalších témat také o problematice projektu videorozhodčího v tuzemské fotbalové lize. (Video: Luděk Mádl, Seznam.cz)

Příznivci fotbalistů Bohemians zažili v neděli v ligovém utkání se Slavií těžké trauma. Nejprve se radovali z branky na 1:0. Vzápětí však museli skousnout, že jejich gól neplatí a že naopak Slavia získává penaltu, kterou navíc proměnila. To vše se dělo na pokyn videorozhodčího. Způsob, jak s ním správně pracovat, se stále hledá, nejen v Česku. Specifickým a velmi vážným problémem tuzemské ligy je fakt, že na některých zápasech video je, zatímco jinde nikoli.

Článek

A právě k vyléčení tohoto traumatického stavu vyzval nedávno šéf Slavie Jaroslav Tvrdík, který apeluje na šéfy ligy i fotbalové asociace, aby hledali řešení vedoucí ke kýženému stavu: Tedy aby videorozhodčí mohli pracovat na všech stadionech nejvyšší soutěže. Podobně jako je tomu například v německé Bundeslize či italské Serii A.

Potíž je v tom, že potřebnou investici vypočetl Jaroslav Tvrdík v rozhovoru pro Seznam Zprávy a pořad Jiná liga na zhruba 190 milionů korun, což je odhadovaná hodnota dvou dalších přenosových vozů a provozních nákladů systému a jeho uživatelů na jednu sezonu.

Tvrdík navrhuje, aby situaci řešily televizní společnosti, případně ve spolupráci s generálním partnerem ligy, tedy se sázkovou kanceláří Fortuna. Nabízí i alternativu, že by přispěli čeští účastníci evropských pohárů. Rozhovor s Jaroslavem Tvrdkem k dané problematice najdete ve videu nad tímto článkem.

I kdyby se to celé povedlo, vyřeší to ale pouze část problému. Byť významnou.

Videorozhodčí je z hlediska dlouhověkosti sportu jménem fotbal horká novinka, na světovém fóru byla technologie známá jako VAR sudím prvně ku pomoci na MS 2018 v Rusku.

A všude, nejen v Česku, se už řadu měsíců hledá způsob, jak s ní nakládat co nejefektivněji a nejcitlivěji. Zdaleka ne vždy se to ovšem podaří.

A jako noční můra všech, co se problematikou videorozhodčího zabývají, slouží právě modelová situace, která se zcela reálně zhmotnila v neděli v Ďolíčku v utkání Bohemians-Slavia.

Tak ještě jednou a podrobněji: Co se vlastně stalo? Ve 21. minutě za stavu 0:0 upadl v pokutovém území před brankou Bohemians útočící slávista Masopust po souboji s „klokanem“ Krchem. Sudí Královec patrně žádný faul neviděl, neboť hru nepřerušil, pokračovala tedy dál. Domácí talent Vaníček potáhl balon a přihrál Puškáčovi na gól. Tribuny slavily vedení Bohemians 1:0.

Jenže v té době začal hlavní sudí Pavel Královec debatovat s kolegou Miroslavem Zelinkou, videorozhodčím utkání. Královec si prohlédl videozáznam a rozhodl, že Krch Masopusta uvnitř šestnáctky fauloval. Proto zrušil gól Bohemians a nařídil na druhé straně hřiště penaltu pro Slavii. Souček ji proměnil a z nedávného vedení Bohemians nad Slavií 1:0 byl „v tu ránu“ průběžný výsledek opačný. Slavia vedla 1:0 a nakonec zvítězila 3:0.

Tribuny plné fanoušků Bohemians samozřejmě bouřily nevolí, emoční zvrat, který museli prožít, byl velmi krutý. Nemluvě o fotbalistech a trenérovi Bohemians. Martin Hašek označil celou eskapádu za destrukci fotbalu. „Tohle snad přece od videorozhodčího nechceme, ne?“ dodal útrpně.

Martin Hašek se stal prvním trenérem, kterému se něco podobného stalo v Česku. Analogickou situaci už ovšem zažili i diváci utkání o Nizozemský Superpohár, ve kterém se v srpnu 2017 střetly celky Feyenoordu Rotterdam a Vitesse Arnhem. Však se podívejte sami:

Totéž co Hašek zakusil tehdy Giovanni van Bronckhorst, kouč Feyenoordu a spolu s ním diváky obsypané tribuny rotterdamského stadionu De Kuip. Až na to, že tehdy po 90 minutách skončil zápas remízou 1:1 a po penaltovém rozstřelu získal trofej Feyenoord. To „klokanům“ zbyla prázdná kapsa a oči pro pláč.

Nedělní traumatická situace z Ďolíčku nabízí 3 základní otázky:

1) Mohl a měl Královec předejít celému příběhu včasnějším zastavením hry?

2) Byl pokutový kop nařízen správně? A byla tím pádem správně zrušena branka dosažená hráči Bohemians?

3) Je liga regulérní v situaci, kdy platí, že identická akce v zápase bez videorozhodčího by znamenala vedení týmu domácích 1:0, zatímco v režimu s videorozhodčím došlo k převrácení skóre na 0:1?

Sledujte fotbalové přenosy Televize Seznam

Sobota 9. 3. – 15:15: Dortmund – Stuttgart

Sobota 16. 3. – 16:00: Real Madrid – Vigo

Tak si to zkusme postupně rozebrat:

Český garant projektu videorozhodčího Roman Hrubeš se v létě 2017 vyjádřil takto: „Pokud videorozhodčí vidí, že kolega hlavní sudí udělal hrubou chybu, že kupříkladu neodpískal jasný penaltový faul nebo ruku, dá hlavnímu pokyn, aby hru přerušil. V takové situaci je potřeba, aby tak učinili co nejdříve. Dokud je míč v takzvané neutrální zóně. Nesmí se stát, že mezitím druhý tým podnikne protiútok a vstřelí gól.“

Co říká Hrubeš nyní: „Ta slova platí, nicméně inkriminovaná akce v utkání Bohemians-Slavia byla opravdu hodně rychlá, v neutrální zóně ji tedy prakticky zastavit nešlo.“

„Podle protokolu se to musí nechat dohrát,“ citovala média Pavla Královce. Jeho názor podpořil i šéf Pravidlové komise FAČR Jiří Kureš.

Dejme tomu, že zde nalézáme názorovou shodu zainteresovaných. U hledání odpovědí na otázku druhou už se však rozcházejí.

Připomeňte si starší rozhovor s Romanem Hrubešem o problematice videorozhodčích. (Video: Luděk Mádl)

Roman Hrubeš totiž zdůrazňuje: „Videorozhodčí má hlavního sudího upozorňovat na jasný, podtrhuji jasný penaltový faul. A kontakt Krcha s Masopustem po mém soudu této charakteristice neodpovídal. Takových soubojů je v každém utkání několik.“ Podobný názor zastává například i bývalý mezinárodní sudí Radek Příhoda.

Zdůrazněme, že „napoprvé“, tedy naživo, v reálné situaci, neposoudil situaci jako penaltovou ani sám hlavní sudí Pavel Královec. Kdyby penaltu pískl rovnou, akce Bohemians by se vůbec nerozjela a fanoušky Bohemians by ušetřil mrtvičných stavů z již popsané dramatické přeměny situace z 1:0 na 0:1.

Názory na Krchův zákrok se zjevně liší, například autor tohoto textu by se k penaltě, i v kontextu dalších, již nařízených penalt v průběhu jarní části, klonil. Hrubeš s Příhodou nikoli. Ale podstatné bylo stanovisko Královcovo, který po debatě se Zelinkou a kontrole videozáznamu penaltu nařídil.

Připomeňme si pro zajímavost, že na podzim řídil Pavel Královec duely Ligy mistrů Bayern-Ajax a Eindhoven-Barcelona.

Možnost prozkoumat za pomoci videa jednotlivé souboje v šestnáctce zpětně a podrobněji vede poslední dobou (nejen) v české lize k trendu pískat penalty i po faulech, na jejichž nespornosti se prostě deset rozhodčích z deseti neshodne. Častěji než dříve se sudí kloní k penaltovému rozuzlení i po kontaktech, které jsou diskutabilnější.

Potíž je v tom, že tato tendence je logicky výrazně silnější na stadionech, kde pracuje technologie a videorozhodčí. Je zřetelné, že kdyby pískal Královec duel Bohemians-Slavia bez videa, šli by domácí do vedení 1:0, gól by se nemazal a Slavia by penaltu nekopala.

Ještě podstatnější je ale srovnání s jinými ligovými zápasy, v nichž se video nepoužívá. Tam se tedy zákroky a la Krch budou nadále pouštět, zatímco v duelech hlídaných videem se budou posuzovat jako penaltové?

V první řadě by tedy bylo vhodné, aby si rozhodcovská komunita ujasnila, za co se píská penalta a za co ne. Odborný pohled se totiž v tomto ohledu patrně mění. Připomeňme, že výše citovaný Roman Hrubeš pracoval v Listkiewiczově komisi rozhodčích a z té nynější, tedy z komise Chovancovy, byl prakticky vyhozen.

Jeho role garanta projektu VAR tedy vyplývá z jeho pokračující práce pro Ligovou fotbalovou asociaci, Hrubeš je také garantem směrem k IFAB, tedy k pravidlovému panelu FIFA, který projekt videorozhodčího zastřešuje mezinárodně.

A Radek Příhoda už po podzimní sezoně píšťalku odložil.

Hrubeš nyní v Česku zajišťuje projekt VAR technicky, zatímco Chovancova komise vybírá zápasy, kde bude VAR nasazen, nominuje na ně videorozhodčí a také je školí. S Hrubešem nic nekonzultuje, protože se dotyční pánové nesnesou.

Připomeňte si Výzvu Seznamu se šéfem komise rozhodčích Jozefem Chovancem. (Video: Luděk Mádl, Seznam.cz)

Neshody zjevně panují i kolem způsobu užívání systému videorozhodčího. Ujasnění si metodiky a její následná prezentace fotbalistům i veřejnosti by jistě vedly ku prospěchu věci. Takto všichni žijí ve velkém chaosu a zmatku.

A mnohému by jistě napomohla změna současného stavu, kdy se video nasazuje jen někde.

Technologie pokrývá jen část ligových zápasů, protože k dispozici jsou pouze dva přenosové vozy, v nichž jsou pro práci videorozhodčího vytvořeny podmínky. Změna, která by technologii rozšířila na celé ligové kolo, by si vyžádala vysokou investici.

„Z prvotních analýz vyplývá, že by postačily další dva. To znamená, že v součtu čtyři vozy by měly stačit k tomu, aby se daly přenášet všechny zápasy,“ říká Jaroslav Tvrdík, šéf fotbalové Slavie, který hlasitě volá po tom, aby se nynější polovičatá situace řešila.

„Jeden vůz přijde třeba na 80 milionů, to znamená, že tu máme jednorázovou investici třeba 160 milionů korun. A potom je to o ročním provozu VAR, třeba ve výši 30 milionů korun, aby bylo na činnost rozhodčích a další věci s tím spojené,“ poznamenal Tvrdík v rozhovoru pro Seznam Zprávy a magazín Jiná liga. Jeho pasáž o videorozhodčích si celou můžete přehrát ve videu nad tímto článkem.

Doporučujeme