Hlavní obsah

Havlíček: Audit jsem nečetl, podobně problémových dotací máme stovky

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček byl hostem Výzvy Seznamu. (Video: Seznam.cz)

Reklama

10. 12. 2019 14:08

Jak se v Česku čerpají evropské dotace? Umí stát pohlídat jejich vyplácení? A pracují úřady skutečně v zájmu České republiky? Otázka pro hosta, ministra průmyslu a obchodu a vicepremiéra za hnutí ANO Karla Havlíčka.

Článek

Pane ministře, vy jste řekl k auditu Evropské komise ke střetu zájmů Andreje Babiše: Zpráva je v důvěrném režimu, ale v každém případě ty cifry, které kolují v médiích, neodpovídají skutečnosti. To jsou tedy vaše slova. To je to, co má vědět český občan týden poté, co audit Evropské komise dorazil do Česka?

Český občan musí být informován objektivně. Na druhou stranu my musíme respektovat to, co po nás Evropská komise chce. I vy jako média říkáte „je třeba respektovat názor Evropské komise“ a jejich komisař pro rozpočet jasně řekl mimo to, že ten proces zdaleka není uzavřen a že teď se všichni k tomu musí vyjádřit, bude to nějakým způsobem pokračovat a budou se ladit zřejmě názory a hledat nějaké kompromisy, tak současně řekl, že je to v důvěrném režimu a že žádá o to, aby to v důvěrném režimu zůstalo. To znamená já jako reprezentant státu v tomto případě přece nemohu udělat to, že řeknu, co tam fakticky je.

Ale vy jste řekl, že ta částka nesedí, tak proto se ptám. Vy jste ten audit viděl?

Pozor, je to ještě tak, že my nehledě na ten audit vidíme to, kolik se fakticky čerpá, to samozřejmě vidíme, ale to, co ten audit vlastně dával, tak já jsem viděl jen titulní část. To znamená, v jakém režimu to má být, jakým způsobem se to má komunikovat. A já jsem tzv. třetí osobou. To znamená, osoba, ke které by to vůbec nemělo přijít, ale pochopitelně vidím to, co je v médiích. To znamená, nemohu nevidět to, co se v médiích uvádí.

Tak ta vaše vyjádření tedy odpovídala tomu, co jste o té částce viděl v médiích?

Ne, to odpovídá tomu, co víme, co se průběžně proplácí, to samozřejmě vidíme. Nehledě na to, jak vypadá ta zpráva. A to, co vlastně kolovalo v médiích, nemyslím to, co tam teď bylo v tom dopise napsáno, ale ta čísla, která zde padala, 500 milionů, 400 milionů, 300 milionů atd., pouze říkám, že nesedí s tím, kolik vlastně se fakticky vyčerpalo někdy od toho roku 2018.

Karel Havlíček

Od dubna 2019 je ministrem průmyslu a obchodu a místopředsedou vlády jako nestraník za ANO 2011. Byl 9 let předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Od roku 2018 je místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

A ten samotný audit jste tedy neviděl, nečetl jste ho.

Nečetl jsem ho. Ani nemohu, pokud samozřejmě…

Ale na druhou stranu on už je v médiích.

Pokud je v médiích to, co je pravda, tak v tom případě jsem samozřejmě to základní viděl, ale ne oficiální cestou…

Četl jste ho?

Prolétl jsem si ho, protože on je v angličtině, pokud se nepletu. Ale ke mně oficiální cestou nedorazil a ani dorazit nemůže. Já jsem třetí osoba, která by vlastně neměla vidět ani tu českou verzi.

A co říkáte na to, že v té anglické verzi je jasně dané, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů? To tam je napsáno přesně a jasně.

Jedna věc je, co je napsáno ve zprávě auditora, druhá věc je, jakým způsobem se bude s těmi výsledky nakládat. A já jsem samozřejmě viděl, a to je v pořádku, řekněme, ten průvodní dopis. A ten průvodní dopis jasně říká, že v tuto chvíli auditoři vydali nějakou zprávu. Česká republika má od doby, kdy dostane českou verzi, což bude zřejmě během několika dnů, pokud se nepletu, dva měsíce na to, vyjádřit se, do jaké míry bude ta doporučení implementovat, či je nebude implementovat. Pokud se rozhodne, že něco z toho vezme v potaz, něco z toho nevezme v potaz, tak to musí do 2 měsíců dát najevo, a nikoliv už tedy auditní orgán, protože teď je to závěr auditního orgánu, ale Evropská komise k tomu zaujme opět nějaké stanovisko a teď se to buď bude přibližovat, nebo to třeba může skončit i nějakou soudní pří. To samozřejmě nemůžeme dneska vyloučit a já nechci předjímat to, jak se kdo k tomu vyjádří.

Nicméně pokud to správně chápu, tak ty závěry jsou jasné. Andrej Babiš je ve střetu zájmů a už spíše budeme řešit jen to, jak moc to Českou republiku bude bolet, kolik se bude vracet nebo proplácet a podobně.

V tom s vámi úplně nesouhlasím, protože tady jsou dva různé úhly pohledu, a to je úhel pohledu českého práva a českých zákonů a úhel pohledu evropského práva a evropských zákonů. A když si to celé přehrajeme, tak ta situace byla taková, že někdo vstoupí do politiky a má svoje společnosti a má svoje korporace. A v tu chvíli to je v pořádku, v tu chvíli to není nic trestného, nic protizákonného. V té politice nějakým způsobem funguje s tím, že v tomto případě to tedy funguje poměrně úspěšně, a politická garnitura, notabene tedy opoziční – ale respektujme to, to je v pořádku – dojde k závěru, že není možné, aby prostě někdo vlastnil například tolik společností a byl v politice. Pak se vytvoří nový zákon, to je ten zákon, o kterém se dneska hovoří jako o zákonu lex Babiš. A vlastně donutí toho politika, aby se těch společností zbavil. Přičemž je tam zákonná možnost vložit je do tzv. svěřenských fondů. To skutečně český zákon umožnil bez větších problémů.

Ale abychom tady nedělali exkurz do minulosti.

Ne, pozor, to je ale velmi důležité. V tu chvíli vlastně vy toto uděláte, vložíte je do svěřenských fondů a ten svěřenský fond má nějakého správce. A jede to v běžném režimu, to znamená podle českého zákona. Ten správce není ovládající osobou a přibližně rok poté přijde náročnější zákon, evropský zákon, a to je ten zákon, který přišel v srpnu roku 2018. Ten tvrdí, že správce může ovládat fond a od té doby se to vlastně celé odvíjí. Znamená to, že teď je velká diskuse, jak se postavit k té situaci do toho roku 2018, kdy se jelo regulérně podle českého zákona, a ten český zákon podle vyjádření ministerstva spravedlnosti ještě z té doby říká, že se postupuje v souladu, pokud se tenkrát proplácelo.

Z jednoho úhlu pohledu vypadá vše jednoduše

Takže to znamená, že Evropská unie se nevyzná ve své vlastní legislativě? Já si nedokážu představit, že by auditoři neměli zkontrolované to, co posílají do Česka, když se jedná o českého premiéra.

Ne, ale také my dneska neřešíme to, co bylo po tom roce 2018. Třeba z ministerstva průmyslu a obchodu se od té doby neproplácelo nic, protože všechny ty projekty končí až někdy 3 roky poté. Čili připočteme si rok 2018 plus dva až tři roky, kdy se bude žádat o proplácení těch projektů. Tady se řeší to, co bylo kolem toho roku 2017, mezi rokem 2017 a 2018. Já jenom říkám, že ono to všechno vypadá hrozně jednoduše, když se na to díváte z jednoho úhlu pohledu. Ale jestliže se postupuje podle českého zákona… a popravdě řečeno, to je i o úřednících, vezměte si, že na úřadech zemědělství, ministerstva průmyslu a obchodu atd. sedí běžný úředník, který přece postupuje podle nějakého zákona.

A v kolika případech, pane ministře, český úředník takto postupoval v případě jiných firem? Kolikrát se stalo, že Česko takto hájilo zájmy českých firem u Evropské unie ohledně dotací?

Česko hájí vždycky zájmy českých firem.

A v kolika případech to bylo?

Jsou to stovky případů.

A můžete mi říct jeden konkrétní případ, který se teď takto řešil?

Tak já tady takto nemůžu jmenovat třeba firmu A nebo firmu B.

Tak příklad, u které to je už uzavřené?

Já chci říct, že jakékoliv krácení, které neodpovídá návrhu českých hodnotitelů, se řeší skutečně ve stovkách případů. Jenom pro vaši informaci, v České republice bylo zkráceno historicky víc než za 30 miliard korun. A prakticky v každém z těch případů nebo v těch desítkách, stovkách, tisících případů vždycky český stát, pokud cítí, že to bylo vše v pořádku ve smyslu toho, že se postupovalo zákonnou cestou, hájí zájmy českých firem. Přece nemůžeme chtít po českých úřadech, aby nehájily zájmy českých firem.

Tomu rozumím, ale můžete říct konkrétní případ, kdy se něco podobného řešilo?

To se řeší průběžně, já teď nemohu říkat firmu A, firmu B, firmu C.

Naše hodnotitele nemůžeme hodit přes palubu

A proč je problém říct nějakou konkrétní firmu, třeba i u toho uzavřeného případu?

Ale já nenosím ty firmy v hlavě, u které to bylo. Já dokonce ani nejsem ten, který s tou Evropskou komisí potom jedná. Ale jsou tady potom naši úředníci, kteří to běžně na evropské úrovni řeší, a teď se z toho dělá pouze velký případ, protože se jedná o známou osobnost.

Ale to není jen známá osobnost, on je to také premiér České republiky.

Ano. Ale já tím jenom chci říct, že tím, že se jedná o premiéra České republiky, tak se o tom hovoří více. Ale to, že se to řeší v celé řadě dalších případů. Přece nemůžeme našeho hodnotitele hodit přes palubu, pokud si stojíme za tím názorem. Ale to ještě neznamená, že nám to Evropská komise vždycky uzná. Je celá řada případů, kdy to uznají, je celá řada případů, kdy to neuznají a kdy se potom skutečně krátí. A když se krátí, tak to se samozřejmě jde za tou společností, která čerpala a udělala tam nějakou chybu. To nastat může, to je pravda. Nebo se dospělo k závěru, že to je třeba neoprávněné, a potom se to po té české společnosti chce. To je naprosto běžný postup, který se děje už po dobu mnoha a mnoha let, a opakuji jenom, že takto jsme přišli o víc než 30 miliard korun.

To by asi ale nemělo být měřítko, se kterým bychom se měli srovnávat, že dříve se to dělo, tak teď se to může dít také, ne?

Ne, to se bude dít stále, protože každý, nechci říct týden, každý měsíc je celá řada případů, kdy jsme v nějakém nesouladu s hodnocením našich hodnotitelů a v přístupu třeba Evropské komise. Kdy oni nám řeknou: Tohle musíte prošetřit, tohle musíte vrátit, tohle je věc, se kterou nesouhlasíme. A právě proto jsou ta řízení, která naprosto standardně, běžně probíhají. Samozřejmě že u osob známých je to vidět o něco víc, ale tohle je celkem běžná věc.

V Komisi se diví, jak se u nás s dokumenty zachází

Říkáte, že to je běžná věc, měl by se tedy ten audit zveřejnit, pokud k tomu dá Evropská komise souhlas? Protože třeba to chce udělat Praha.

Já si myslím, že by se zveřejnit pochopitelně v nějaké době měl. On se samozřejmě i zveřejní, protože po pravdě řečeno, stejně dneska je k přečtení v mediích zřejmě správná verze. Pro mě je trošku nepochopitelné, že tady ta verze byla zveřejněna veřejným úřadem. Pokud se nepletu, tak to Praha zveřejnila, ačkoli to mělo být v režimu důvěrné. Ale opakovaně říkám, my jsme si nevymysleli, že to má být veřejné nebo důvěrné. To je požadavek Evropské komise a ten komisař Hahn to jasně řekl na tiskové konferenci. A dokonce řekl, že se diví, jakým způsobem se u nás s těmito dokumenty zachází ve věci, která není uzavřená, nic více, nic méně. Ale pokud prostě někdo řekne „nás to netrápí, nemá to být v důvěrném režimu“, nechť se to zveřejní.

Když se podíváme na další závěry toho auditu, tak ten souvisí s programem čerpání evropských dotací ohledně Programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Z něho měla Evropská unie podpořit Českou republiku 114 miliardami korun. Evropská unie v dubnu 2018 financování pozastavila, protože se zjistilo, že při vydávání peněz žadatelům je velmi vysoká chybovost. Proč nedokážeme správně čerpat dotace a už je to napravené?

Je to napravené. Ale máte v tomto pravdu, a teď to prosím nechci házet na druhé, já nejsem ten typ, který říká, že to tady udělali nějací předchůdci. Nutno říci, že to nebyl zlý úmysl. Vysvětlím, o co se jedná. Jedná se o tzv. definici malého a středního podnikání, což je poměrně náročná věc. Ono to vypadá na první pohled hrozně jednoduše, kdy si vlastně sečtete velikost firmy podle obratu, podle počtu zaměstnanců, potom podle toho, jestli ji někdo vlastní nebo nevlastní a zdá se to relativně jednoduchý úkon. Nicméně ono to ve finále tak jednoduché není. A tady ta garnitura přede mnou do určité míry přistoupila na požadavky zaměstnavatelů malých a středních podniků, aby se maximálně zjednodušila administrativa pro čerpání fondu. A jedno z těch zjednodušení bylo o tom, že jestli je to malý a střední podnik, měl rozhodovat, zavázat se k tomu a podepsat to ten podnikatel. Jinými slovy on měl dát dobrozdání, že se jedná o malý a střední podnik. To znamená, měl vlastně k tomu dát svoje stvrzení, že tomu tak jest, a tím pádem to bylo bráno jako malý a střední podnik, samozřejmě s odpovědností té firmy. A teď to dospělo k tomu, že ty firmy se skutečně domnívaly, že jsou i malou a střední firmou, protože třeba skutečně žily v tom, že to je pouze podle počtu zaměstnanců, podle obratu. A podle vlastníka nahoru, případně jestli oni něco nevlastní.

A když to zkrátíme?

Když to zkrátím, tak bohužel to tak jednoduché není, protože tam se posuzovaly nakonec třeba příbuzenské vazby lidí, kteří pracují v těch firmách, udělalo se to velmi komplikovaně. A Evropská komise, když si udělala ten screening, tak zjistila, že je tam 14procentní chybovost. Na základě toho se to zastavilo. A skutečně v tu chvíli se muselo vyplácet ze státního rozpočtu. Protože samozřejmě to jede pořád dál.

A co je teď jinak? Že už to není podle vás chybové?

My jsme všechno překontrolovali. Udělali jsme tady 2 000 kontrol, změnili jsme celý systém a zjednodušeně řečeno, v tuto chvíli už to tedy opět posuzuje stát, respektive úřad. Posuzuje to tím pádem náročněji, posuzuje se to také v jiném režimu, pro ty firmy je to náročnější. Ale vyeliminovali jsme to, potvrdilo se to, udělal se audit. A přibližně od minulého měsíce se všechno uvolnilo a dobrá zpráva je ta, že těch 18 miliard už bylo proplaceno.

Můžete tedy zaručit, že už to teď bude fungovat správně?

Zaručit mohu jenom to, že jednou zemřu.

Ale jste ministr průmyslu a obchodu, čerpají se pod vaším úřadem dotace.

Mohu zaručit, že už nenastane to, že se tomu nechá takový stupeň volnosti, že se všechno řádně překontroluje. A věřím že to, jak nám to teď jede v těch posledních měsících, kdy skutečně byla chybovost takřka nulová, pojede dál. Samozřejmě, nulovou chybovost nemůžete nikdy zabezpečit, může tam někde nastat chyba. Ale troufám si tvrdit, že už to nenastane.

Hedvábný toustový chléb? Nejde o produkt, ale proces

Pane ministře, jak se vlastně hodnotí inovace u podniků? A teď narážím na ten případ, který také Evropská komise Česku vyčítá. Je to linka na toustový chleba společnosti Penam, která tedy spadá do svěřenských fondů Andreje Babiše. Protože v tom auditu je napsáno, že to nebyla žádná inovace.

To je celé vytrženo z kontextu a teď prosím pěkně vůbec nejde jen o tuto linku. Inovace neposuzuje někdo, kdo se tak podívá a řekne: To je, či není inovace. Ten hodnotitel se řídí tzv. Frascati manuálem. Ten Frascati manuál jasně definuje, co je inovace základních řádů a vyšších řádů, a podle toho on přistoupí k tomu vlastnímu hodnocení. A je důležité říct, že ta inovace nemá charakter jenom inovace produktové. Zjednodušeně řečeno to není o tom výsledném produktu čili chci říct, že jestliže vyvinu nějaký produkt a ten produkt je stejný jako ten, který už je třeba na trhu, tak přesto se může jednat o inovační záležitost. Proč? Protože se vlastně posuzuje i tzv. procesní inovace. Jsou dva typy inovací: produktová, to je ten výsledný výrobek, a procesní, zjednodušeně řečeno, pokud se prokáže, že při té vlastní výrobě, i když vyrobím stejný produkt, jsem se třeba choval šetrněji k životnímu prostředí. Šetrněji ve smyslu spotřeby energie, že jsem tím ulehčil práci těm lidem, kteří s tím pracují, pak je to jednoznačně inovační proces.

Když uvedu ten konkrétní příklad, kdy tedy Agrofert vezme technologii, kterou používá v Německu, a převede ji s nějakým upravením do Česka, tak toto je inovace?

Ne, tam se jedná o to, že produktově to zřejmě inovace není, protože z toho je stejný typ produktu. Aspoň tak, jak jsem to v té rychlosti viděl.

Tam se slibovalo, že ten chléb měl být hedvábný jako papír.

Ale nejde o ten produkt, ale proces. A teď se samozřejmě posuzuje ta technologie a podle technologie se určí, jestli se jedná o inovace základních řádů nebo vyšších řádů. Abych to ještě trošku zkomplikoval, má to několik stupnic, a pokud se to dostane na tu stupnici 5, 6, nebo 7, tak je to inovace vyšších řádů a je to uznané. A ti hodnotitelé dospěli k závěru, že technologie čili ten proces je inovativní a že si to tedy zaslouží inovaci vyšších řádů.

A vám jako podnikateli, ministrovi průmyslu a obchodu to přijde jako dostatečná inovace?

Tak procesní inovace je naprostý standard. Polovička inovací jsou procesní inovace. Já nejsem specialista, abych to teď posoudil ohledně té linky, to jsem fakt neposuzoval.

A jací specialisté jsou potom ti úředníci, kteří posuzují různé inovace?

To nejsou úředníci, to jsou odborníci. A ty odborníci jsou lidé, kteří jsou vyškoleni, a ti musí postupovat jednoznačně, nikoliv podle toho, že se podívají z okna, ale podle toho Frascati manuálu.

A jak si tedy vysvětlujete, že Evropská komise tvrdí, že to žádná inovace nebyla, že to byl jenom převzatý proces, který už fungoval v Německu?

Tak to je opět celkem běžná věc. Protože co se týče sporů ohledně inovací, tak to byl řekl, že je možná v těch sporech s Evropskou komisí úplně nejvíc. Evropská komise tvrdí, že to není inovace vyšších řádů a že to zaslouží jenom ten inovativní režim toho stadia jedničky až čtyřky.

A můžete mi dát nějaký konkrétní případ právě sporu o ty inovace, když říkáte, že je jich ještě více?

To jsou stovky a tisíce, a dokonce nejsou na té evropské úrovni, jsou i na národní úrovni.

A nějaký konkrétní příklad? Nemusíte jmenovat firmu, ale třeba u čeho se soudíme ohledně inovací nebo kde jsou ty spory.

Já vám teď prostě neumím říct firmu jako takovou. Ale obecně nejvíce případů, které se diskutují na úrovni Evropy, ale i na úrovni národních kontrolorů, protože stejně se posuzují takzvané odpočty na výzkum a vývoj, jsou právě u toho, jestli to je uznatelná inovace, nebo není. Je tam nejvíce soudních pří, a dokonce i v České republice, pokud se nepletu, tak je několik u kasačního soudu. A jedna strana, která má za sebou univerzity, má za sebou výzkumná centra, jednoznačně tvrdí, že se jedná o inovační proces, a na druhou stranu kontrola tvrdí, že se nejedná o inovační proces. Těch případů je opravdu stovky a dá se na to i nahlédnout.

Pojďme ještě k závěru nejvyššího kontrolního úřadu. Ten nedávno zjistil, že ministerstvo průmyslu zaplatilo více než milion korun za tři výroční semináře, které měly mít vzdělávací charakter. Nakonec se ale ukázalo, že ty peníze šly třeba na večírky s fotokoutky a podobně. Vy jste řekli, že to prověříte a zajistíte nápravu, tak jak to dopadlo?

Ano, máte pravdu, bylo to tady v minulosti. Jednalo se ani ne o semináře, jednalo se vždycky o uzavření toho daného roku v rámci operačních programů, kde se sezvaly, já nevím, stovky lidí a byla to celodenní konference. Ta konference byla ukončena tím, že tam byl nějaký večerní raut a mimo jiné tam třeba byl fotokoutek a tak dále. Já jsem se na to díval, nebylo to nic úplně drastického. Z mého úhlu pohledu se to možná mohlo udělat šetrněji.

Do Bruselu létám jen druhou třídou

Místo těch fotokoutků myslíte?

Tak fotokoutek je celkem běžná věc. Když se podíváte na různé konference, tak jsou takřka všude. Protože samozřejmě těm partnerům, kteří tam chodí, se to snaží nějakým způsobem zatraktivnit. Z mého úhlu pohledu to prostě mohli udělat levněji, nemuseli tam dělat tyto věci navíc.

A ta opatření, která jste přijali jako ministerstvo?

Jednoznačně jsem řekl, že pro příště to všechno musí jít přese mě. Já to budu podepisovat a chci, aby to šlo z našeho běžného rozpočtu, nikoliv z unijního rozpočtu. Protože si myslím, že je i zbytečné někoho provokovat. Tam to pochybení bylo v řádech třeba desítek tisíc, ono to nebylo ani pochybení, ono to v zásadě bylo v režimu, ale myslím si, že se tím nemá provokovat. Je to úplně stejné, jako když letíte letadlem, tak si myslím, že by se nemělo létat jedničkou, i když vás asi těžko za to může někdo úplně natřít, ale mělo by se létat ekonomickou.

A vy létáte do Bruselu dvojkou?

Létám dvojkou do Bruselu a vidím tam celou řadu našich různých poslanců, kteří tam létají jedničkou, ale tím se jich nechci dotknout. Oni mají nalétáno, tak tam zřejmě sedí v té jedničce. A zakázal jsem tady na úřadu, že nikdo nepoletí do Bruselu ani po Evropě jedničkou.

A když letíte do Bruselu, tak nemá teď Česko pošramocenou pověst, nevytýká vám to někdo právě ohledně auditu nebo ohledně toho, jak se tady řeší čerpání dotací?

Ne, vůbec, vůbec. My tady žijeme v jakémsi mikrosvětě a máme ten pocit, že všichni sledují Českou republiku a naše problémy a problémky. Mohu vám říct, že třeba Polsko se soudí s Evropskou unií o řády více. Je to daleko tvrdší, daleko náročnější a prostě to k tomu patří. Ne vždycky se na všem musíme shodnout.

Takže jsme na tom ještě dobře a prostě toto se děje?

To není tak, že jsme na tom dobře. Já tím jen chci říct, že to, že se soudíme, přeme nebo si prostě vysvětlujeme postoje s Evropskou komisí nebo Evropskou unií, je naprosto běžné. Uvědomme si to, že do České republiky takhle přiteče řádově 600 miliard zdrojů v tom daném období. Prostě je technicky vyloučené, aby všechno vždycky dopadlo dobře, aby jsme se vždycky na všem shodli. A jak říkám, historicky jsme přišli v tomhle případě o 30 miliard korun, přičemž tam byly třeba i státní problémy. Já si vzpomínám, je to možná takových pět šest let, kdy jsme díky nešťastným způsobům nejen čerpání, ale vůbec etablování Českomoravské záruční a rozvojové banky přišli v evropských fondech o dvě miliardy korun.

Pojďme se ještě podívat na jedno téma. Vy jste už v roce 2017 kritizoval vládu, ve které mimo jiné seděl právě Andrej Babiš, když jste řekl, že české vlády nerozumí živnostníkům. Tak teď už rozumí živnostníkům?

Tak minimálně ministr průmyslu, věřím, že jim trošku víc rozumí. Já jsem pro živnostníky pracoval 20 let, byl jsem předsedou jejich asociace. Troufám si tvrdit, že byla i zásluha, teď si to nechci přisuzovat sobě, naší asociace to, že živnostníci se zásadně posunuli, že už nestojí a nestáli někde s čepicí v ruce, že jsou medializováni, že se o nich hovoří, připravili jsme pro ně desítky a stovky různých opatření.

Tak pojďme říct konkrétně na závěr tři opatření, která jste jako ministr udělal pro živnostníky.

Tak první věc je ta, že to, co dlouhodobě všichni žádali, aby všechny informace byly na jednom místě, tak už tam jsou. Dokonce se nám podařilo všech 1 400 dokumentů a všech technicky možných věcí, které by to potřebovaly, zelektronizovat a visí na serveru BusinessInfo.cz. Druhá věc, která je nesmírně důležitá, je to, že žádali, aby se všechny změny dělaly pouze ve dvou dnech v roce, takzvaná jednotná data účinnosti. Od příštího roku už to platí. Dali jsme to všechno dohromady. A konečně chtěli platit všechno jedním šmahem. To znamená jednou daní, celý ten režim je připravený. Je pravda, že není ještě spuštěný, ale musí se doladit ve smyslu informačního systému na ministerstvu financí, ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu práce a sociálních věcí, ale od roku 2021 bude po mnoha letech fungovat jednotné malé inkasní místo, kde vlastně malý podnikatel všechno zaplatí jedním šmahem.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené