Hlavní obsah

Hygienám roky ubývali pracovníci, teď proto nestíhají

Foto: Pixabay

Online poradenství i množství telefonátů. Hygienici mají v posledních dnech plné ruce práce.

Reklama

16. 3. 2020 6:20

Vyřizování tisícovek telefonátů, trasování stoupajícího počtu pacientů s COVID-19 a snaha nepřehlížet běžnou agendu ochrany veřejného zdraví. Pro hygieniky představuje koronavirová pandemie každodenní tlak.

Článek

Hygienické stanice mají v popisu práce mimo jiné dohled na to, aby se zemí nešířila infekční onemocnění. V době koronavirové pandemie proto jejich pracovníci musí pracovat nadoraz.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové přitom právě tato pracoviště podobně jako další oblasti zdravotnictví nejsou personálně v optimálním stavu.

„Hygiena v uplynulých letech opakovaně snižovala počty zaměstnanců. Ochrana veřejného zdraví se pořád nějakým způsobem upozaďovala. V roce 2007 na hygienách pracovalo 2848 zaměstnanců a v roce 2019 to bylo 2171 lidí. To je v podstatě o nějakých 700 lidí méně,“ popsala pro Seznam Zprávy.

Na hygienické stanice se nyní obrací množství lidí kvůli obavám, zda nejsou nakažení koronavirem. Kromě toho pracovníkům mnoho hodin zabere hledání kontaktů pacientů s COVID-19, které se podobá detektivní práci. Kontakty nakažených je třeba umisťovat do karantén, aby se nákaza případně dále nešířila.

Podle předsedkyně odborů jsou zaměstnanci extrémně přetížení – až mimořádná situace skončí, je třeba ji vyhodnotit, udělat systémová opatření a vzít si z ní ponaučení. „Provozy se musí posílit, je nutné postupovat koncepčně. Když něco uděláte, důsledek se projeví třeba za několik let nebo při takové situaci, která je teď,“ dodala.

Slova o tlaku na hygienické stanice pro Seznam Zprávy už dříve potvrdil vedoucí Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni a krajský epidemiolog profesor Petr Pazdiora.

„Dál se u nás vyskytují i ostatní infekční onemocnění – musíme zabezpečit, aby se například nerozšířila průjmová onemocnění v potravinářských provozovnách a podobně. Jsme rádi, že si i v rámci hygienických stanic pomáháme napříč jednotlivými odbory, situace se momentálně jinak nedá zvládnout,“ popsal.

Změna vedení

S rostoucím počtem nakažených lidí je stále složitější dopátrat se ke všem osobám, které s nimi byly v takovém kontaktu, že hrozí přenos viru. Krajští hygienici přesto hlásí, že se jim to daří a o jiném postupu nepřemýšlí.

„Jedeme na plné obrátky, ale trasujeme,“ řekl například mluvčí pražské hygienické stanice Zbyněk Boublík.

Vláda se minulý týden rozhodla ke změně na postu hlavní hygieničky a odvolala Evu Gottvaldovou. Podle premiéra nezvládala povinnosti spojené s funkcí v aktuální situaci. O konci Gottvaldové se ale spekulovalo už před měsícem.

Poslanci totiž v únoru upravili podmínky vzdělání potřebného pro funkci hlavního hygienika, podle návrhu zákona bude muset mít lékařské vzdělání se specializací v oboru hygieny. Gottvaldová byla ve funkci od roku 2016.

Řízením úřadu je místo ní nově pověřena dosavadní ředitelka středočeské hygienické stanice Jarmila Rážová.

Pokud jde o umisťování lidí do karantény, existují podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha dva typy. Jednu nařizuje praktický lékař, který vystavuje pacientovi eNeschopenku, další jsou karantény nařizované krajskými hygienickými stanicemi, jde primárně o lidi, kteří se potenciálně mohli nakazit od pozitivně testovaného pacienta. „Z nařízení hygienických stanic je v karanténě 1646 osob. Lékaři vystavili 5243 eNeschopenek,“ oznámil ministr ve čtvrtek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované