Hlavní obsah

Glosář Jaromíra Bosáka: Zlatá sešívaná remíza na poslední chvíli

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Glosář Jaromíra Bosáka o prvním čtvrtfinálovém utkání EL Slavie s Arsenalem.

Reklama

9. 4. 8:40

Ve výbavě trenérů najdete spoustu zápisků, videí a rozborů. Je to nutnost připravit mužstvo na těžké zápasy. Tím spíše, když čeká londýnský Arsenal. Tentokráte by ale Jindřich Trpišovský zřejmě nepohrdl ani křišťálovou koulí.

Článek

Starostí přidělaly poslední týdny šéfovi slávistické lavičky nepřeberně. Zlá víla zranění a nemocí navštívila jeho svěřence hned několikrát a pořádně mu zacvičila s připraveností kádru pro veledůležité klání ve čtvrtfinále Evropské ligy. Když vám chybí stabilní gólman a tři stopeři ze čtyř, které máte na soupisce, asi vám není zrovna do zpěvu. Nebo možná ano, ale napadají vás samé melancholické melodie a žádné Highway to Hell od AC/DC.

V Česku se toho řeší a řešilo v minulých dnech hodně. Od Sputniku přes dalšího ministra zdravotnictví až k jednomu diáři se zajímavými zápisky. Vážně toho nebylo málo. Ovšem slávistická fanouškovská obec měla v hlavách především to, kdo nastoupí na Emirates Stadium ve středu obrany. Vzduchem létala jména Holeš, Hromada, Bořil a také všechna pro a proti. Nakonec si nejdelší sirku vytáhl prvně jmenovaný, a měl tak dokázat, že tvrzení o jeho velké univerzálnosti mají na čem stavět.

Moc se nepochybovalo o tom, že do branky se postaví muž s maskou a helmou Ondřej Kolář. I když šlo o velké riziko, sám Kolář hrát chtěl a hlásil lékařskému týmu, že je v pořádku a na velký úkol si troufá. Do hlavy nikdo nikomu nevidí, ale před utkáním jsem si říkal, jestli přece jen nemůže zranění po brutálním zákroku v Ibrox Stadium ovlivnit reakční schopnosti i odvahu brankáře Slavie jít do soubojů – a to třeba i hlavou – proti střelám hráčů Arsenalu. Ukázalo se, že Kolář se zraněním a vynucenou pauzou nenechal znervóznit, v brance působil jistě, s obdrženým gólem nic dělat nemohl, nedopustil se žádné chyby, hrál o něco opatrněji než v minulosti a nebylo to od věci.

Poslední ligový zápas Gunners proti Liverpoolu mohl naplnit duše hráčů i fanoušků českého mistra jistým optimismem. Kanonýři totiž vypadali na hřišti jako soubor písní a tanců, který se omylem dostal na jiné jeviště, než měl původně určeno. Fotbal místo festivalu zájmové umělecké činnosti. Liverpool rozhodně nehraje v excelentní formě, přesto si z Arsenalu udělal víceméně dobrý den. Obrana londýnského celku vypadala hodně špatně, navíc pro utkání se Slavií vypadli pro zranění Luiz i Tierney, dopředu se nepovedlo prakticky nic. Stačil k tomu slušný presink Liverpoolu, ještě nedávno obávaný střelec Aubameyang zaujal jen novým účesem, na hřišti byl naprosto zbytnou figurou.

Zkrátka generálka pod psa. Což ale samozřejmě neznamená, že příští utkání nebude vypadat úplně jinak. Pro Arsenal je Evropská liga jedinou možností, jak si sáhnout na Ligu mistrů pro příští sezonu, což je velmi úzce spojené i s ekonomikou klubu a aktivitou na transferovém trhu. Nedalo se tedy čekat, že by chtěli Artetovi hoši dvojzápas se Slavií jen tak odchodit s prstem v nose.

Samotné utkání se určitě nezapíše do fotbalových dějin jako přehlídka úžasných akcí a festival fotbalu nahoru dolů. V prvním poločase se toho dělo pramálo, aktivnější určitě byli domácí, Saka sem tam provětral defenzivu Slavie, ale Kolář si musel připsat jen jeden obtížný zákrok, v další velké šanci Saka netrefil branku. Jednou slávistickému brankáři po volném přímém kopu pomohla i tyč, ale řekl bych, že by situaci zvládl, i kdyby šel míč do branky.

Sešívaným hodně chyběla mezihra a schopnost udržet míč vepředu, k zakončení se prakticky nedostali, snad až na střelu Provoda. Sima byl víceméně neviditelný, míč potkával spíše výjimečně a tak trochu náhodou, Olayinka na tom nebyl o moc lépe. Do hry se nedostával ani Stanciu, a tím pádem trpěla celá útočná hra. Zároveň se nedařilo ani držet rozehrávku Arsenalu pod krkem, získaných míčů na polovině soupeře hlásili slávisté pramálo. Pokud jde o Holeše, tak sice občas byla patrná nesehranost se Zimou, ale v celkovém pohledu odvedl velice slušnou práci. Zase tah, který Trpišovskému vyšel.

Druhý poločas nebyl o moc štědřejší ve smyslu fotbalové kvality a krásy. Arsenal žádné zásadní zlepšení oproti poslednímu ligovému utkání neukázal, slávisté setrvávali v módu nějak to ubránit a uvidíme. Na můj vkus málo aktivity, více pasivity. Celkem logicky se šance objevovaly především na straně domácích. Tu největší zařídil Oscar, když se snažil nesmyslně kličkovat na půlicí čáře. Lacazette mu vyfoukl balon a po jeho dlouhém sólu paní Štěstěna luskla prsty a poslala míč na břevno. Nebezpečně střílel Partey i střídající Aubameyang a Martinelli.

Slávisté mi přišli oproti zvyklostem méně pohybliví, jako by jim docházela kondice, dávali soupeři nečekaně mnoho prostoru i před vlastním pokutovým územím. Nebylo to žádné velké nahánění rozehrávajících hráčů Arsenalu. Přesto alespoň odpověděli šancí Ševčíka a také Bořila, ale všechno spělo k remíze 0:0, což by byl pro odvetu sice slušný výsledek, ale výhodnější pro londýnský klub.

Závěr zápasu poněkud odškodnil neutrálního diváka, kdežto ti, kteří drží palce oběma zúčastněným mužstvům, zažívali infarktové stavy. Pět minut před koncem chyboval Zima v souboji s Aubameyangem, neodkopl míč do bezpečí a hned musel do sprintu s čerstvým Pépém. Nikdo ze spoluhráčů nevypomohl a tentokrát už útočník Arsenalu nechyboval a překonal Koláře.

Takovou ránu do vazu je těžké ustát. Celý zápas se štěstím držíte alespoň plichtu a teď tohle. Chvíle, kdy musíte ukázat charakter. Slávisté to dokázali a za to zaslouží velkou pochvalu. Nesmířili se s tím, že zkrátka prohrají v Londýně o gól. Naopak. Ještě zkusili v několika zbývajících minutách něco s výsledkem udělat. Blizoučko ke gólu měl Provod, opět patřící k tomu vůbec nejlepšímu na trávníku. Kde tenhle mladík bere kondici, to je záhada. Jeho střelu stihl Leno vyrazit na tyč. Poté přišel na program rohový kop a po centru právě Provoda a teči Pépého do vzduchu skočil Holeš a svým prvním gólem na evropské scéně zařídil sobě i spoluhráčům plnou náruč naděje pro odvetný zápas.

Výsledek 1:1 je pro slávisty určitě lepší než herní projev. Zkrátka to nebylo ono. Ale upřímně, koho to bude zajímat pozítří? Tedy kromě trenérů a hráčů? Fanoušky zase tak moc ne. Na druhou stranu, sešívaní dobře vědí, že za týden musí podat výrazně lepší výkon, tohle by podruhé v řadě nemuselo stačit. Je otázka, jakou váhu bude mít v očích trenérského štábu nedělní derby. Jasně, je to největší zápas české ligy, ale Slavia má takový náskok v čele tabulky, že by ji ani případná porážka neměla vykolejit z cesty za titulem. A lákadlo semifinále Evropské ligy je veliké. Tím neříkám, že se slávisté budou dívat na derby zrovna touhle optikou, ale jsem opravdu zvědavý, kdo se v neděli ve slávistickém dresu představí. Cesta za hranice všedních dnů pokračuje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované