Hlavní obsah

Fousek: Bez reforem nesežene víc peněz pro fotbal ani Poborský, ani Pelé

Foto: Profimedia.cz

Petr Fousek se o pozici předsedy FAČR ucházel už v roce 2017.

Reklama

1. 6. 8:40

„Karel Poborský je pokračovatelem současného předsedy Martina Malíka, tedy určité konzervativní linie,“ říká Petr Fousek o svém protikandidátovi v boji o roli předsedy Fotbalové asociace ČR. Fousek slibuje, že by přinesl reformy.

Článek

Od pádu Romana Berbra, despoty řídícího český fotbal, utekla už řada měsíců. Přesto se velká část delegátů volební valné hromady FAČR nejspíš ani teď nepožene do velkých změn, které jim reformní kandidáti nabízejí. Jeden z nich, konkrétně Vladimír Šmicer, nakonec z předsednické volby odstoupil a podpořil právě Petra Fouska.

„Fotbal je velký kolos, je jako zaoceánský tanker. Chvíli to trvá, než se na moři otočí,“ míní Petr Fousek, který zdůrazňuje, že chce v českém fotbale zavést standardy obvyklé v moderních evropských asociacích. A ty se od těch Berbrových, kdy sudí dostávali od místopředsedy asociace zadání, kam mají zápas zakormidlovat, opravdu významně liší.

V obsáhlém rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří Petr Fousek o svých plánech, například o tom, jak reformovat komisi rozhodčích. Také o vztahu ke Spartě, jejíž majitel Daniel Křetínský se s ním před volbami ani nesešel. „Na pozicích místopředsedů bych chtěl mít Vladimíra Šmicera za Čechy a Jiřího Šidliáka za Moravu,“ vyjádřil Fousek své jasné preference. Valná hromada FAČR je na programu ve čtvrtek 3. června.

Poraďte, kde se teď v Praze dají sehnat nejlevnější pomeranče?

Musím říct, že jsem je nekupoval, ani nepamatuju, to spíš přítelkyně.

Ptám se samozřejmě trochu v nadsázce, protože současný předseda FAČR Martin Malík vás slovně napadl, že zatímco Karel Poborský nebo Vladimír Šmicer mají fotbalem vyděláno, vy prý potřebujete být novým předsedou FAČR, abyste měl na pomeranče.

Já tu vaši nadsázku oceňuji a rád při té příležitosti řeknu, že opravdu nekandiduji kvůli svému živobytí, to jsem si bez problémů vždycky nějak zabezpečil a zabezpečím. Nicméně když už o tom hovoříme, ano, v mém programu je zakotvena i myšlenka, že pozice předsedy FAČR by měla být profesionální. Je to dneska běžná, moderní věc, profesionálního prezidenta má FIFA i UEFA, podobné je to ve většině národních asociací.

Profesionální znamená placený, rozumíme si správně?

Ono to není jen o penězích. Je to práce víc než na plný úvazek spojená s nadstandardním vytížením, jak víme, fotbal nezná víkendy, volný čas. Každopádně bych to téma chtěl pojmout naprosto transparentně.

I nyní je předseda FAČR placen z fotbalových peněz, ovšem prostřednictvím funkce ve STES, tedy v dceřiné firmě FAČR.

Ano. Já bych byl rád, kdyby se to nijak neobcházelo, ideálně aby byla pozice profesionálního předsedy zakotvena ve stanovách.

Veřejnost zaujalo nedávné prohlášení ředitele Sparty Františka Čupra, ve kterém vyjádřil volební podporu vašemu protikandidátovi Karlu Poborskému. Co říkáte na to, že jeho prezentaci označil za přesvědčivější a konkrétnější?

Respektuji právo každého subjektu či regionu podporovat svého kandidáta. Nesouhlasím rozhodně s tím, že by můj program byl nekonkrétní. Absolvoval jsem řadu diskusí, ať už v regionech, klubech, nebo na Ligové fotbalové asociaci. Domnívám se, že na všechny položené otázky jsem vždy byl schopen konkrétně odpovědět, nabídnout způsob řešení a předestřít myšlenky, jak k věci přistoupit.

Když už jsme tedy u Sparty, na co se vás ptali na Letné?

My se sešli ještě předtím, než jsem svůj kompletní program vydal, hovořili jsme proto tehdy obecněji. Měl jsem zájem se s panem Čuprem setkat, zejména proto, že jsme se neznali, do své funkce byl instalován v době, kdy jsem byl v Řecku, kam mě UEFA vyslala, abych pomohl konsolidovat stav tamní asociace. Po návratu jsem pak s konkrétními body svého programu seznámil všechny, včetně Sparty, o něco později.

Potkali jste se i s Danielem Křetínským, prezidentem Sparty?

Nepotkali. Nicméně jak Dušanu Svobodovi (předseda LFA a zároveň viceprezident Sparty – pozn. red.), tak panu Čuprovi jsem signalizoval svou připravenost se s doktorem Křetínským setkat.

Z toho vyplývá, že Sparta měla asi dlouhodobě jasno, že stejně jako před čtyřmi lety podpoří raději jiné principy a jiného kandidáta, ne?

Usiluji o co nejširší podporu jak z profesionálního, tak regionálního fotbalu jak v Čechách, tak na Moravě. A respektuji, že každý klub má své vnímání kandidátů. Situace se nějak vyvíjela, kandidáti na předsedu byli původně tři, teď dva. Sparta se nějak vyjádřila prostřednictvím svého generálního ředitele. To pro mě ale neznamená, že bych se Spartou nekomunikoval, to vůbec ne. Platí, že ten, kdo se stane předsedou, by se měl stát předsedou všech.

Možná jsem byl trochu naivní, ale ještě před několika měsíci jsem si říkal, že se český fotbal po Berbrově pádu ocitl v takové situaci, že by se všichni mohli shodnout na všeobecné prospěšnosti konceptu jednoho společného, konsenzuálního kandidáta. A pro tu roli jste se mi jevil jako velmi vhodný. Povězte, uvažoval jste podobně?

Ano, takovou myšlenku jsem v hlavě měl, ne kvůli sobě, ale kvůli českému fotbalu. Jak říkáte, po říjnových událostech (zatčení a obvinění dosavadního místopředsedy Romana Berbra z několika trestných činů – pozn. red.) by českému fotbalu vyloženě prospělo, kdyby mohl přijít na valnou hromadu a deklarovat svoji jednotu, konsenzus. Vyslat společnosti signál, že je český fotbal schopen výrazně obměnit svoje vedení a postavit do svého čela reformistické kandidáty.

Proč to nevyšlo?

Posléze jsem zjistil, že celá řada lidí tu myšlenku sice prvoplánově vítá a ta úvaha se jim zdá dobrá. Nicméně personálně měli každý jinou představu. Dospělo to do pozice, že se určité uskupení rozhodlo kandidovat Karla Poborského. Pak tu byla F-evoluce s Vladimírem Šmicerem. Prostě věci se nějak pootočily. Možná je český fotbal natolik velkým a složitým organismem, že je nesmírně těžké vyjednat v něm absolutní konsenzus.

Původně jsme tu měli tři kandidáty na předsedu, Vladimír Šmicer nakonec ustoupil k aspiraci na pozici místopředsedy. Každopádně veřejným prostorem často zněla teze, že nikdo z vás, tedy on, ani vy, ani Karel Poborský, prý nejste ideálními kandidáty.

Někdo jako ideální kandidát neexistuje, vraťme se na zem. Spousta lidí hledá nějakého spasitele, poloboha, který ale nikdy mezi nás nesestoupí. Jsme všichni lidé z masa a kostí, každý z nás má nějakou osobnostní, profesní výbavu. A rozhoduje se tady a teď, ve finále ve čtvrtek v Nymburce. Nabízíme českému fotbalu své služby a není tu důvod k nějaké občanské válce. Je to celé o jisté názorové hladině a různých prioritách.

Poborský rozhovor odmítl

Redakce Seznam Zpráv oslovila všechny tři původní kandidáty na pozici předsedy FAČR s žádostí o rozhovor.

Vladimír Šmicer jí bez problémů vyhověl, rozhovor s ním si můžete přečíst zde, následně z kandidatury odstoupil.

Karel Poborský na žádost dlouho neodpovídal, po několika urgencích se omluvil s poznámkou, že nemá času na rozdávání. Podobně odmítl poskytnout rozhovor i Deníku Sport, nereagoval ani na žádost webu Aktuálně.cz.

A interview s Petrem Fouskem právě čtete.

Upřímně… Situace mi nakonec přijde velmi podobná jako v předchozím volebním roce 2017. Je tu uskupení, které tehdy před čtyřmi lety prosadilo volbu Martina Malíka. Ale teď mu chybí vrchní velitel Roman Berbr, a navíc tento tehdy homogenní blok v českých regionech výrazně oslabila F-evoluce. Přičemž právě F-evoluce by se po rozhodnutí Vladimíra Šmicera nekandidovat na předsedu měla spojit s vaším ustáleným táborem podporovatelů, který mi opět přijde velmi podobný tomu z roku 2017. Nemýlím se?

Já myslím, že to vychází z faktu, že jsme všichni nositeli nějaké filozofie, jak ten fotbal dělat. A ta se mezi těmi dvěma tábory liší.

Čím to je, že na Moravě chtějí dělat fotbal nějakým způsobem, fouskovským? A třeba v segmentu ČFL a českých divizí jsou asi skoro všichni přesvědčeni, že by se oproti dosavadním zvyklostem nic moc měnit nemělo? Ti lidé žijí pár desítek kilometrů od sebe a uvažují tak odlišně, proč?

Na to jednoduchá odpověď neexistuje, vychází to z nějakých historických principů. Když se na to podívám optikou dneška, troufnu si říct, že moje podpora na Moravě je značná, větší než při druhé volbě v roce 2017. A co se týče Čech, tak bych odchod ze scény Romana Berbra úplně nedémonizoval. Způsob myšlení, který tam po léta prosazoval, z toho prostředí nevymizí přes noc. Fotbal je obrovský kolos. Představte si zaoceánský tanker na moři. To také nějakou chvíli trvá, než se pootočí. Do hry zejména v Čechách vstoupila F-evoluce, sice je řadou osob kritizovaná za příliš revoluční atributy, ke cti je jí ale každopádně nutno přičíst obrovský objem práce, který vykonala. I když někdy vyvolala i výměnu lidí, kteří svou práci dělali dobře. Mě každopádně těší, že moje podpora i v české komoře je větší než v roce 2017.

I zásluhou F-evoluce.

Ano. Zejména musím ocenit přístup Vladimíra Šmicera. F-evoluce šla svým směrem, já také, přičemž já jsem začal později, českému fotbalu jsem se mohl začít věnovat až po návratu z Řecka, to už tady projekt F-evoluce minimálně dva měsíce běžel. Ale nakonec jsme došli k tomu, že reformistické cíle máme stejné. I proto došlo k zintenzivnění kontaktů a jednání. A já opravdu musím ocenit státnické gesto Vladimíra Šmicera, kdy ustoupil ze své kandidatury v můj prospěch. A já ho samozřejmě podporuji na českého místopředsedu. Vidíme to oba tak, že v dané chvíli je to něco, co by českému fotbalu mohlo pomoci.

Deklaroval jste teď jasně, že podporujete kandidaturu Vladimíra Šmicera na českého místopředsedu. Jaké další tváře byste měl rád ve výkonném výboru po svém boku, pokud budete zvolen předsedou?

Nechci mluvit o všech funkcích, vždyť třeba na 3 místa za české okresy a kraje registrujeme 14 kandidátů. V posledním týdnu nebo na valné hromadě asi budou na základě různých jednání ještě mnozí odstupovat. Každopádně není tajemstvím, že v moravské komoře je mi nejbližší Jiří Šidliák, kandidát na moravského místopředsedu.

Vymámím z vás ještě alespoň jedno jméno, které se těší vaší podpoře?

Co se týká jmen, nastala v roce 2021 opravdu neuvěřitelná poptávka médií, v roce 2017 nebyly dotazy na jména zdaleka tak časté a intenzivní.

Nedivte se, všichni se v tom všeobecném tajnůstkaření chtějí zorientovat. Už jste zmínil, že společnost může fotbalu uvěřit, že chce být jiný než dosud, když ho povedou jiná jména, tak je chce znát. A stejně tak se mnozí ptají Karla Poborského, jaká jména preferuje on, protože panuje obava, do značné míry nejspíš oprávněná, že za ním stojí v mnoha případech ta stará jména.

Moji podporovatelé, ať už jsou z ligy, nebo z dalších pater českého fotbalu, mé preference znají. Dvě jména jsem uvedl, další si zatím nechám pro sebe, je to i věc předvolební taktiky, některá jména lze říct teď, jiná později, další třeba až na valné hromadě. Já i Karel Poborský jsme pořád jenom kandidáti.

Výkonný výbor bude každopádně tvořit 12 osob. A osobně se domnívám, že bude namixován z obou táborů. Souhlasíte se mnou, že ve finále bude prioritně záležet na tom, v jakém poměru se sejdou?

Konfrontace patří před volby. Po nich se má pracovat, nebo ještě lépe řečeno spolupracovat. Teď panuje názorová roztříštěnost, s tím je spojená i příslušná předvolební rétorika. To všechno skončí ve chvíli, kdy bude nový výkonný výbor na světě a povede český fotbal v dalším čtyřletém období. Pevně věřím, že ať už v něm bude kdokoli, bude obdařen takovou státnickou moudrostí, že bude pracovat ve prospěch celého českého fotbalu. Co se týká mě, samozřejmě bych byl rád, kdyby většina výkonného výboru se mnou programově a filozoficky souzněla, aby mi pomohla můj program prosazovat.

Říkáte, že je čas konfrontace. Tak mi povězte, co si myslíte o táboře, který reprezentuje váš protikandidát Karel Poborský.

Karel je pokračovatelem Martina Malíka, tedy určité konzervativní linie. Jde o slavné hráčské jméno, takže na mnohé může působit ve spojitosti s nějakou obnovou. Ale když tak vidím, kdo pro koho pracuje…

Konkretizujte to, prosím: Kdo pro koho pracuje?

Někteří lidé to dali jasně najevo, jako třeba Miroslav Pelta. Ptal jste se mě i na pana Čupra ze Sparty… Ale nechci mluvit za nikoho jiného. Já nevím, kdo dal Karlovi jeho nominace. Já jsem ty své na rozdíl od něj zveřejnil, každý ví, které regiony nebo které kluby mi takto vyjádřily důvěru.

Co se týče nejvyšší soutěže, dostal jste nominace od Bohemians, Karviné, Pardubic, Sigmy Olomouc, Slovácka a Liberce. Největší pozornost ale u veřejnosti vyvolala podpora Slavie. Naopak Sparta se vymezila coby podporovatel Karla Poborského. A leckteří fanoušci si tedy volební souboj začali interpretovat jako boj o moc mezi Spartou a Slavií. Co si o tom myslíte?

Sparta a Slavia jsou naše dlouhodobě nejúspěšnější kluby, rodinné stříbro českého fotbalu. Každý kandidát by byl samozřejmě rád, kdyby mohl usilovat o jejich společnou podporu. Ptal jste se mě na variantu konsenzuálního výstupu. Právě tohle samozřejmě mohlo být jeho součástí. Když jsem navštívil Ligovou fotbalovou asociaci, konkrétně zasedání jejího ligového výboru, ale hovořil jsem pak i s jednotlivými kluby bilaterálně, řekl jsem, že bych rád usiloval o podporu profesionálního fotbalu jako celku. Ukázalo se, že to není možné. Oba nejsilnější kluby se rozhodly jít rozličnými cestami.

A stejně tak další profesionální kluby.

Ano, některé stojí za mnou, jiné za Karlem Poborským. Rivalita mezi Spartou a Slavií je tu odjakživa, projevila se tedy i v tomto volebním souboji. Mě Slavia nominovala již před 4 lety, nechci mluvit za ni, ale myslím si, že její vedení chápe, že se český fotbal musí vydat trochu jiným směrem než dosud. Sparta podporuje Karla, Slavia mě. Ten, kdo vyhraje, bude každopádně předsedou všech.

Od Fotbalové asociace ČR se svým způsobem odloupla právě Ligová fotbalová asociace, která řídí I. a II. ligu. Souhlasíte s tím, aby tento model autonomie či samostatnosti profesionálního fotbalu pokračoval?

S Dušanem Svobodou jsme se sešli několikrát, jeho roli předsedy LFA považuju za velmi výraznou funkci. Z mého pohledu je instituce jako LFA běžná i v řadě jiných svazů, respektuju její právo na sebeurčení. Ovšem smlouvu mezi FAČR a LFA bych rád revidoval. Po volbách nového vedení FAČR by po mém soudu mělo dojít k jednáním s LFA a ve shodě pak k aktualizaci dokumentu. Kluby samy si musí říct, jestli jim LFA přináší to, co od ní očekávaly. FAČR řeší řadu věcí takříkajíc na trase, jako je komise rozhodčích, licence a další obslužné procesy.

Vzhledem k tomu, jak to kolem rozhodčích fungovalo dosud, to všichni vnímají spíše jako mocenské procesy.

Já dal jasně najevo, že se mi nelíbilo, když se FAČR a LFA v některých případech viditelně vzdalovaly. Mým cílem je přiblížit je, zintenzivnit komunikaci a koordinaci ve prospěch fotbalu.

Jaká je vaše představa práce komise rozhodčích?

Tahle problematika je písní, která tu zní neustále. Komise rozhodčích je součástí mého plánu restrukturalizace FAČR. Musí být profesionální, je třeba oddělit ji od fotbalově-politických vlivů, obrnit ji vůči vlivům z FAČR i LFA, jakož i od klubů. Vytvořit mechanismy, které ji ochrání před zásahy do její práce.

Začněme opět u slova profesionální. To znamená, že by její členové byli placení a neodvolatelní?

Nezužujme to zase jen na ty peníze. Za prvé je potřeba, aby se komise skládala z odborníků. musí mít jasně dané mantinely, kompetence, práva, ale i vymezení zodpovědnosti a povinností. Nikdo jí nebude zasahovat do toho, jestli na listině bude Pepík, nebo Franta.

A ta odvolatelnost?

Možnost odvolatelnosti tam vždycky musí zůstat zachována pro případ, že by došlo k nějakému skandálu.

Mluvíte o odbornících. Za odborníky se jistě považovala přinejmenším většina členů dosavadních komisí rozhodčích. Na jaké odborníky tedy cílíte vy?

V první řadě na Radka Příhodu, na kterém se od začátku shodovali všichni tři kandidáti. Každopádně v novou komisi rozhodčích vkládám velká očekávání. Je to spojené s celým procesem, na kterém už teď pracuje současný předseda komise Vítor de Melo Pereira. Ona ta jeho práce zatím není příliš vidět…

… no to tedy není.

Ale pozor, on dostal k ruce komisi, kterou si nevybral, zdědil listinu rozhodčích i delegátů. A jestli někdo čekal, že za půl roku provede nějaké drastické změny, tak to byla představa iluzorní. Já s ním spolupracoval v Řecku. A tyhle věci trvají dva roky, než sestavíte nové kvalitní listiny rozhodčích a delegátů. Podstatné je, že on připravuje celou novou reglementaci, co se týče vzdělávání rozhodčích, jejich postupů, sestupů, jednotný metodický výklad pravidel. Současný stav má totiž značné rezervy.

Na svých cestách po regionech jste se měl údajně zmínit, že rozhodování o majetku velikosti stadionu Evžena Rošického a pozemku pod ním by mělo být svěřeno výhradně valné hromadě FAČR, je to tak?

Takhle to úplně nezaznělo. A hlavně bych to nerad spojoval jen s Rošického stadionem. Hovořme o tom v obecné rovině a tak je to ode mě i míněno. FAČR by měl mít zakotvená jasná a transparentní pravidla pro nakládání s majetkem. Tak jako je to v každé firmě. Do určitého objemu prostředků má rozhodovací pravomoc sekretář, do jiné výše ředitel, do jiné generální ředitel… A podobné by to mělo být ve FAČR, mělo by být jasně a přehledně definováno, o čem a do jaké výše může rozhodovat předseda, o čem výkonný výbor a o čem výhradně valná hromada. Už nyní je nastaveno, že jen valná hromada schvaluje například klíč pro rozdělení členských příspěvků, takže některé věci už jsou takto zaběhané. Chce to jen zasadit do ucelenějšího rámce, aby fotbal měl na veškeré nakládání se svými prostředky a majetkem jasná a všem známá pravidla. FAČR nějaká má, ale myslím, že je třeba je novelizovat.

Pokud byste se stal předsedou, nařídil byste audit hospodaření FAČR a dceřiných firem asociace?

Nový výkonný výbor by určitě nechtěl sedět na nějakých třaskavostech. Odhalené aféry spojené s dezinfekcí nebo kompenzačními poplatky, které v závěru loňského roku odhalila Kontrolní a revizní komise FAČR, samozřejmě upoutaly pozornost nejen mojí, ale všech kandidátů členství ve výkonném výboru. Jistě by nikdo nechtěl, aby na něj vypadávali ze skříní další kostlivci. A tak bychom bezpochyby našli způsob, jak se s tím vypořádat.

Představme si situaci, že vám coby předsedovi navolí valná hromada místopředsedu, který je podepsán pod smlouvami o dezinfekci, může se tedy v budoucnu hypoteticky stát součástí trestního stíhání a stáhnout do aféry znovu i nové vedení. Co s tím?

I proto jsem mluvil o tom, že by bylo dobré, kdyby výměna ve výkonném výboru byla signifikantní. Těžko spekulovat, jaké bude její výsledné složení. A jestli je někdo podepsán pod nějakými nepravostmi, je to jistě nepříjemnost. Přenos takových věcí ze starého do nového výkonného výboru by fotbalu samozřejmě vůbec nepomohl.

Vladimír Šmicer hovoří o tom, že je potřeba udělat průvan zejména v dceřiných firmách FAČR, kde podle něj jen kvete zbytečné dublování funkcí a fotbalu tudy utíkají miliony. Vidíte to podobně?

V mém programu se tato záležitost jistě vejde do bodu o restrukturalizaci a optimalizaci chodu FAČR. Tedy i jeho sekretariátu a dceřiných společností. Zároveň bych ale nechtěl, aby se to jakkoli zvrhlo. Jak jsem zjistil při svých cestách po regionech, právě tahle záležitost se používá jako argument proti F-evoluci i proti mně, zneužívá se ke strašení lidí, že budou vyházeni všichni včetně uklízeček. Takhle to jistě nebude. Mně jde každopádně o to, aby se struktura FAČR pozvedla na standard moderní evropské asociace.

Jakou představu máte o pozici generálního sekretáře?

Velmi jasnou, sám jsem ji zastával. Teď ale o jménech vůbec nebudeme mluvit. Obecně se domnívám, že generálního sekretáře by měl sice schvalovat výkonný výbor, ale rozhodně na návrh předsedy. Pro funkčnost svazu je to naprosto klíčová podmínka, tohle nemůže být součástí žádných politických vyjednávání.

Sám jste pozici generálního sekretáře Českomoravského fotbalového svazu léta vykonával. A objevil se tedy výklad, že coby letitý fotbalový bafuňář za to, kam český fotbal spadl, také můžete. Na rozdíl od Karla Poborského. Odvyprávějte tedy prosím svůj příběh spojený s tuzemskou asociací, ať je přehlednější, s kým jste kdy spolupracoval a na čem.

Ten výklad je samozřejmě účelový. Začínal jsem na pozici futsalového sekretáře, pak prošel řadou rolí, jako byl mezinárodní sekretář, ředitel několika oddělení včetně oddělení PR a komunikace, vedl jsem mezinárodní oddělení. Pak jsem se stal generálním sekretářem.

To všechno v éře předsedů…

… Chvalovského a Obsta. Odešel jsem v roce 2007, kdy byl de iure předsedou Pavel Mokrý, de facto Vlastimil Košťál. Důvody mého odejití byly tehdy fotbalově-politické, situace v této oblasti byla tehdy v asociaci velmi nestabilní.

Pak jste se opět vynořil, když si vás valná hromada vybrala jako osobu řídící zasedání, jež zvolilo Ivana Haška. Měl jsem tehdy za to, že se opět stanete jeho generálním sekretářem. Proč se to nestalo?

Na to byste se musel zeptat Ivana Haška. My jsme pak spolu velmi volně spolupracovali. A po jeho odchodu byl zvolen Miroslav Pelta. Ten mi nabídl funkci svého poradce, primárně pro mezinárodní oblast. Tu poradenskou činnost jsem 6 let vykonával, na částečný úvazek, nebyla spojena s nijak horentními sumami. Když byl Miroslav Pelta v roce 2017 obviněn a odstoupil z čela FAČR, tuto činnost jsem samozřejmě ukončil. A podal vlastní kandidaturu na předsedu.

Miroslav Pelta nemá v očích řady lidí o mnoho lepší pověst než Roman Berbr. Poukazují na to, že jste byl jeho spolupracovníkem.

Je to používáno jako účelové nálepkování. Šlo o naprosto legitimní záležitost, snažil jsem se radit mu ohledně vazeb na UEFA a FIFA, co si z toho vzal a co ne, to už bylo na něm. V té době se tu úspěšně uspořádalo i ME hráčů do 21 let a já stál v čele organizačního výboru. Když si čtu, že jsem byl generálním sekretářem v době aféry Ivana Horníka… Já neměl s Horníkovou činností ani nejmenší spojitost, byl jsem nositelem exekutivní pozice v asociaci, která se s tou aférou musela nějak vypořádat, spustilo se rozsáhlé disciplinární řízení a tu věc jsme řešili. Ale tohle je opravdu velmi neumělý pokus obléct mě do kabátu staré struktury.

Další argument proti vám: Jste úředník, bez přesahů do politické a komerční sféry, který neumí sehnat peníze. Co vy na to?

Úředníci sedí v bance za přepážkou, ve fotbale pracují funkcionáři. Upřímně, nevím, jaké má Karel Poborský přesahy do politické a komerční sféry…

Miroslav Pelta to prezentoval tak, že když do nějaké firmy coby předseda FAČR přijde, zahrnou ho tam miliony, protože je to přece legendární Karel Poborský.

Já to vidím tak, že když Karel někam přijde a zároveň bude platit, že svaz projde jen minimální obměnou, tak se může jmenovat Pelé nebo Maradona – a nebude to žádná výhra. Když proběhnou změny a přijdou někam Fousek se Šmicerem, kteří budou schopni zdokumentovat, že svaz přijal transparentní a demokratická pravidla, tak si myslím, že zájem partnerů o spolupráci s fotbalem tady bude.

Často mluvíte právě o větší transparentnosti a demokratičnosti. Jakými nástroji toho chcete dosáhnout?

Příchodem nových lidí a uskutečněním reforem. Je třeba restrukturalizovat FAČR a vše, co s tím souvisí. Opravit legislativu, zajistit demokratické volby, transparentní procesy, rovný přístup, eliminovat klientelismus a protekcionismus. Ostatně v průběhu našeho dnešního setkání jsme se dotkli celé řady témat, která s tím přímo souvisejí. Nezmínili jsme samotný sport, mládež, soutěže a další věci, což ale neznamená, že na ně zapomínáme, naopak. Určitě je na čem pracovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované