Hlavní obsah

„Hlavně nám nelžete.“ Jak to vypadá v době koronavirové u záchranky

Záchranáři na jižní Moravě v těchto dnech řeší okolo tří set výjezdů za den. Jsou to rekordní počty. (Video: Klaudie Břeňová, Jan Kozel, Tomáš Svoboda , Seznam Zprávy)

Reklama

29. 10. 16:14

„Je pro nás klíčové, aby lidé volající záchranku hlásili do telefonu pravdivé údaje,“ říká ředitelka jihomoravské záchranné služby Hana Albrechtová.

Článek

Sluchátka neustále v uších, roušky na ústech a denně vyřízené stovky hovorů. Stejně jako lékaři v nemocnicích čelí v posledních týdnech náporu také zdravotničtí záchranáři. A to jak na dispečinku, tak v terénu u pacientů.

Reportéři Seznam Zpráv se o tom přesvědčili na jihomoravské záchrance. Její hlavní základna i s dispečinkem sousedí s areálem Fakultní nemocnice Brno.

Zaměstnanci v moderní budově jsou zvyklí na nenadálé nehody nebo těžké úrazy. V posledních týdnech ale zažívají neutichající nápor. „Zrovna za uplynulý den (pondělí – pozn. red.) máme rekordní počet výjezdů. Bylo jich 315. Téměř polovinu tvoří akce v souvislosti s onemocněním covid,“ popisuje šéfka krajské záchranky Hana Albrechtová. Situaci zná přímo z terénu, stále patří do výjezdových posádek.

Před covidem čísla ke třem stovkám mířila výjimečně. Třeba při silném náledí, nebo jiných situacích, které přinášejí nenadálé zdravotní komplikace. „Covid je jiný v tom, že nápor trvá týdny,“ přibližuje mluvčí Michaela Bothová.

Dispečink v horním patře záchranky je schovaný za prosklenou stěnou. Šest až osm operátorů na směně vyřizuje akutní volání z celého kraje. Kvůli covidu platí pro nepovolané přísný zákaz vstupu.

Nemoc by mohla důležitou součást záchranky rozložit. Už tak totálně změnila každodenní chod záchranky. „Dispečerka u každého volajícího zjišťuje, jestli má pacient teplotu, jestli je covid pozitivní, nebo je v karanténě,“ upřesňuje Albrechtová. Jsou to důležité informace, aby záchranáři věděli, kolik vrstev ochranných pomůcek budou v následujících minutách potřebovat.

První den mezi dispečery sedí také lékař výjezdové skupiny Stanislav Popela. Zatímco pomoc v terénu je pro něj rutinní záležitost, na novou roli za monitorem se sluchátky si teprve zvyká. Lékař může mít poradní roli v nejasných případech, kdy si dispečer není jistý, zda má pacient zůstat doma, nebo nutně potřebuje nemocniční péči. „Jsme tam od toho, abychom ulevili přetíženému systému a abychom převzali pacienty do naší režie a zkonzultovali s nimi zdravotní stav,“ vypráví Popela.

Lidé mají strach. Obavy jsou ale různé

V „covidové době“ přibyla na dispečinku třetina hovorů. „Samozřejmě volají kvůli zdravotním potížím, ale někdy třeba jen potřebují poradit s tím, kam zajít na odběry,“ vypráví Albrechtová.

Ze sluchátek i v terénu je podle ní znát, že volající mají z koronaviru strach. „Jejich obavy jsou různé. Někdy se bojí, že se na ně nedostane místo v nemocnici, a přitom tu péči ještě nepotřebují. Jiní zase chtějí zůstat doma, přitom jejich stav je vážný. Občas se taky setkáváme s tím, že příbuzní se nechtějí starat o covid pozitivního seniora, protože se bojí nákazy,“ popisuje Albrechtová.

Lidé podle ní někdy nedokážou posoudit, jestli je jejich stav ohrožuje na životě. Někteří dokonce zdravotní potíže zveličují. „Pro nás je klíčové, aby dispečinku řekli pravdivé údaje. Jedině tak dispečerka správně vyhodnotí, jestli je to na výjezd posádky, nebo ne,“ dodává Albrechtová.

Zdůrazňuje, že záchranáři nechtějí žádnou fázi nemoci podcenit. Nevyzpytatelnost covidu potvrzuje i Popela, který zároveň pracuje na urgentním příjmu v olomoucké fakultní nemocnici. „Na záchrance jsem v poslední době zažil úmrtí dvou pacientů, u nichž se předpokládalo, že jsou covid pozitivní,“ říká lékař.

Zatímco nahoře na dispečinku hlasy telefonujících neutichají, dole v garážích je překvapivé ticho. Všechny výjezdové týmy jsou v terénu. „Někdy se nevrátí několik hodin. Případů je opravdu hodně,“ potvrzuje Bothová.

Ze základen rozesetých po kraji vyjíždí téměř padesátka záchranářských posádek. Už dávno neplatí, že za covidovými pacienty vyjíždí jen speciální „Biohazard tým“, tak jako na jaře. Jeho členové ošetřují pacienty v celotělových overalech, s ochrannými štíty a dalšími ochrannými pomůckami. „Nyní pokryjí jen část výjezdů v Brně a okolí. Situace je v posledních týdnech úplně jiná,“ přiznává Albrechtová s tím, že posádky už se chrání prakticky při každém výjezdu. „Každého pacienta musíme z hlediska covidu brát jako potenciálně rizikového,“ dodává.

Zatímco na jaře přijížděli všichni pacienti s podezřením na covid do Brna, teď končí ve spádových nemocnicích v blízkosti bydliště. „Jinak už to v takovém množství případů ani nejde. Posádky sanitek zároveň znají algoritmus, podle kterého vědí, jaký oblek si dají. Když jedeme k popálenému dítěti, tak postačí respirátor a štít,“ upřesňuje ředitelka.

Z 550 záchranářů na jižní Moravě se léčí s koronavirem asi třicítka z nich. „Naštěstí se ve většině případů uzdravují rychle. Nejhorší je pro mě obava, že se nám nakazí velká část týmu a my nebudeme schopní v potřebném rozsahu poskytovat přednemocniční péči,“ dodává Albrechtová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené