Čísla ukazují, jak se v Česku změnily nákupy. Covid rozhodl o vítězi krize

Obchodní řetězce patří k vítězům loňské koronakrize. Nemusely jako jiné kamenné prodejny na povel vlády stahovat výlohy, a to jim zvýšilo tržby za nepotravinářské zboží. Ukazují to čísla, která získala redakce SZ Byznys.

Koktejl mimořádných vlivů pomohl loni podle dat poradenské firmy NielsenIQ všem řetězcům včetně drogerií k nejvyšším tržbám za pět let. Meziročně rostly o 5,8 procenta, o rok dříve o 3,6 procenta.

Největší comeback však zažily hypermarkety, tedy formát, který v předchozích letech ztrácel lesk, protože Češi začali své nákupy drobit a narůstala obliba menších prodejen, kde se netráví nákupy tolik času. Ještě v roce 2019 obrat hypermarketů rostl o 2,8 procenta, ale loni největší obchody růst zdvojnásobily na 5,7 procenta.

„Pomyslný boj mezi formáty vyhrály vybrané hypermarkety řetězců Albert, Globus, Kaufland, Terno a Tesco, tedy obchody s prodejní plochou prodejen nad 2500 metrů čtverečních,“ uvedla Kristýna Garreisová, konzultantka oddělení retailových služeb NielsenIQ.

Jak si tedy velké hypermarkety polepšily, když to vyjádříme v penězích? Lidé v nich utratili téměř 164 miliard korun, tedy meziročně o 9 miliard korun víc. Supermarkety, hypermarkety a drogerie si loni dohromady rozdělily o 17,2 miliardy korun víc než předloni.

„V době pandemie byl nárůst prodejů v rámci hypermarketů nejvyšší,“ potvrdil úspěšnost formátu mluvčí Teska Václav Koukolíček a dodal: „Vliv na to měla celá řada faktorů: vzrostl průměrný nákup, lidé nakupovali pro širší část rodiny a preferovali nákup ve větších obchodech z důvodů širšího výběru i pocitu většího bezpečí,“ zdůvodnil.

Bezpečí však nemuselo být tím hlavním důvodem. Trendem loňského roku ve všech řetězcích bylo omezování počtu návštěv, ale přitom růst výdajů za průměrný nákup. Jinak řečeno: lidé obecně chodili nakupovat méně často, ale když už vyrazili, tak utratili víc peněz. Z oficiálních dat za listopad a prosinec potom vyplývá, že zatímco počet transakcí u hypermarketů klesl o 8 procent, v supermarketech dokonce o 19 procent.

Omezení četnosti nákupů, ale zato navýšení průměrných útrat bylo typickým trendem loňského roku ve všech typech řetězců. V průměru Češi při jedné cestě do obchodu utratili loni 351 korun, o 52 korun více než v roce 2019.

Velkým obchodům nahrálo také podzimní uzavření prodejen s nepotravinářským zbožím, domácími potřebami a hračkami. V řetězcích totiž tento sortiment omezen nebyl. „Vzrostl nákupní koš s důrazem na čerstvé potraviny, v předvánoční době zde nakupovali i vánoční dárky – spotřební zboží, hračky, oblečení,“ uvedl mluvčí Tesco. Stouply také prodeje čerstvých potravin pro přípravu obědů, mražených potravin, hotovek a alkoholu.

Z hlediska růstových kategorií v posledních dvou měsících roku jasně vedly hračky s meziročním nárůstem o 25 procent. Bodovaly i osvěžovače vzduchu, alkohol a káva. Pokles byl vidět v kosmetice a instantní kávě.

Covid sice pomohl prodejnám s větší rozlohou, ale řetězce kvůli tomu rozhodně nezačnou měnit své plány, v nichž počítají spíš s rozvojem menších prodejen. Největší hypermarkety s rozlohou nad deset tisíc metrů se v posledních letech už vůbec nestaví. Obchodníci naopak míří do menších měst a do center. Třeba Penny Market letos otevřel malou prodejnu ve středočeské Dobrovici s 3300 obyvateli a další v podkrkonošské Jilemnici. Řetězec Albert na podzim představil v Brně na Moravském náměstí svou první skutečně malou prodejnu pro rychlý nákup zejména čerstvého sortimentu nebo občerstvení na cestu do práce či z práce.

„Už v první vlně pandemie jsme zaznamenali růst oblíbenosti prodejen spíše na malých městech, naopak méně v aglomeracích,“ uvádí mluvčí Alberta Jiří Mareček. Důvodem podle něj je to, že lidé více času trávili na chalupě nebo venkově a méně naopak ve velkých městech. Potvrdil nicméně nárůst ve velkých obchodech.

„Určitě bych neřekl, že hypermarkety se vracejí. Doba těch skutečně velikých je pryč. My spíš optimalizujeme plochy prodejen nad 10 tisíc metrů čtverečních, protože obchodníkům stačí polovina,“ řekl Jan Kotrbáček, vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu kanceláře Cushman & Wakefield. „Trendem je dostat se blíž k zákazníkovi, být také v menších městech,“ dodal.

V příštích letech si obchodníci změří síly hlavně na venkově, kde se může odehrávat zajímavý boj o zákazníky. Zájem o ně mají vedle nadnárodních sítí také družstevníci typu COOP, Brněnka a CBA, ale i dravci internetu v čele s e-shopy Rohlík a Košík.

Loňský rok silně pomohl nejen online supermarketům, ale také družstevním prodejnám. Skupina COOP, zahrnující kolem 2500 prodejen na venkově a v menších městech, loni podle dat, které získal SZ Byznys, v obratu rostla o 7 procent na 33 miliard korun. V samotném prosinci si meziročně polepšila o více než desetinu. Ziskovost byla podle šéfa COOP Pavla Březiny procentuálně nižší kvůli nákladům na hygienická a bezpečnostní opatření ve výši desítek milionů korun.

Některé obchody si vlivem pandemie naopak pohoršily. „Prodejny u školských zařízení a administrativních budov zaznamenaly často pokles obratu a kvůli nákladům, způsobených covidem, se dá očekávat horší ziskovost,“ uvedl Březina.