Hlavní obsah

Igor Hnízdo proti buldozerům. Kam se dá v Praze chodit i při covidu

Foto: naslatinach.cz, Seznam Zprávy

Zákoutí historické periferie Na Slatinách objevuje v časech posledního lockdownu stále víc cyklistů a pěších.

Reklama

3. 4. 20:35

Kdysi největší nouzová kolonie hlavního města, dnes znovu nalezený ráj pro několik stovek Pražanů. Kolonie Na Slatinách se stala výzvou pro magistrát, že úřady nemusí vždycky jen plánovat velkoplošná sídliště.

Článek

Nad hlavou duní náklaďáky projíždějící Jižní spojkou, na západním obzoru se tyčí komíny michelské teplárny a pozemky před ní zabírají sklady a koleje Odstavného nádraží Jih.

Přes území na pomezí pražských čtvrtí Michle a Záběhlice lidé dosud jen projížděli, když však covid uzavřel hranice okresů, situace se změnila. Stále víc cyklistů i pěších míří v časech posledního lockdownu úzkou asfaltkou mezi nádražím a dálnicí, aby objevili historickou periferii Na Slatinách.

Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vyrostla před sto lety při cestě do Strašnic, psal o ní Karel Čapek a část dětství zde prožil Zdeněk Svěrák, na jehož vzpomínkách vznikl scénář filmového trháku Obecná škola. Na vrchu zvaném Hájek byl pietně opraven Husův kámen a památník Jana Milíče Zelenky, osmnáctiletého spolubojovníka parašutistů ze skupiny Anthropoid. Právě na tomto místě po svém vyzrazení rozkousl kyanidovou ampuli.

Foto: naslatinach.cz, Seznam Zprávy

Tady leží ráj, dosud zapomenutý mezi průmyslovými a kancelářskými zónami Michle, Strašnic a Záběhlic.

Slatiny jsou trojúhelníková enkláva, ze západu na východ kilometr a od severu na jih několik set metrů. Od okolního světa ji kromě Jižní spojky odděluje soustava železnic a tyto bariéry se dají překonat jen po pěti špatně osvětlených, obvykle nezpevněných cestách.

Nikde jinde v Praze neexistuje tak nepřehledná změť zpustlých či udržovaných zahrádek, autodílen, zachovalých rodinných domů, polorozpadlých stavení a dosud obývaných chatrčí zbudovaných ze železničních pražců, které by se ztratily i v jihoamerickém slumu.

Atmosféra malebného úpadku nevznikla náhodou, zasloužili se o ni všichni městští správci po druhé světové válce.

Komunisté předpokládali, že Slatiny samovolně pohltí průmyslová zóna u strašnického nákladového nádraží. Překvapivě se však neodstěhovaly stovky rodin, které se v devadesátých letech minulého století dočkaly regulérního vodovodu a elektrického vedení.

V roce 1999 vyhlásila radnice Prahy 10 nad Slatinami stavební uzávěru. Úpadek měl pokračovat a ve vhodné chvíli se území zplanýrovalo, poté nabídlo developerům. Plán nevyšel. Kolonie zapomenutá magistrátem si zachovala historickou paměť i unikátní přírodu a našli se také obránci proti buldozerům.

Foto: naslatinach.cz, Seznam Zprávy

Cesta do labyrintu. Něco mezi přírodní rezervací, kolonií rodinných domků, předměstskými zahrádkami a jihoamerickým slumem.

Na pokraji louky pod stíny vrbového háje protéká potůček. Z jedné tůňky u jeho břehů se k nebi vzpínají dvě ruce, ovšem spíše než o topícího se turistu jde o upoutávku na bahenní lázně, které tu prý založil český génius Jára Cimrman. K vidění je lípa, ze které bral pruty přísný učitel Igor Hnízdo z Obecné školy.

Tyto novodobé atrakce jsou dokladem aktivit spolku „Na Slatinách“, jenž vznikl v jednom z ohnisek kolonie, na území jménem Triangl, které leží poblíž potoka na historické cestě ze Záběhlic do Strašnic.

Na místě Trianglu má vyrůst centrum nové městské čtvrti pro 35 tisíc obyvatel, přinejmenším to tak naplánovala tzv. urbanistická studie vytvořená na zakázku rady Prahy 10. Budou ji tvořit bytové bloky na pozemcích zrušeného nákladového nádraží, sídliště na pozemcích bývalého nádraží ovšem rozdělí zachovaná rychlíková trať. Proto bude výstavba pokračovat směrem na jih do Slatin, kde se kromě dalších bloků postaví náměstí, tramvajová zastávka a obchody.

„Žijeme tu už třetí generaci. Slatiny zakládal náš dědeček, legionář Josef Bambas,“ vysvětluje Martin Sládek, proč v roce 2017 s několika sousedy založil spolek Na Slatinách. Jeho jediným úkolem bylo kolonii zachránit, proto začal s tím, že urbanistickou studii Prahy 10 odmítl. V petici to podpořily dva tisíce občanů od majitelů místních pozemků i náhodných návštěvníků.

Tím plány na nové město zamrzly a obvodní rada dosud ani nepředložila studii ke schválení zastupitelstvu. Moc se nezměnilo, ani když se před třemi lety stala starostkou Renata Chmelová. Proslavila se tím, že zastavila výstavbu v údolí Botiče, v případě Slatin ovšem nechala jenom přepracovat dosavadní plán: „Úprava spočívá ve snížení budoucí kapacity počtu obyvatel tohoto rozvojového území z původních 35 tisíc na zhruba 26 tisíc obyvatel, zároveň na posílení ochrany přírodních částí – zejména mokřadů a okolí Slatinského potoka,“ vysvětluje svůj záměr starostka.

Foto: naslatinach.cz, Seznam Zprávy

Návrh Dominika Petra: Na Bohdalci (uprostřed) vyroste místo skladů bytový komplex, Na Slatinách (vpravo) zůstane přírodní enkláva a vznikne čtvrť jednopodlažních domků.

Z pohledu spolku Na Slatinách vadí, že se na území kolonie mají i podle nového plánu stavět mnohopodlažní bytovky. Radnice na oplátku ignoruje návrh studenta architektury Dominika Petra, který počítá se zachováním všech zelených ploch a v klíčové oblasti Slatin okolo Trianglu připouští nadále jen jednopatrové stavby.

Spolek Na Slatinách se odvolává na zkušenosti z jiných evropských měst, například Varšavy nebo Vídně, která na rozdíl od Prahy poskytují ochranu stavebním celkům, i když nemají dlouhou historii a nejsou zapsány jako památky. „Ochranou těchto oblastí má být zaručeno, že se v nich zachová charakteristická tvářnost města,“ popisuje své „Schutzzone“ vídeňský územní plán.

„Snaží se nás vyhnat,“ popisuje aktuální úroveň komunikace s obvodní radnicí a magistrátem Martin Sládek.

To například znamená, že stavební úřad odmítá udělit výjimku pro stavbu verandy, případně nutí majitelku jednoho z domků, aby opakovaně žádala o dodatečné stavební povolení na nedávno postavenou domácí čistírnu odpadních vod.

„Vůbec jsem neuvažoval o tom, že bychom odešli,“ tvrdí potomek italského legionáře. Podle vlastních slov může spoléhat na dalších osm deset sousedů, kteří ho při jednání na úřadech zastoupí ve chvíli, až bude potřeba obnovit síly.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované