Hlavní obsah

Horší než nejhorší klimatický scénář. Vědci mají nové poznatky o roli mraků

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

13. 6. 12:24

Tentokrát se vědci nedohadují, nakolik je globální oteplování mýtus, hrozba či přirozená fáze planety Země. Po posledních výzkumech klimatických modelů vyvstává otázka nad tím, zda je nejhorší klimatický scénář vůbec dostatečný.

Článek

Pozornost vědců se nově upírá k mrakům a jejich schopnostem, které dříve považovali za zanedbatelné. Hlavní slovo ale i nadále drží takzvaná citlivost klimatu, tedy citlivost na emise uhlíku, která je zřejmě mnohem vyšší, než se původně předpokládalo.

Ještě před nezbytným ověřením dat dalším výzkumem odborníci bijí na poplach.

Citlivost klimatu

Citlivost klimatu je údaj popisující, jak moc se planeta ohřeje, když započítáme různé zpětné vazby ovlivňující globální klima. Jako citlivost klimatu se tedy označuje nárůst globální teploty v reakci mimo jiné i na oxid uhličitý produkovaný lidmi. Vědci od 80. let odhadují nárůst o 1,5 °C až 4,5 °C při zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší a tento odhad se dosud příliš neměnil ani s dalšími výzkumy.

Výsledky modelování více než 20 institucí, které shromažďuje k přezkoumání Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu, mají být kompletně zveřejněny příští rok. Ve srovnání s hodnocením z roku 2014 už nyní ale čtvrtina z nich vykazuje významný výkyv – ze tří stupňů Celsia na pět. Téměř zdvojnásobení hodnot zaskočilo výzkumníky, kteří se klimatickou citlivostí zaobírají a její změny od 80. let nepředpokládali.

„Toto zjištění je silně znepokojivé,“ řekl podle The Guardianu Johan Rockström, ředitel Potsdamského institutu pro výzkum dopadů na klima. „Citlivost klimatu je svatým grálem vědy o klimatu. Je hlavním ukazatelem klimatického rizika. Po dobu 40 let to bylo kolem tří stupňů. Nyní najednou začínáme na nejlepších superpočítačích objevovat velké klimatické modely, které ukazují, že věci mohou být horší, než jsme si mysleli.“ Vysvětlil, že citlivost klimatu nad 5 °C by vzala lidstvu možnost odvrátit nejhorší dopady oteplování země. „Prostor pro měkké přistání na předindustriální úroveň 1,5 stupně by už neexistovala. Dva stupně by bylo to nejlepší, čeho ještě budeme schopni dosáhnout.“

Scénář hovořící o pěti stupních byl vytvořen několika předními světovými orgány pro výzkum klimatu, včetně britského Hadleyova centra a unijního Community Earth System Model.

Timothy Palmer, profesor klimatické fyziky na Oxfordské univerzitě a člen poradní rady Met Office, řekl, že vysoká čísla zpočátku vědce znervóznila. „Tohle je dalece mimo všechny odhady,“ řekl. „Lidé se nás ptají, zda v kódu není chyba. Ale toto jsou jen malé věci v porovnání s tím, jak velkou roli v modelech hrají mraky.“

Ohřívače a chladiče

Úloha mraků je jednou z nejméně probádaných oblastí vědy o klimatu, protože je obtížné měřit, jakou mohou hrát roli jako „ohřívač“ nebo „chladič“. Mraky mezi akademiky vyvolávají spory po desetiletí.

Předchozí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu měly tendenci předpokládat, že je vliv mraků na oteplování nulový, jelikož se jejich schopnost oteplovat a ochlazovat navzájem vyrušuje. Za poslední rok a půl ale přibylo důkazů o tom, že čistý efekt tohoto jevu je oteplování. Tyto důkazy poskytly počítačové modely založené na jemném rozlišení a pokročilé mikrofyzice mraků.

„Mraky určují osud lidstva - zda je podnebí existenční hrozbou nebo nepříjemností, se kterou se naučíme žít,“ řekl Palmer. „A nejnovější modely naznačují, že mraky situaci zhorší.“

Časopis Nature nedávno publikoval Palmerův článek, ve kterém vysvětluje, jakým způsobem byl nový model Hadleyho centra testován na krátkodobou předpověď počasí. Test jednak odhalil nedostatky předchozích modelů, ale hlavně posílil znepokojivé odhady. „Výsledky vůbec nejsou uklidňující a potvrzují naše obavy,“ napsal Palmer a vyzval k otestování i dalších podobných modelů. „Jde o opravdu důležitou věc. Pro vládu a veřejnost z toho plyne poselství, že vysokou citlivost klimatu musíme brát vážně. Musíme snižovat emise, jak rychle jen dokážeme.“

Očekává se, že Mezivládní panel pro změny klimatu údaj o citlivosti na teplotu vyšší než 5 stupňů Celsia ve své příští zprávě zohlední. Vědci nicméně varují, že se jedná o nedokončenou práci, nad kterou stále váhají, protože taková vysoká hodnota neodpovídá historickým záznamům.

Catherine Senior, vedoucí oddělení pro pochopení změny klimatu v Met Office Hadley Center, uvedla, že pro úplné pochopení úlohy mraků a aerosolů je zapotřebí více studií a dalších údajů. „Pokud je toto číslo ale pravdivé, je neuvěřitelně alarmující,“ řekla. „Jako vědec se ale jako první musím zeptat: Proč takto model vyšel? Stále jsme ve fázi hodnocení procesů, které mohou vést k různým výsledkům.

Navzdory uznání pochybností nad výsledkem ale Rockström varuje, že klimatické modely mohou situaci i podceňovat, jelikož nezohledňují zásadní děje v biosféře. „Čím více bádáme, tím křehčí se Země zdá být a o to rychleji se musíme pohnout,“ řekl. „Mělo by nám to dát impuls vystoupit z této covidové krize a plnou parou se vydat směrem k dekarbonizaci ekonomiky.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené