Hlavní obsah

Francie stupňuje boj proti teroristům. Nebudou smět na veřejná shromáždění

Foto: Profimedia.cz

Teroristé propuštění z francouzského vězení budou pod drobnohledem bezpečnostních složek i několik let po výkonu trestu.

Reklama

28. 4. 18:50

Francouzská vláda ve středu představila podobu novely antiteroristického zákona z roku 2017, která posílí pravomoci bezpečnostních složek. Odsouzení teroristé pod policejním dohledem například nebudou smět na veřejná shromáždění.

Článek

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve středu představil k diskusi novelu antiteroristického zákona z roku 2017, která má zpřísnit některá z platných opatření. Informovala o tom francouzská rozhlasová stanice Franceinfo.

K představení novely došlo jen několik dní po útoku ve francouzském městě Rambouillet, při kterém 36letý Tunisan pobodal na krku policejní úřednici, která utrpěla těžká zranění a na místě zemřela. Z následného vyšetřování vyšlo najevo, že muž těsně před činem sledoval islamistická videa.

Francouzský premiér Jean Castex proto čelil nátlaku opozice, aby byly zpřísněny i zákony regulující ilegální migraci. „Nesmíme si plést politiku boje proti terorismu s migrační politikou,“ reagoval francouzský předseda vlády. „Obě politiky to oslabuje.“

Nová opatření zatím ovlivní méně než sto lidí. Osoby, které byly odsouzeny k nejméně pěti letům vězení za terorismus, se nově mohou stát terčem soudních nařízení, a to až po dobu pěti let od výkonu trestu.

Nová opatření se dotknou méně než 100 lidí

„Týká se to méně než sta lidí, kteří byli odsouzeni a brzy vězení opustí. Tito lidé musí být bezpodmínečně a pečlivě sledováni,“ vysvětlil francouzský ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti pro televizní kanál France 2. Policie smí momentálně na tyto lidi dohlížet po dobu jednoho roku, opatření bude možné pětkrát po sobě prodloužit. V jejich rámci lze jedince umístit do zdravotní, sociální, edukační či psychologické péče. Pokud by se jim dotyčný bránil, může se vrátit za mříže.

Policie bude nově moci lidem s dohledem nařídit, aby pobývali ve vymezeném zeměpisném obvodu, a naopak zakázat účast na událostech, u kterých je z „hlediska jejich velikosti či povahy zvýšené riziko terorismu“, uvedl francouzský zpravodajský kanál La Chaîne Info.

Policisté budou smět nadále prohledávat domovy lidem, u kterých existuje podezření z „obzvlášť závažné“ teroristické hrozby. K prohlídce musí udělit povolení příslušný soud. Měla by se také rozšířit pravomoc uzavírat místa pro bohoslužby, u nichž existuje podezření, že hrají roli v přípravě teroristických činů. Nově by policie měla mít možnost uzavřít i další prostory, které k náboženským místům náleží a ve kterých se například scházejí různá islámská sdružení.

V minulosti takto požádal francouzský ministr spravedlnosti o uzavření mešity v obci Pantin, která na Facebooku šířila video odsuzující učitele Samuela Patyho, kterému kvůli výuce o karikaturách proroka Mohameda uřízl mladík čečenského původu hlavu.

Firmy sbírají digitální data, proč by neměl stát?

Novela zákona navrhuje ponechání kontroverzního algoritmu, který umožňuje automatické zpracování dat a využívají ho zpravodajské služby k detekování teroristických hrozeb. „Technologie je obzvláště důležitá u velmi izolovaných osob, jako byl útočník z Rambouillet, u kterých je jedinou indicií jejich digitální stopa,“ uvedl k algoritmu Laurent Nuňez, francouzský národní koordinátor zpravodajských služeb a boje proti terorismu.

Novela zákona dále rozšíří možnost sběru dat od telekomunikačních operátorů z jednoho na dva měsíce. Legislativa také opravňuje k uchovávání informací pro výzkumné účely a usnadňuje zisk korespondence realizované přes satelit.

Na kritiku, zda využívání algoritmů a sbírání osobních dat nezasahuje do individuálních svobod, odvětil šéf resortu spravedlnosti, aby novináři nebyli „naivní“. „Všechny velké společnosti je využívají, tak proč ne stát?“ tázal se Darmanin. Hrozba terorismu podle něj ve Francii zůstává vysoká. Země podle něj utrpěla od roku 2017 až 14 teroristických útoků, při kterých zemřelo 25 lidí. Během stejného období bylo podle ministra spravedlnosti zmařeno 36 pokusů o teroristický útok, naposledy na počátku dubna v jihofrancouzském městě Béziers.

Obhájci lidských práv i odborníci Organizace spojených národů vyčítali už původnímu zákonu z roku 2017 to, že poskytuje policistům a místním státním úřadům příliš velké a nekontrolované pravomoci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované