Hlavní obsah

Husitské muzeum připomíná 600 let Tábora

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Husitské muzeum otevřelo výstavu Tábor 600 let, která přibližuje dějiny města od husitských dob do současnosti. Zpřístupnilo i nově opravený gotický sál staré radnice; práce, jež trvaly dva roky, stály 48 milionů Kč.

Článek

Muzeum také představilo knihu Dějiny Tábora I., jejímž hlavním autorem je historik František Šmahel. Výstava v pěti sálech galerie ve staré radnici potrvá do 31. října 2021.

„Hlavním cílem výstavy je přiblížit obyvatelům města dějiny v úplnosti. To znamená, aby si pod těmi staletími dokázali představit aspoň několik skutečných dějů a hledali je třeba i v reálu, ve městě samotném,“ řekl dnes ČTK ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.

Expozice začíná husitstvím, pak ukazuje válečné dějiny včetně obléhání v 15., 17. a 18. století. Dalšími tématy jsou historie místních nemocnic, z nichž první z 19. století měla 21 lůžek. Připomínají se i pivovar, sladovna, tabáková továrna či první elektrifikovaná dráha v monarchii vedoucí z Tábora do Bechyně, jejímž autorem je František Křižík. Část výstavy upozorňuje na osud Židů za nacistické okupace. Poválečný rozvoj dokreslují modely Pražského předměstí a visutého mostu přes nádrž Jordán.

Fakta ilustruje časová osa. Exponáty, mezi nimiž jsou i zbraně, se budou obměňovat. Husitství se výstava věnuje jen z části. „Záměrně jsme nedělali husitskou výstavu, protože jsme chtěli těch 600 let představit v úplnosti. Zároveň je pochopitelně husitství zdrojem celého jubilea, je to husitské založení města. Zájemcům o hlubší ponor do historie může pomoci nově vydaná kniha profesora Šmahela,“ řekl Smrčka.

Publikace je prvním dílem Dějin Tábora. Zahrnuje období od počátků osídlení Tábora po rok 1452, text se soustředí hlavně na život husitů. Poprvé vyšla před 30 lety, teď je doplněná o nové poznatky z archeologie.

Starou radnici a její gotický sál, který výstava zaplnila, opravovalo město dva roky. Budova má novou střechu i krovy, výmalby jsou v původním stylu včetně sloupů a kleneb. Gotický sál, po Vladislavském sále Pražského hradu druhý největší gotický světský prostor v zemi, má i novou podlahu.

Přemístěný je goticko-renesanční strop, který byl pod krovem nad někdejší rychtářskou místností. „Strop zdobený vyřezáváním se podařilo přesunout do vedlejší místnosti s plochým stropem,“ řekl ČTK mluvčí radnice Luboš Dvořák. Na věži je opravený hodinový stroj. Z nákladů 48 milionů Kč pokryla 90 procent dotace.

Doporučované