Hlavní obsah

I rostliny mají pojišťovny. Botanička získala miliony na jejich výzkum

Česká vědkyně získala miliony korun na výzkum rostlin. Reportáž Magazínu Byznys Lab s botaničkou Jitkou Klimešovou. (Video: Silvie Friedmannová)

 

Reklama

29. 11. 2020 14:40

Aby se dostala k předmětu svého bádání, musí si ho vykopat. A tipnete si, jak vypadá kořen rostliny, když se rozemele a uchová? Magazín Byznys tentokrát s botaničkou Jitkou Klimešovou.

Článek

Profesorka Jitka Klimešová se věnuje podzemním částem rostlin. Letos se jí jako první ženě v historii podařilo získat Akademickou prémii ve výši 30 milionů korun.

Květy se zabývá kdekdo, říká o své práci s nadsázkou Jitka Klimešová pro Magazín Byznys Lab. Působí v Botanickém ústavu Akademie věd v Třeboni a většinu své profesní kariéry věnuje těm částem rostlin, které jsou skryté v půdě.

„Už mnoho let zkoumáme klonální orgány rostlin. To jsou orgány, které mají vytrvalé byliny pod zemí, aby byly schopny přežít zimu v našich podmínkách anebo třeba v teplejších podmínkách zase delší období sucha. Jde například o oddenky nebo hlízy,“ vysvětluje Jitka Klimešová.

Jak říká, nejprve se musela s podzemním světem rostlin sama seznámit, popsat je a roztřídit.

„Stalo se mi to takovou sběratelskou vášní, každou volnou chvíli jsem si vykopala nějakou rostlinu,“ popisuje v Magazínu Byznys botanička. Třeba i během mateřské dovolené, aby neztratila kontakt s oborem.

Jitka Klimešová

Vystudovala obor botanika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Na třeboňském pracovišti Botanického ústavu Akademie věd vede skupinu zabývající se experimentální a funkční morfologií rostlin. Zkoumá hlavně funkci podzemních orgánů, jako jsou oddenky, cibule a hlízy.

Je autorkou několika tisíc ilustrací rostlin, v roce 2018 vydala knihu Temperate herbs.

Kromě české květeny se zaměřuje také na bylinná společenstva ve světě, jako jsou alpinská a arktická tundra, stepi a tropické trávníky.

Zabývá se rovněž popularizací a přednášením; organizuje letní školu, kde učí ekology metody výzkumu podzemních orgánů rostlin.

Nyní je Jitka Klimešová autorkou rozsáhlé databáze jednotlivých typů podzemních orgánů, včetně ilustrací, které sama nakreslila. Celkem jde o tisíce znázorněných rostlin.

Z papírové krabice vytahuje a skládá na stůl malé průhledné lahvičky označené kódem. Při bližším pohledu obsahují světlý prášek. „Takhle vypadá například kořen pampelišky rozemletý pro analýzu cukrů v laboratoři,“ vysvětluje Jitka Klimešová a ukazuje jednu z nich. Další části rostlin pak botanici uchovávají například naložené v alkoholu nebo usušené v malých papírových sáčcích.

V dalším výzkumu se chce věnovat tomu, jakou funkci „skrytý život“ rostlin má. Předchozí studie totiž ukázaly, jak moc jsou podzemní části pro rostliny důležité a že hrají roli pro udržení pestrosti druhů v přírodě.

„Je to taková jejich pojišťovna. Ukládají si tam cukry a z nich si potom udělají stavební jednotky, aby mohly znovu vyrůst. Cukry jsou zásobou uhlíku a uhlík dneska vědce hodně zajímá, přesněji koloběh uhlíku, a takhle můžeme přispět ke znalosti o koloběhu uhlíku právě v bylinných společenstvech, kde se toho moc neví.“

30 milionů korun tak Jitka Klimešová hodlá využít na další výzkum. Ptát se bude například na to, co v době proměny klimatu a obhospodařování v krajině hraje největší roli v regeneraci jednotlivých druhů rostlin a jejich přežití. Právě takové informace mohou využít ekologové i zemědělci.

Celou reportáž Magazínu Byznys najdete ve videu nahoře.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené