Hlavní obsah

Francouzská omluva za jaderné testy? Macron je v Polynésii pod tlakem

Foto: Profimedia.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Francouzské Polynésie. Na snímku z návštěvy archeologického naleziště Upeke.

Reklama

27. 7. 15:17

Francie čelí rostoucímu tlaku ohledně možné omluvy za chování ve Francouzské Polynésii v druhé polovině dvacátého století. Kvůli jadernému testování na ostrovech se místní dodnes potýkají se značnými zdravotními problémy.

Článek

Francouzskou Polynésii navštívil od svého nástupu do funkce v roce 2017 francouzský prezident Emmanuel Macron poprvé. Svou čtyřdenní cestu zahájil na Tahiti návštěvou nemocnice. Kromě diskuze ohledně OH 2024 v Paříži, do kterých by se Francouzská Polynésie mohla zapojit jako vhodná destinace pro soutěže v surfingu, bude velkým tématem jeho pobytu především tragická historie zkoušek jaderných zbraní.

Podle rozsáhlé investigativy neziskové organizace Disclosure proběhlo pod taktovkou Francouzů především v blízkosti atolů Mururoa a Fangataufa v rozmezí let 1966 a 1996 až 193 jaderných testů bez vědomí a ochrany místních obyvatel. Přestože přímá souvislost mezi jaderným testováním a zvýšeným počtem lidí nemocných rakovinou právě od 60. let minulého století nelze přímo doložit, podle investigativců vzájemná souvislost existuje. Tématu jsme se dříve věnoval v článku zde.

„Tato země utrpěla kvůli jadernému testování tolik a stále trpí. Když teď vidíme, že nemoci vyvolané ozářením jsou podle vědců dědičné, zajímá nás, co předáme svým dětem,“ cituje server France24 slova Antonyho Gérose, viceprezidenta prodemokratické strany Tavini Huiraatira pro francouzská média.

Právě Géros a dalších několik tisíc lidí apelují na Francii, aby oficiálně přijala za své konání v druhé polovině dvacátého století zodpovědnost. Naposledy se protestující setkali 17. července, kdy si připomněli oběti jednoho z nejvíce znečišťujících výbuchů zvaného Centaure z roku 1974.

Kompenzaci a uznání odpovědnosti Francie požadují Polynésané právě i díky v březnu publikované investigativě. Podle jednoho z jejích tvůrce Sébastiana Philippa Francie nejdříve testovala několik let jaderné zbraně ve vzduchu a následně pod zemí. Francouzi své konání podle něj tajili. Zpráva dále uvádí, že například po testu Centaure v 70. letech bylo nebezpečné radiaci vystaveno „kolem 110 tisíc lidí, což představovalo téměř celou tehdejší populaci“.

Kromě zdravotních rizik představovalo testování hrozbu i pro životní prostředí kromě fauny a flóry především pro půdu, kde byly zaznamenané stopy plutonia i rekordní míra radiace.

Zpráva dále popisuje jeden z provedených testů v blízkosti jednoho z Gambiérových ostrovů (Mangareva), kde byla při explozi radioaktivně ozářená půda hodnotou 61 milionů becquerelů na metr čtvereční. Tak vysoká míra radioaktivity je naprosto ojedinělá a vyskytuje se jen při nejhorších nukleárních katastrofách. Hned po prvním testu na ostrově Mangareva se podobně jako jinde snažili Francouzi o testování hovořit co nejméně kvůli zamezení paniky. „Lidé se opravdu báli,“ vzpomíná tehdy třináctiletý chlapec Zachary Takahi.

Gambiérovy ostrovy jsou třetím nejvíce znečištěným souostrovím v celé Polynésii. Právě 450 jeho obyvatel v červenci 1966 nevědělo, že v jejich blízkosti zkoušky probíhají. Podle Francouzského národního institutu pro statistiku a ekonomické studie tehdy na ostrově žilo 61 dětí ve věku 4 až 8 let, které nebezpečné radiaci čelily.

Francie nicméně odmítá, že by vystavování občanů radiaci tajila. Prezident Macron uvedl, že země zpřístupní tamní archivy a informace týkající se právě jaderného testování a zdraví. Země také na začátku července uspořádala kulatý stůl se zástupci vrchních vládních představitelů obrany a zdraví a polynéských úřadů, aby o problematice diskutovali.

Podle Philippa by jen kompenzace lidí, kteří onemocněli rakovinou v důsledku testování, přišlo na 700 milionů eur. Francouzský Výbor pro odškodnění obětí jaderných zkoušek (CIVEN) nicméně zatím jaderné testování na ostrovech jako možnou příčinu rakovinotvorných onemocnění neuznal.

Stanovisko Elysejského paláce je tak zatím spíše opatrné. „Prezident republiky bude během této cesty usilovat o podporu, transparentní dialog a provedení několika opatření, a to jak v otázce týkající se zpřístupnění archivů, tak v otázce individuálních kompenzací,“ informoval palác před cestou.

Právě uznání odpovědnosti by pro mnoho Polynésanů mohlo být aspoň malé zadostiučinění a vstupní bránou pro možnou finanční kompenzaci. Podle Disclosure získalo kompenzaci jen 63 ostrovanů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované