Hlavní obsah

Hledání brány do Evropy a tříštění EU v jednom. Jak vypadala Si Ťin-pchingova cesta po Evropě?

Čínský prezident navštívil Itálii, Monako a Francii. Jaké jsou výsledky? (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

28. 3. 2019 7:23

Poměřování sil, boj o Evropu a tříštění Evropské unie – tak média označují Si Ťin-pchingovu cestu po Evropě. Čínský prezident ji zahájil v Itálii, kde ho přivítali na „červeném koberci“, a poté se přesunul do Monaka a Francie. Tam už přivítání nebylo tak vřelé.

Článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a německá kancléřka Angela Merkelová v Paříži s čínským prezidentem jednali o obchodu, investicích, klimatu, životním prostředí i světovém pořádku. Po čínském prezidentovi požadovali vzájemně výhodné a vyrovnané obchodní podmínky.

Podle agentury AFP se evropští účastníci čtyřstranného setkání snažili prezentovat Evropu jako jednotnou ve všech hlavních otázkách. „Během návštěvy ve Francii měli Macron, Merkelová i Juncker jasný statement, jasné požadavky na Čínu – chtějí, aby hrála fair play,“ řekla Seznamu Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.

Zatímco přední evropští politici dávali najevo, že si uvědomují rizika spojená s partnerstvím s Čínou, Itálie byla značně přístupnější. Stala se první zemí skupiny G7, která se připojí k čínské globální iniciativě známé jako Nová hedvábná stezka.

Čínský prezident s italským premiérem Giuseppem Contem navíc podepsali na 30 smluv mezi firmami a institucemi, které jsou klíčové pro mezinárodní obchod. „Itálie je zadlužená země, je dlouhodobě v recesi, takže by ruku podala i ďáblu. Nezbývá jí nic jiného než investice hledat kdekoliv. Vliv na to samozřejmě má i současná vláda s populistickým Hnutím pěti hvězd,“ vysvětluje Procházková.

Si Ťin-pchingovu cestu po Evropě provázela řada demonstrací. Nejvýrazněji se protestovalo v Paříži, kde se u Eiffelovy věže sešly stovky demonstrantů. Kritizovali Čínu za to, jak nakládá s muslimským etnikem Ujgurů i za potlačení tibetského národního povstání.

Proti Si Ťin-pchingově návštěvě se před třemi lety protestovalo i v Praze. K jedné z demonstrací ale nedošlo, protože policisté zamezili demonstrantům přístup na ohlášené stanoviště. Protest se tak nemohl uskutečnit.

Při tehdejší návštěvě čínský prezident s českým protějškem Milošem Zemanem podepsal řadu memorand a smluv. Po jejich uzavření prezident Zeman prohlásil, že objem čínských investic se v Česku za rok 2016 vyšplhá na 95 miliard korun. Podle údajů České národní banky byl ale objem přímých čínských investic za tento rok 12,5 miliardy korun. V roce 2017 pak jejich objem klesl na necelou polovinu.

V minulém týdnu Čínu řešili i čeští senátoři. Vyzvali vládu, aby při každém jednání s Čínou kladla důraz na dodržování lidských práv. Za iniciativou stál senátor a bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované