Hlavní obsah

Francouzské volby ovládli Zelení a ženy. Macronovi roste nová konkurence

Foto: Profimedia.cz

Nová starostka Štrasburku Jeanne Barseghianová přijímá gratulace po překvapivém triumfu Zelených ve volbách.

29. 6. 13:05

Francouzské komunální volby přepsaly politickou mapu země. Zelení starostové či starostky povedou velká města Bordeaux, Lyon, Štrasburk, Poitiers či Grenoble, podíl na moci budou zřejmě mít i v Paříži a Marseille.

Článek

Zatímco v Česku se Strana zelených pohybuje hluboko pod pětiprocentní hranicí pro vstup do parlamentu, ve Francii se stává významnou politickou silou. Po třetím místě v posledních volbách do Evropského parlamentu potvrdili Zelení vzestup i ve volbách komunálních.

„Podobá se to komunálním volbám v roce 1977 (ty vyhrála levice a byly předehrou k vítězství Françoise Mitterranda v roce 1981). Navzdory antiklimatickým koalicím a útokům v kampani byli ekologičtí starostové znovu zvoleni a nová vítězství umožní ekologii ve Francii trvale zakořenit,“ citoval deník Le Monde šéfa francouzských Zelených (EELV) Juliena Bayoua.

Fiasko macronovců i lepenovců

Europoslanec Yannick Jadot, který se stal hvězdou posledních evropských voleb, vyjádřil s výsledkem hlasování extrémní spokojenost. Prezidentu Emmanuelu Macronovi zároveň vzkázal, že už by neměl pokračovat v „ekologickém oportunismu“ a dělat pravý opak toho, co je potřeba. Podle Bayoua nastala pro Macrona „chvíle pravdy“ a hlava státu se po volbách ocitne pod tlakem.

Prezidentovo hnutí Republika vpřed! dopadlo špatně, což se ostatně podle průzkumů čekalo. „Výsledky nebyly dobré,“ přiznal v pondělí generální sekretář strany Stanislas Guérini. Kdo naopak z macronovců suverénně uspěl, byl premiér Édouard Philippe, jenž s přehledem obhájil mandát v přístavním městě Le Havre.

Macronovce může nicméně těšit, že špatně dopadlo i Národní shromáždění Marine Le Penové. Krajní pravice sice dokázala podle očekávání dobýt Perpignan na jihu země, celkově ale ztratila téměř polovinu zastupitelů. Perpignan se stal po dlouhých letech prvním městem s více než 100 tisíci obyvatel, které povede politik lepenovců.

Zelení, kteří nemají v Národním shromáždění vůbec zastoupení, mohli naopak slavit. Zatímco třeba v Grenoblu na východě země se jejich vítězství očekávalo, v třetím největším francouzském městě Lyonu se k moci dostávají vůbec poprvé. Snad jediné zklamání jim přinesly výsledky v Lille na severu země, kde zelený kandidát vedl, nakonec ale mandát obhájila dlouholetá socialistická starostka Martine Aubryová.

Kromě Zelených mají komunální volby ještě jednoho vítěze – a to ženy. Ty totiž povedou radnice pěti z deseti velkých francouzských měst. V některých z nich, jako například v metropoli jihu Marseille, se dostanou do nejvyšší funkce vůbec poprvé.

V Marseille ale není ještě jisté, kdo nakonec starostu Jeana-Clauda Gaudina nahradí. Relativní vítězství s 38 procenty hlasů oslavila šéfka levicové koalice Michèle Rubirolaová, kterou ale ještě čeká závěrečný souboj s Martine Vassalovou, kandidátkou konzervativních republikánů. O tom, která z žen zvítězí, rozhodne hlasování zastupitelů.

Foto: Profimedia.cz

V Paříži obhájila křeslo starostky socialistka Anne Hidalgová.

V Paříži je o vítězce jasno – mandát obhájila socialistka Anne Hidalgová, která se během kampaně opírala o podporu Zelených. Hlavní volební tahák pro druhé kolo voleb bylo snížení rychlosti v pařížských ulicích na 30 kilometrů v hodině, tedy výsledek spolupráce s ekology.

Ekologický soupeř pro Macrona?

„S výjimkou Grenoblu byli až dosud ekologové jen doplňkem k dalším levicovým silám,“ citoval deník Les Echos Simona Persica, profesora politologie z Grenoblu.

Bernard Sananès z agentury Elabe pak zdůraznil, že je to vůbec poprvé, kdy je na území Francie tolik zelených vlajek. Z toho podle něj plyne jasný důsledek – na levé straně politického spektra vzniká nová konkurence pro prezidentské volby. Místo Le Penové by tak Macron mohl v roce 2022 potkat ve druhém kole kandidáta Zelených.

Jako by výsledek voleb tušil předem, domluvil si Macron na pondělí schůzku se 150 členy občanského konventu o klimatu, který v minulém týdnu předložil vládě své závěry. Chce například zavést do trestního zákoníku zločin ekocidy (ekologické genocidy) a zanést závazek ke snižování emisí do ústavy.

Prezident po schůzce řekl, že se nebrání vypsání referenda o návrzích konventu v roce 2021, odmítl naopak požadavek na omezení maximální rychlosti na dálnicích na 110 kilometrů v hodině.

Nedělní hlasování ve Francii provázela tentokrát velmi nízká volební účast. Tu lze možná přičíst obavám z koronaviru, přestože úřady zajistily dezinfekci před vstupem do každé volební místnosti, lidé v nich zároveň museli nosit roušky. Jak ale ukázaly reportáže ze sídel politických stran, během volebního večera se už bezpečnostními opatřeními neřídil prakticky nikdo. V rozjásaných či smutnících davech aktivistů byly k vidění roušky jen výjimečně a o dodržování doporučené dvoumetrové vzdálenosti se také nedalo mluvit.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené