Hlavní obsah

Imunita proti covidu na roky. Studie odhalují, jak toho dosáhnout

Foto: SZ Michal Šula

Ilustrační fotografie.

Reklama

28. 5. 0:02

Imunita vůči koronaviru trvá nejméně rok, ale možná i celý život. Podle dvou květnových studií se navíc časem zlepšuje, a to zejména po očkování.

Článek

První ze studií publikoval v pondělí prestižní vědecký časopis Nature a stojí za ní tým amerických odborníků. Jejím zjištěním byla informace o tom, že paměťové buňky, které jsou zodpovědné za imunitní paměť, přežívají v kostní dřeni lidí a mohou podle potřeby produkovat protilátky.

Druhou studii, která opět vznikla úsilím vědců působících ve Spojených státech, pak zveřejnil web bioRxiv, který slouží k publikování preprintů z oblasti biologie, tj. článků, které zatím neprošly recenzním řízením. Informace, se kterou přišel tento dokument uvádí, že paměťové B buňky zrají a sílí po dobu nejméně 12 měsíců od počáteční infekce.

Paměťové buňky a kostní dřeň

Při prvním setkání s virem se paměťové B buňky rychle množí a ve velkém množství produkují protilátky. Jakmile je akutní infekce vyřešena, malý počet buněk se usadí v kostní dřeni a neustále chrlí skromné ​​hladiny protilátek. Zatímco v krvi protilátky postupně klesají, v kostní dřeni paměťové B buňky stále přetrvávají. O tom, že by protilátky mohly teoreticky přežít i několik desetiletí, již informovala studie v roce 2007.

Oba výzkumy se zabývaly jedinci, kteří byli nákaze koronavirem vystaveni přibližně před rokem. Společně pak oba texty naznačují, že většina lidí, kteří se z covidu-19 zotavili a následně podstoupili vakcinaci, nebude potřebovat dodatečné dávky vakcín na posílení imunity. Jednoduše řečeno, nebudou potřebovat přeočkování. Očkovaní lidé, kteří covid neprodělali, nebo ti, kteří se nakazili, ale nevykazovali silnou imunitní odpověď, však zřejmě další dávku potřebovat budou.

„Tyto články jsou v souladu s rostoucím množstvím literatury, která naznačuje, že imunita vyvolaná infekcí a očkováním proti SARS-CoV-2 se jeví jako dlouhodobá,“ uvedl pro americký list The New York Times (NYT) Scott Hensley, imunolog z Pensylvánské univerzity, který se výzkumů nezúčastnil.

Studie podle Hensleyho mohou zmírnit obavy o to, že imunita vůči tomuto viru je pouze přechodnou záležitostí, jako je tomu u jiných koronavirů, které způsobují běžná nachlazení. „Důvod, proč se během života opakovaně infikujeme běžnými koronaviry, může mít mnohem více společného s variacemi těchto virů než s imunitou,“ sdělil imunolog.

Průběh studie o protilátkách a jejich existenci v kostní dřeni

Tým zapojený do výzkumu v tříměsíčních intervalech analyzoval krev 77 subjektů, a to počínaje prvním měsícem po jejich nakažení. Po čtyřech měsících od infekce hladiny protilátek těchto jedinců rapidně poklesly a o něco pomaleji pokračoval pokles i v dalších měsících. Šlo o běžný jev, který se v takových momentech očekává.

Výzkumníci následně získali vzorky kostní dřeně od 19 pacientů, kteří nákazu prodělali před sedmi měsíci. Patnáct z nich mělo i nadále detekovatelné paměťové B buňky. Několik účastníků pak dřeň poskytlo znovu o čtyři měsíce později, počet buněk byl podle zjištění týmu i nadále stabilní.

Paměťové buňky produkované v reakci na infekci a vylepšené o vakcínu proti koronaviru jsou podle Michela Nussenzweiga, který se podílel na druhé ze zmíněných studiích, dostatečně silné na to, aby zdolaly i nové varianty viru. Takto slibná sada protilátek a imunitní odpověď se však nemusí vztahovat na ty jedince, kteří podstoupí pouze očkování bez přirozené nákazy virem.

Lidé, kteří nákazu covidem-19 neprodělali, ale rozhodli se pro podstoupení vakcinace, tak možná nakonec budou potřebovat posilovací dávku vakcíny. Boj proti „živému viru“ se totiž liší od reakce na jeho uměle zavedenou část. Navíc ti, co covid-19 prodělali, již měli náskok se „zráním“ imunitní odpovědi.

V garantovaném bezpečí ale nejsou ani ti, kteří onemocnění prodělali a vakcinaci nepodstoupili. Jako příklad NYT uvádí amerického senátora za stát Kentucky Randa Paula. Ten minulý týden prohlásil, že vakcinaci nepodstoupí kvůli tomu, že se virem nakazil již v březnu loňského roku, a je tedy imunní. Taková imunita ale nepřichází se zárukou, že bude dostatečně silná a ochrání i během následujících let či proti koronavirovým mutacím.

Průběh studie o zrání paměťových buněk

Druhý tým analyzoval krevní vzorky 63 jedinců, kteří se z nákazy koronavirem zotavili přibližně o rok dříve. Většina účastníků nemoc prodělala jen s mírnými příznaky a 23 z nich již obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny od firmy Moderna či dvojice Pfizer/BioNTech.

Takzvané neutralizující protilátky, které jsou potřebné k prevenci reinfekce virem, zůstaly nezměněny šest až dvanáct měsíců, zatímco méně důležité protilátky pomalu mizely, uvádí zjištění týmu. U neočkovaných účastníků navíc bylo možné vidět nižší neutralizační aktivitu vůči koronavirovým mutacím, zejména v případě „jihoafrické“ varianty.

Očkování již dříve nakažených subjektů významně zesílilo hladiny jejich protilátek, čímž se potvrdily již dříve zveřejněné studie. Zvýšila se také neutralizační schopnost těla, a to přibližně padesátkrát. Širší skupinu variant viru byly protilátky produkované buňkama schopny neutralizovat právě díky svému dozrávání a dalšímu vývoji s pomocí uměle dosazeného kousku viru.

Povzbudivé zprávy o obecně přetrvávající imunitě po podstoupeném očkování již začátkem dubna zveřejnil tandem Pfizer a BioNTech, který stojí za nejpoužívanější vakcínou Comirnaty. Látka měla mít účinnost 91,3 % proti jakýmkoliv projevům covidu-19, a to i půl roku poté, co jsou lidé plně očkováni.

Údaje vycházely z více než 12 000 „vzorků“ a byly vůbec prvními, které dokázaly, že vakcína zůstává účinná i s uplynutím delšího časového úseku. Společnosti ovšem neinformovaly o tom, zda berou ohled také na to, jestli zapojené subjekty covid-19 prodělaly.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované