Hlavní obsah

Glosář: Královcův mentor coby fíkový list, který za půl roku odpadne

Foto: Profimedia.cz

Portugalský expert Vítor Melo Pereira si po podobné práci v Brazílii nebo Řecku nyní střihne půlroční brigádu v roli muže, který zodpovídá za rozhodčí v českých profesionálních soutěžích.

Reklama

11. 1. 10:30

Zejména nad tím, co čekat od Vítora Melo Pereiry, nového předsedy komise rozhodčích FAČR, se ve svém pravidelném pondělním glosáři zamyslel Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

Možná vás to překvapí, ale už v pátek začíná „jarní“ část tuzemské fotbalové ligy. A bude zajímavé sledovat, kteří rozhodčí k 15. kolu budou, či lépe řečeno nebudou nominováni.

Tak třeba Pavel Královec, dlouholetá česká jednička. Ví se, že už ukončil své působení na mezinárodní scéně. Pak se objevily útržky z odposlechu jeho rozhovoru s Romanem Berbrem, ve kterém se mluví o finále poháru, sparťanském funkcionáři Josefu Krulovi a suchém hajzlu. Na tyto skutečnosti reagovalo vedení svazu slovy, že Královec nebude nasazován do konce podzimní části ligy. Od té doby nevíme nic. Můžeme jen tušit, že Pavel Královec sám ukončí i svou českou ligovou kariéru, ale to je jen domněnka.

A co bude s Petrem Ardeleanuem, nyní nejvýše postaveným českým sudím, který si zase s Berbrem tak pěkně popovídal o řezničině v baráži?

Nebo s Pavlem Rejžkem, jenž moc dobře pochopil „Náčelníkův“ pokyn, že Slezané (Opava) jsou úhlavním nepřítelem, načež se po odpískání 9 prvoligových zápasů dostal Berbrovým přičiněním na mezinárodní listinu?

To všechno jsou otázky, na které teď zná přesné odpovědi nejspíš jen jediný muž. Jmenuje se Vítor Melo Pereira a pochází z Lisabonu. Teď je mu 63 let, ale když byl zhruba o dvě desítky let mladší, patřil mezi světovou rozhodcovskou elitu. Pískal na MS 1998 či 2002, řídil finále Poháru UEFA apod.

A protože se na UEFA doslechli, že v Česku teď mají na fotbalové asociaci trochu problém poté, co se provalilo, že místopředseda svazu nařizoval rozhodčím, komu mají v zápasech pomáhat a koho řezat, došlo k dohodě. Portugalský expert přijde na půl roku do Prahy pomoci stabilizovat situaci. Jako nový předseda komise rozhodčích FAČR.

Takže co o něm ještě víme:

Předsedu komise rozhodčích dělal i doma v Portugalsku. Vytvořil a realizoval tam i projekt akademií rozvíjejících schopnosti mladých rozhodčích.

Před lety působil i jako mentor UEFA a ve své skupině mladých sudích měl mimo jiné na starosti i Pavla Královce.

Podobnou roli, jaká ho čeká v Česku, zastával už i v Brazílii a Řecku. Tam úzce spolupracoval s Petrem Fouskem, českým funkcionářem, který s Martinem Malíkem prohrál předsednické volby FAČR v roce 2017. Následně Fousek našel ve službách UEFA uplatnění při stabilizaci asociace právě v Řecku, kde se předtím vedení fotbalu rozklížilo ještě více než nyní to české.

Spekuluje se o tom, že by měsíční odměna za Pereirovu práci pro FAČR měla odpovídat ekvivalentu zhruba 150 000 korun. Není přitom zcela jasné, zda vše bude platit FAČR, nebo se na tom UEFA bude nějak spolupodílet.

FAČR musí Portugalci zajistit ubytování v Praze. Zajímavé je, že ačkoli Portugalec běžně komunikuje anglicky, navíc udává i znalost francouzštiny, italštiny a španělštiny, vymínil si údajně, že své písemné zprávy a sdělení bude vypracovávat v rodné portugalštině. Patrně proto, aby byl ve svém vyjádření co nejpřesnější. Z toho tedy FAČR vzniknou ještě náklady na překladatele.

Aby rozhodčí řídil cizinec, není ve světě úplně zvykem, ale ani úplnou výjimkou. Když odhlédneme například od arabských zemí, kde si rádi připlatí za to, aby jejich sudí učily úplné špičky, jako třeba Howard Webb nebo Mark Clattenburg v Saúdské Arábii, sahá se k zahraniční pomoci většinou tam, kde se domácí systém rozložil na součástky.

Vedle zmíněného Řecka nebo Kypru měli nebo mají zahraničního experta v čele komise rozhodčích třeba v Rusku, na Ukrajině nebo v Arménii.

Právě v Arménii teď působí Michal Listkiewicz, polský expert, který v letech 2016–2018 s přičiněním tehdejšího předsedy Miroslava Pelty šéfoval rozhodčím v Česku. Zatímco kluby, hlavně ty menší, vzpomínají na Polákovo působení obvykle v dobrém, Roman Berbr a jeho kohorta se tehdy mohli zbláznit, protože je Polákovo působení na dvě sezony významně odclonilo od vlivu na české rozhodčí.

A když si dnes čteme, jak Berbr v posledních letech zcela svévolně měnil nominace rozhodčích tak, aby vyhovovaly záměrům, jak zcela konkrétně a nestydatě zmanipulovat zápasy, jaký měl reálný vliv na hodnocení a postupy sudích na mezinárodní listině, jak neomaleně debatoval o rozhodčích s klubovými funkcionáři a jak to měl prostě celé pod kontrolou, uvědomíme si, jak musel Berbr trpět, když dva roky sice působil coby místopředseda asociace, ale sudí pod kontrolou neměl.

Foto: Profimedia.cz

Michal Listkiewicz (vpravo) se svými českými spolupracovníky. Uprostřed Václav Krondl, vlevo Roman Hrubeš.

Ať už je Miroslav Pelta jakýkoli, a že vroubků se mu jistě dá přičíst nespočet, angažování Listkiewicze bezpochyby patří na čestnou listinu skutků, jimiž českému fotbalu prospěl.

Předcházelo tomu jaro 2016, kdy v lize vybuchoval jeden skandál za druhým, příšerné výkony sudích nezvládala řešit komise ani pod vedením Dagmar Damkové, ani Miroslava Tullingera. Vrchol přišel v televizním ligovém utkání v Příbrami, které řídili sudí v podroušeném stavu.

Vznikl tehdy celospolečenský tlak, který ventilovala ministryně školství Kateřina Valachová. A pod hrozbou krácení dotací musel tehdy fotbalový předseda Pelta slíbit kroky k nápravě.

Na jednom ze zasedání výkonných výborů FAČR pak využil toho, že berbrovská klika měla zrovna několik absencí. A dokázal protlačit a prohlasovat angažování Michala Listkiewicze.

Ten si jako své nebližší spolupracovníky vybral Václava Krondla a Petra Mlsnu. A společně začali úpravou listiny rozhodčích. Z ní vypadli pro ztrátu důvěry desperáti Michal Paták, Ondřej Lerch, Tomáš Kocourek a asistenti David Hock a Robert Hájek (ano, nepletete se, ten poslední jmenovaný je opravdu tím sudím-policistou, co si posléze od Berbra vymínil „povolení zabíjet“ a vyrazil na utkání do Živanic pomoci k postupu Slavoje Vyšehrad).

Asi by bylo nesprávné si kohokoli idealizovat, ale je zřejmé, že Listkiewicze si prostě Berbr nevodil na provázku jako ještě nedávno Martina Wilczeka, který komisi rozhodčích fakticky řídil místo Jozefa Chovance, legendy z povolání.

Takže Roman Berbr, Dagmar Damková, Miroslav Liba a další z téhle jejich party alespoň Listkiewiczovi ztrpčovali život, co to nejvíc šlo, obzvláště intenzivně pak samozřejmě po Peltově pádu v roce 2017.

Polák musel od dotyčných neustále poslouchat, jak je drahý a neschopný. K dispozici dostal nejhorší kancelář, nejmenší automobil a podobně.

Když si svůj dvouletý kontrakt dotrpěl a už ho samozřejmě neprodlužoval, zmínil následně Michal Listkiewicz v médiích pár slušných, ale kritických slov na téma fungování a poměrů ve Fotbalové asociaci ČR.

Načež Martin Malík, předseda FAČR, sepsal dopis adresovaný polské asociaci, FIFA a UEFA, ve kterém Listkiewicze očernil, jak to nejvíc šlo, aby mu co nejvíc zkomplikoval život.

Jestli mu to Berbr zadal a nařídil, což je pravděpodobné, je celkem jedno. Ten dopis nese Malíkův podpis, stejně třeba jako vyloučení Petra Špačka z FAČR za kritiku asociace. A dává dost jasnou odpověď na to, jaký ve skutečnosti je ten pan Martin Malík, co po třech letech ve funkci o Berbrových, sorry za ten výraz, prasárnách nic nevěděl a teď se může přetrhnout ve slibech, jak nyní vybuduje tu nejúžasnější, nejtransparentnější a nejintegrovanější fotbalovou asociaci ve vesmíru.

Zatím tedy v tomto směru reálně neudělal prakticky nic, ale budiž, angažoval portugalského experta. Protože musel, poznamenal by leckdo. Ale fajn, máme tu prostě novou figuru na šachovnici.

Takže co od ní čekat?

V Praze je už od úterý, seznamuje se s novými kolegy a s prostředím, Fotbalová asociace ČR ještě nepovažovala za nutné nebo potřebné zorganizovat nějaký jeho mediální výstup, naznačila, že na to snad dojde v průběhu tohoto týdne.

Portugalec se tedy objevil na asociaci, kde sice vypadl ze hry zloduch Berbr a jeho choť Dagmar Damková, jinak se ale nezměnilo prakticky nic.

Jistě, odvolány byly komise rozhodčích, jak ta Chovancova, co ohledně sudích řídila I. a II. ligu, tak ta Schröterova s podobnou působností v ČFL a českých divizích. Nasazováni nejsou rozhodčí, jimž policie sdělila obvinění a jsou trestně stíháni v rámci Berbrovy aféry. Nicméně jména jako Vlasjuk, Vitner, Houdek a další patrně nikoho úplně nevzrušují, dotyční pískali obvykle druhou nejvyšší soutěž.

Původní komise byly sice odvolány, ale pak se zase víceméně obnovily. Z té Chovancovy tak Portugalec dostane k ruce pravidlového experta Jiřího Kureše a zástupce Ligové fotbalové asociace Tomáše Bártu. Čtvrtým do party bude moravský zástupce Jan Zahradníček a pátý člen se hledá.

Podstatné je, že i další členové rozpuštěných komisí nadále působí v lize jako delegáti, jsou tak integrovanou součástí neměnného systému.

Pro zajímavost – na úrovni ČFL a divizí bude práci komise rozhodčích vykonávat vedení Řídící komise pro Čechy, tedy hnízdiště Berbrových nejvěrnějších otroků. Vede ji teď Martin Drobný, který spolu se sekretářem Janem Hořejším vypracovávali loni pro Berbra „povedenou“ analýzu, na jejímž základě se spustila akce Dezinfekce, ve které se sice utrácely miliony, ale práce se moc neudělalo (více zde). I tento příběh s podpisem Martina Malíka na příslušné smlouvě už šetří policie.

Stejně jako další extempore zmíněného sekretáře Hořejšího, který podle policie předával statisícový úplatek rozhodčímu, konkrétně od vyšehradského „bafíka“ Rogoze sudímu Hájkovi. Hořejší říká, že to není pravda, a na Malíkově asociaci, která prý spěje k úžasné integraci, pracuje vesele dál.

Berte to všechno jen pro dokreslení faktu, že Vítor Melo Pereira přichází do prostředí, kde se sice provalil skandál faktického hlavního šéfa, jinak se ale nezměnilo prakticky nic.

Ovšem s vědomím, že v květnu (snad) proběhnou fotbalové volby, které toho mohou změnit hodně. A to je hodně důležitý prvek.

Portugalský expert dostal tuhle práci v Česku jen na onen půlrok. Z toho plyne, že od něj těžko můžeme očekávat nějaká systémová rozhodnutí či přenastavení.

Jistě se vynasnaží, aby ligové jaro proběhlo bez větších skandálů, věřme, že sudí bude vybírat a hodnotit objektivně. Víc od něj asi nemůžeme čekat. Ale ani to by na české poměry rozhodně nebylo málo.

Když Listkiewicz vyhazoval z listiny Patáka a spol., učinil tak samozřejmě na doporučení znalců místních podmínek, v té době zejména Václava Krondla, se kterým se léta znal, protože oba ve své době patřili mezi rozhodcovské špičky a znali se z různých projektů FIFA a UEFA.

Vítor Melo Pereira je teď v jiné situaci, trio Kureš–Bárta–Zahradníček samozřejmě nezná, navíc těžko čekat, že by mu dotyční doporučovali nějaké čistky na základě nepřímých zmínek z Berbrových odposlechů mezi sudími typu Královce, Ardeleanua, Rejžka a spol. Třeba všem situaci zjednoduší úplným ukončením kariéry sám Pavel Královec. Sám by měl klid a veřejnost lačnící po „padání hlav“ by byla i tím jedním velkým jménem načas nasycena.

Žádné zázraky od portugalského experta ani čekat nemůžeme. Než se trochu zorientuje v místní situaci, bude mu jeho mandát pomalu končit.

Na jednu stranu tedy bude plnit roli jakéhosi fíkového listu, protože za něho pravděpodobně mnohé poběží tak jako dosud, na druhou stranu je ale asi nepravděpodobné, že by sem Portugalec přijel proto, aby tu z něho někdo vyloženě dělal šaška.

Takže věřme tomu, že až se zapracuje a zorientuje, bude nominace sudích k zápasům a jejich následné hodnocení vypracovávat v první řadě on sám. A to podle svého odborného stanoviska. A ne podle toho, jak se to zrovna někomu bude hodit do krámu.

A v tom ohledu by i s jeho pomocí mohl český fotbal v relativním klidu přečkat mezidobí do května, kdy se sám rozhodne, jestli bude pod vedením Martina Malíka, Miroslava Liby, Rostislava Votíka a jiných zasloužilých osvědčených pracovníků dál pokračovat v berbrovském stylu „na prasáka“, anebo jestli to zkusí trochu jinak.

A tedy i s komisí rozhodčích, která sice nikdy nebude dokonalá, ale v moderním svobodném světě by měla mít jednoznačnou ambici nesloužit žádnému mocichtivému psychopatovi coby jeho maňáskové divadlo.

Řekneme si za půl roku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované