Hlavní obsah

Glosa: Česko jako Sasko? Zákazy neočkovaným jako naděje na záchranu země

Foto: ČTK

Co se děje v Německu, přicházívá se zpožděním i do Česka. Je čas začít se připravovat na ostrá saská omezení a jejich důsledky.

Reklama

8. 11. 11:00

Neočkovaní lidé v Sasku nesmějí ode dneška do interiérů restaurací, hospod a klubů i na velké kulturní a sportovní akce. A co jako? Co je nám do Němců? Inu, hodně.

Článek

Co se děje v Německu, přicházívá s jistým zpožděním i do Česka. Byť někdy v trochu zpackané podobě. A občas se stane, že převezmeme něco, o čem Němci následně zjistí, že to nebylo úplně chytré.

Otázka tedy, myslím si, nezní zda, ale kdy od Sasů opíšeme i jejich nejnovější strategii. Bude to bolestivé. Klíčovým opatřením, jež saská vláda jako první v Německu přijala, je plošné omezení vstupu neočkovaným na populární místa – jak se říká, do společnosti. Do restaurací a výčepů, na fotbal, diskotéky a koncerty. Vstup je nově možný pouze pro očkované a pro lidi, kteří covid prodělali. Výjimku z nových omezení mají jen děti, mládež a lidé, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou. V Sasku se čtyřmi miliony obyvatel dostalo podle ČTK přinejmenším jednu dávku 59,2 procenta populace, plně imunizovaných je tam 57 procent lidí.

Porovnejme to se situací v tuzemsku: plně naočkovaných je podle dnešních údajů stejně jako v Sasku – 57,3 procenta obyvatel.

Němci v hraničním pásu s Českem ovšem nezůstávají jen u zábavy. Tvůrci karanténních opatření již delší dobu doporučují zaměstnavatelům přejít na práci z domova. A opět – začíná se o tom mluvit také v Česku. Zaměstnanci, kteří mají přímý kontakt se zákazníky, se musí dvakrát do týdne otestovat.

Co je dobrá zpráva: i přes skokově se zhoršující situaci se Sasko rozhodlo zachovat prezenční výuku a otevřené školky. I za cenu, že při vyučování musí školáci nosit roušky.

V Sasku je nejpostiženějším okresem Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory. Oblast přímo hraničící s Českem. Saský scénář se má navíc, jak požaduje spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn, stát celoněmeckým. Pohled přes rameno do nedávných dějin nás učí, že – opakuji – co udělá Německo, okopírujeme nakonec i my.

Ostatně končící i budoucí česká vláda jako svůj vzor pro příští zápolení s covidem uvádějí německý Institut Roberta Kocha.

Argumentů, proč je nutné se pro ochranu celé společnosti očkovat, už epidemiologové, virologové, imunologové a kompetentní lékaři dalších disciplín přinesli tuny. Až na výjimky (lidé nemocní, pro vakcinaci z racionálních důvodů nevhodní, osobně mám pochopení i pro ženy těhotné či mateřství plánující) jim odolávají už jen ti, kdo tak činí programově.

Soudě z osobních rozhovorů a z diskusí pod články a na sociálních sítích se cítí býti hrdiny nové ideologické fronty. Fronty, která ve skutečnosti neexistuje. Svádějí imaginární bitvu s druhou stranou barikády. Kde ale nenajdou protivníka. Neboť žádná druhá strana barikády není. A začínají přitvrzovat. Lidé, kteří odmítají očkování, o sobě rádi říkají, že nejsou ovce. To jistě ne. Oběťmi sprostých politických byznysmenů se strachem se však stali každopádně.

Zní to krutě, ale budou-li nyní zahnáni do kouta, mohou si za to sami. Volby naštěstí ukázaly, že lidé už mají po krk populistických oligarchistických manýrů a že je Česko mentálně pořád součástí demokratického Západu.

Světa, kde je dočasné omezování svobody druhého nejradikálnější a úplně poslední možností. Nastupuje až po dlouhých měsících a letech trpělivé, vyčerpávající osvěty. Přichází, není-li již jiné možnosti, jak dosáhnout záchrany celku.

V tomto bodě se, bohužel, evidentně nacházíme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované