Hlavní obsah

Doba se změnila. Šéfe, za 150 korun na hodinu už nedělám

Foto: Shutterstock.com

Firmy marně hledají zaměstnance. Ukrajinci, kteří odjeli do vlasti kvůli koronaviru, se zatím nevrátili.

Reklama

26. 8. 2020 7:10

Česko hlásí tisíce neobsazených pracovních míst, na nichž chybí Ukrajinci, kteří v době nouzového stavu narychlo odjížděli do vlasti. Cena práce kvůli tomu roste.

Článek

Pro majitele pražské stavební firmy Jiřího Maška momentálně pracuje 11 dělníků, nutně by ale potřeboval dalších 15 lidí, za ty, kteří kvůli koronaviru odjeli na Ukrajinu. „Nemám je vůbec kým nahradit. Řeším to tak, že nenabírám další zakázky,“ vysvětluje Jiří Mašek.

Zároveň si všímá, jak se zvedají ceny za hodinu práce. Za „předkoronavirových“ přibližně 150 korun na hodinu už lidé pracovat nechtějí.

Lidé chybí i velkým stavebním firmám. Například Eurovia marně hledá stavební dělníky, tesaře, montážníky nebo obsluhu strojů.

„Můžeme potvrdit, že i naší společnosti aktuálně chybí až 100 pracovníků, pro které bychom měli uplatnění, a to na pozicích, které nelze obsadit z českých zdrojů,“ řekla Seznam Zprávám Iveta Štočková, mluvčí Eurovie. Firma dlouhodobě nabírá lidi právě na Ukrajině, začala s tím ještě před epidemií covid-19.

Podle informací Seznam Zpráv je důvodů, proč se Ukrajinci zatím ve velkém nevracejí, hned několik. Někteří se v době pandemie nechtějí na dlouho oddělit od svých rodin, bojí se dalšího zavření hranic. Další neměli v pořádku doklady nebo v Česku nezaplatili daně a mají teď problém získat nová víza.

Anketa

Kolik hodin denně trávíte v práci?
Nepracuji
12,9 %
Do 6 hodin denně
7,1 %
6 až 9 hodin
45,5 %
Víc jak 9 hodin denně
34,5 %
Celkem hlasovalo 30643 čtenářů.

Nábor na výrobní pozice je v ČR nyní extrémně náročný, popisuje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup. Ta se profiluje jako personální a pracovní agentura.

„Hlásí se minimum lidí a zahraniční pracovníci jsou často jediná možnost, jak výrobu rozšířit. Během pandemie klesla poptávka po cizích pracovnících na nulu, ale nyní nám prudce roste množství objednávek a jsme již na 70 procentech průměrné poptávky loňského roku.“

Kluci, přijel někdo?

Ukrajinci pracují v Česku nejčastěji právě ve stavebnictví, ve službách, gastroprovozech a hotelnictví. I přes pandemii covid-19 mají o práci zájem, a to nejen o dělnické profese.

„Máme nyní velké množství lidí ve vízovém procesu a modlíme se, aby vlády opět neuzavřely hranice, protože by to znamenalo velký problém pro české firmy,“ říká Jiří Halbrštát za ManpowerGroup.

Krátkodobá schengenská víza na 90 dnů, která byla platná v době vyhlášení nouzového stavu, vláda dvakrát prodloužila až do 15. září.

„Vyřizování dlouhodobých víz, tzn. zaměstnaneckých karet až na dva roky a mimořádných pracovních víz na jeden rok, se velmi zpozdilo a zaměstnavatelé tak musí dlouho čekat na to, až jim domluvený zaměstnanec vůbec přijede,“ popisuje zkušenosti Lenka Šímová za Zemědělský svaz České republiky. Podle ní zaměstnavatelé na jaře narychlo povolávali například bývalé zaměstnance. Řada firem ale nebyla schopná zajistit sklizeň zeleniny a teď počítá ztráty.

„Každý den začínám stejně,“ líčí šéf stavební firmy Jiří Mašek. „Ptám se svých lidí: Kluci, přijel někdo z Ukrajiny?“ S variantou, že by sehnal Čechy, podle svých slov nepočítá.

Kromě Slováků jsou právě Ukrajinci podle dlouhodobých statistik nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v tuzemských firmách. Odhadem jich tu před pandemií pracovalo 135 tisíc. Část z nich měla ale jen krátkodobá víza, s platností 90 dnů. Další skupinou jsou pak ti s tzv. polskými vízy, kteří v Česku legálně pracovat nemohou. Při práci v Česku tak riskují postih i vyhoštění.

Podle statistik má Ukrajina stále nejnižší platy v Evropě. Průměrná měsíční mzda se blíží v přepočtu 9 tisícům korunám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované