Hlavní obsah

Glosář Jaromíra Bosáka: Boloňský test Čechů a nesmyslný model Eura

Jaromír Bosák
Komentátor
Foto: Profimedia.cz

Proti Itálii se určitě bude chtít předvést Jakub Jankto, který v Sérii A působí.

Reklama

4. 6. 16:35

Konečně je to tady. Fotbalové vody začínají bouřit. Teď nemyslím volební představení, jehož hlavním tématem je nový předseda FAČR. Tomuto tématu se na Seznam Zprávách velice důkladně věnuje kolega Luděk Mádl.

Článek

Můj zrak je dnes upřen především do italské Bologni, kde večer poprvé ukáže česká reprezentace, jak je na tom s formou těsně před zahájením evropského šampionátu. Domácí Itálie je určitě skvělým soupeřem pro závěrečnou fázi přípravy. Tým vůbec nemá špatný, zároveň se o ní nemluví jako o výrazném favoritovi, ale skvělých fotbalistů má squadra azzura ve svém středu celou řadu.

Je to docela zajímavý mix, protože ve vybrané šestadvacítce figurují veteráni ošlehaní mnohými významnými zápasy, jako Chiellini, Jorginho, Bonucci, ale i méně známá jména na evropské scéně reprezentovaná útočníkem Sassuola Raspadorim i jeho klubovými spoluhráči Berardim a Locatellim. V brance už neuvidíme Buffona, zálusk na dlouhodobě pronajatou pozici jedničky má Donnarumma.

Přesně za týden vypukne mistrovství Evropy stále hodně determinované covidem a také nesmyslným rozhodnutím o rozprostření turnaje po celém evropském kontinentu. Můžu si myslet, co chci o úrovni hokejového mistrovství světa bez zhruba 250 nejlepších světových hráčů, nic lichotivého to nejspíše nebude, ale jednu věc musím hokeji nechat. Aspoň se hraje na jednom fleku, v jedné bublině a odpadá tak celá řada starostí a potíží, kterým budou vystaveni (nejen) čeští krotitelé kopacího míče. O fanoušcích a novinářích vůbec nehovořím. Co dodat k tomu, že velká část členů novinářské obce ještě dnes vůbec nemá jasno, jestli se bude moci vypravit do Londýna a hlavně do Glasgow. Na druhou stranu dlouhodobý pobyt na místě v momentě, kdy nebude přítomen český tým, ani nemá valného smyslu. Jaksi nebude co dělat, o čem psát a natáčet. Otazníků tedy více než dost.

To, že Češi a Chorvati nebudou mít srovnatelné podmínky jako Angličané a Skoti, o tom už se psalo na mnoha místech. Jedni budou cestovat v den utkání, tudíž stráví na cestě třeba pět šest hodin a poté se po vyklopení z autobusu z letiště půjdou rovnou rozcvičovat na hřiště (s krátkodobým ubytováním a odpočinkem se vzhledem k nastaveným pravidlům nedá počítat), zatímco druzí v klidu posnídají, poobědvají, v klidu si dají šlofíka, masáž a vůbec všechno, co je potřeba a s velkým předstihem se vydají na stadion. Odpočatí, neunaveni cestou.

Může to vypadat jako nepříliš podstatná záležitost, ale každý, kdo jel na utkání jakékoli soutěže více jak hodinu v libovolném dopravním prostředku, si nejspíše pamatuje, že po dojezdu do místa určení nebyl úplně nejčerstvější a leckdy trvalo i dvacet třicet minut na hřišti, aby se srovnal do obvyklé herní pohody. Jistě, reprezentanti se nebudou mačkat v autě nebo autobuse, ale letadlo má také své nevýhody, ne každý ho snáší ideálně, navíc autobusu se při závěrečné části cesty stejně nevyhnou.

A to vůbec nedohlédám na konec myšlenky, co se asi tak stane, když třeba nad Glasgow zavládne mlha znemožňující přistání. Bude zápas kontumován v neprospěch týmu kroužícího nad letištěm, jelikož náhradní termíny prostě nejsou? Přitom nemusí jít jen o problém klimatický, stačí nepříjemná havárie na dálnici a zablokovaná komunikace a další možné taškařice osudu. Mají být poté trestáni hráči jednoho z mužstev, kterým je znemožněno se dostavit na místo určení? Tohle mi jako rovná soutěž úplně nepřijde.

Snahu o přemístění inkriminovaných zápasů do jiných pořadatelských měst UEFA zamázla, zřejmě panovaly obavy z reakcí anglických a skotských příznivců, ale i organizátorů, navíc nechtěly příslušné orgány vytvořit precedens pro další možné zápasy, které plán šampionátů poslal do britských měst. Cosi jako fair play odplulo kamsi do neznáma. Jen aby si skotští horalé nenaběhli na vlastní vidle.

Se zájmem jsem ve středu sledoval celou řadu přípravných zápasů. Logicky, je to součást sběru informací vzhledem k šampionátu, musíte vidět, jakým systémem hraje ten či onen tým, jak jsou na tom jednotliví hráči, zda dojde ke zranění atd. Mezi vybranými mači nemohl pochopitelně chybět duel Nizozemců se Skoty. Ostrované do něj nastoupili s hodně oslabeným kádrem, protože u Johna Flecka vyšel pozitivní test na koronavirus, on a dalších šest spoluhráčů muselo zůstat v karanténě a na Algarve, kde se hrálo zmíněné utkání, odcestovat nemohli, tudíž měl trenér Clarke k dispozici jen devatenáct hráčů.

Docela by mě zajímalo, jak dlouhou karanténu budou mít skotští hráči nařízenou, kdy se mohou vrátit k týmu a poté i nastoupit v utkání mistrovství Evropy. Hlavním důvodem, proč Češi a Chorvaté museli vzdát ubytování v zaplacených hotelích a střediscích přímo na ostrovech, bylo to, že pokud by došlo k jedinému zachycenému případu nákazy covidem-19, celé mužstvo musí zamířit do přísné karantény a jeho účast na šampionátu končí.

Ve Velké Británii na jednu stranu hlásí velké úspěchy s koronavirovým nepřítelem, ale na straně druhé vyvolává vrásky šíření indické mutace, byť proočkovanost britské populace je velmi vysoká. Tohle všechno chápu, zásah vyšší moci, ale proč se tedy s přihlédnutím k okolnostem nepřistupuje ke všem stejně, respektive nevytváří obdobné podmínky pro všechny účastníky evropského klání?

Mimochodem, Skotové na Algarve vůbec nehráli zle. Dvakrát vedli po gólech Henryho a Nisbeta, dvakrát vyrovnával Depay, podruhé až minutu před koncem. Rychlý přechod do útoku, tvrdost a odpovědnost v defenzívě, to byly hlavní trumfy v rukou skotského kouče. Rozhodně nepůjde o lehkého soupeře, navíc, bude-li podporován domácími diváky, kteří nebudou mít v ochozech takřka žádnou, nebo jen minimální protiváhu. Dovedu si představit, že Jaroslav Šilhavý a jeho kolegové vystoupení Skotů už několikrát viděli a pořádně rozebrali, stejně jako výhru Angličanů nad Rakouskem. Ani Angličané ale nehráli v optimální sestavě, dostali se do ní i hráči vyřazení z finální nominace, jako třeba Lingard.

Jisté je, že minimálně v jednom případě zvolí český realizační tým odpočinek namísto samotné účasti v utkání s Itálií. Adam Hložek si dává dohromady bolavou kyčel, a tak by v Boloni neměl nastoupit. Troufnu si tvrdit, že nejvíce budou čeští fotbaloví příznivci očekávat sestavení stoperské dvojice. To je asi nejpalčivější problém současného reprezentačního výběru. Když si to tak dávám dohromady, vychází mi dvojice Čelůstka–Kalas. Ledaže by dva poslední přípravné mače (druhý se hraje v Praze v úterý s Albánií) chtěl Jaroslav Šilhavý využít k tomu, že „obouchá“ Davida Zimu, protože není typ trenéra sázejícího v důležitých zápasech na nevyzkoušené hráče.

Jistý smysl by to dávalo, ale pořád bych si více vsadil na výše zmíněnou dvojici. I přes to, že Ondřej Čelůstka neprožil úplně vydařené jaro, bude na něj Šilhavý spoléhat jako na prověřený díl skládačky. Ostatní posty by neměly přinášet velké otazníky, snad jen složení středové řady, ale předpokládám, že proti italskému týmu se fotbalisté na hřišti poměrně významně protočí.

Boloňské zastavení bude prvním indikátorem toho, jak vysoko mohou čeští fotbalisté na mistrovství Evropy myslet. Podle mého nemusí držet myšlenky u země. Ale půjde to krok po kroku. Ten první je na řadě dnes.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované