Hlavní obsah

Francouzské volby ovládli Zelení a ženy. Macronovi roste nová konkurence

Foto: Profimedia.cz

Nová starostka Štrasburku Jeanne Barseghianová přijímá gratulace po překvapivém triumfu Zelených ve volbách.

Reklama

Francouzské komunální volby přepsaly politickou mapu země. Zelení starostové či starostky povedou velká města Bordeaux, Lyon, Štrasburk, Poitiers či Grenoble, podíl na moci budou zřejmě mít i v Paříži a Marseille.

Článek

Zatímco v Česku se Strana zelených pohybuje hluboko pod pětiprocentní hranicí pro vstup do parlamentu, ve Francii se stává významnou politickou silou. Po třetím místě v posledních volbách do Evropského parlamentu potvrdili Zelení vzestup i ve volbách komunálních.

„Podobá se to komunálním volbám v roce 1977 (ty vyhrála levice a byly předehrou k vítězství Françoise Mitterranda v roce 1981). Navzdory antiklimatickým koalicím a útokům v kampani byli ekologičtí starostové znovu zvoleni a nová vítězství umožní ekologii ve Francii trvale zakořenit,“ citoval deník Le Monde šéfa francouzských Zelených (EELV) Juliena Bayoua.

Fiasko macronovců i lepenovců

Europoslanec Yannick Jadot, který se stal hvězdou posledních evropských voleb, vyjádřil s výsledkem hlasování extrémní spokojenost. Prezidentu Emmanuelu Macronovi zároveň vzkázal, že už by neměl pokračovat v „ekologickém oportunismu“ a dělat pravý opak toho, co je potřeba. Podle Bayoua nastala pro Macrona „chvíle pravdy“ a hlava státu se po volbách ocitne pod tlakem.

Prezidentovo hnutí Republika vpřed! dopadlo špatně, což se ostatně podle průzkumů čekalo. „Výsledky nebyly dobré,“ přiznal v pondělí generální sekretář strany Stanislas Guérini. Kdo naopak z macronovců suverénně uspěl, byl premiér Édouard Philippe, jenž s přehledem obhájil mandát v přístavním městě Le Havre.

Macronovce může nicméně těšit, že špatně dopadlo i Národní shromáždění Marine Le Penové. Krajní pravice sice dokázala podle očekávání dobýt Perpignan na jihu země, celkově ale ztratila téměř polovinu zastupitelů. Perpignan se stal po dlouhých letech prvním městem s více než 100 tisíci obyvatel, které povede politik lepenovců.

Zelení, kteří nemají v Národním shromáždění vůbec zastoupení, mohli naopak slavit. Zatímco třeba v Grenoblu na východě země se jejich vítězství očekávalo, v třetím největším francouzském městě Lyonu se k moci dostávají vůbec poprvé. Snad jediné zklamání jim přinesly výsledky v Lille na severu země, kde zelený kandidát vedl, nakonec ale mandát obhájila dlouholetá socialistická starostka Martine Aubryová.

Kromě Zelených mají komunální volby ještě jednoho vítěze – a to ženy. Ty totiž povedou radnice pěti z deseti velkých francouzských měst. V některých z nich, jako například v metropoli jihu Marseille, se dostanou do nejvyšší funkce vůbec poprvé.

V Marseille ale není ještě jisté, kdo nakonec starostu Jeana-Clauda Gaudina nahradí. Relativní vítězství s 38 procenty hlasů oslavila šéfka levicové koalice Michèle Rubirolaová, kterou ale ještě čeká závěrečný souboj s Martine Vassalovou, kandidátkou konzervativních republikánů. O tom, která z žen zvítězí, rozhodne hlasování zastupitelů.

Foto: Profimedia.cz

V Paříži obhájila křeslo starostky socialistka Anne Hidalgová.

V Paříži je o vítězce jasno – mandát obhájila socialistka Anne Hidalgová, která se během kampaně opírala o podporu Zelených. Hlavní volební tahák pro druhé kolo voleb bylo snížení rychlosti v pařížských ulicích na 30 kilometrů v hodině, tedy výsledek spolupráce s ekology.

Ekologický soupeř pro Macrona?

„S výjimkou Grenoblu byli až dosud ekologové jen doplňkem k dalším levicovým silám,“ citoval deník Les Echos Simona Persica, profesora politologie z Grenoblu.

Bernard Sananès z agentury Elabe pak zdůraznil, že je to vůbec poprvé, kdy je na území Francie tolik zelených vlajek. Z toho podle něj plyne jasný důsledek – na levé straně politického spektra vzniká nová konkurence pro prezidentské volby. Místo Le Penové by tak Macron mohl v roce 2022 potkat ve druhém kole kandidáta Zelených.

Jako by výsledek voleb tušil předem, domluvil si Macron na pondělí schůzku se 150 členy občanského konventu o klimatu, který v minulém týdnu předložil vládě své závěry. Chce například zavést do trestního zákoníku zločin ekocidy (ekologické genocidy) a zanést závazek ke snižování emisí do ústavy.

Prezident po schůzce řekl, že se nebrání vypsání referenda o návrzích konventu v roce 2021, odmítl naopak požadavek na omezení maximální rychlosti na dálnicích na 110 kilometrů v hodině.

Nedělní hlasování ve Francii provázela tentokrát velmi nízká volební účast. Tu lze možná přičíst obavám z koronaviru, přestože úřady zajistily dezinfekci před vstupem do každé volební místnosti, lidé v nich zároveň museli nosit roušky. Jak ale ukázaly reportáže ze sídel politických stran, během volebního večera se už bezpečnostními opatřeními neřídil prakticky nikdo. V rozjásaných či smutnících davech aktivistů byly k vidění roušky jen výjimečně a o dodržování doporučené dvoumetrové vzdálenosti se také nedalo mluvit.

Reklama

Doporučované