Článek
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců. Dokument by měla v pondělí projednat vláda. V roce 2015 bylo v ČR podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115 tisíci obyvateli a v roce 2006 kolem 300 ghett s 80 tisíci obyvateli.
„Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit na úrovni obcí s rozšířenou působností je od roku 2015 relativně stabilní. Kritická zůstává situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se na území všech obcí s rozšířenou působností vyskytuje alespoň jedna sociálně vyloučená lokalita,“ uvádí zpráva.
V Česku jsou po zrušení okresů dvě stovky takzvaných obcí s rozšířenou působností. Svou chudinskou lokalitu má podle zprávy každé z těchto měst v Ústeckém a Karlovarském kraji, 85 procent měst v Olomouckém kraji, čtyři pětiny v Královéhradeckém a Libereckém, dvě třetiny v Moravskoslezském a Plzeňském, víc než polovina v Jihočeském a na Vysočině, téměř polovina v Pardubickém, Středočeském a Zlínském. Nejlepší je situace v Jihomoravském kraji, kde má vyloučené místo třetina měst. Situaci v Praze a jejích částech zpráva neupřesňuje.
Za vyloučenou lokalitu analytici považovali místo, kde žilo aspoň 20 lidí v tísni. Byli odkázáni na dávky a bez práce, měli dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.
Zpráva uvádí, že v roce 2017 žilo v Česku podle odhadů 240 300 Romů. Zhruba polovina z nich se dostala do vyloučení. Autoři ve zprávě píšou, že soužití Romů a ostatních „není ideální ani bezproblémové“ a v minulém roce se nezlepšilo.
„V každodenním životě se na obou stranách objevují předsudky, neporozumění, nedůvěra a výjimkou není ani diskriminační chování a projevy nenávistného chování. Tyto projevy lze identifikovat nejen ve vztahu většinové společnosti vůči Romům, ale také ve vztahu Romů vůči většinové společnosti,“ uvádí zpráva.
Podle ní ke zlepšení nepřispívají vystoupení některých politiků a jejich „rétorika vůči nepřizpůsobivým“. Za jednoho z nejvlivnějších aktérů v šíření náboženské či etnické nenávisti zmiňuje zpráva hnutí SPD.
