Hlavní obsah

Indie bojuje s technologickými giganty. Vláda chce mít kontrolu nad daty

Foto: Profimedia.cz

Miliardář Mukeš Ambani „může“ za rozmach internetu v Indii.

Reklama

5. 3. 2020 12:18

Indická vláda chce zavést přísná pravidla pro ukládání dat, která by ale postihla pouze velké společnosti, nikoliv její vlastní agentury. Technologickým gigantům se to nelíbí – snaží se vyjednat lepší podmínky. Nemohou si dovolit tamní obrovský trh ignorovat.

Článek

Světová síť zažila v Indii nevídaný rozmach. Od roku 2010 do loňského září se k internetu připojilo více než půl miliardy lidí, což logicky připoutalo pozornost technologických gigantů. U indického premiéra se vystřídali šéfové Facebooku, Twitteru, Googlu, Amazonu, ale třeba i Netflixu, Uberu či asijské SoftBank a Tencentu. Společnosti v zemi investovaly miliardy dolarů do operací, funkcí a místních jazykových verzí svých platforem.

Všechno vypadalo dobře: společnosti budou růst, stejně jako jejich zisk, a obyvatelé země se budou radovat z nových možností. Jenomže to nemusí být pravda. Indie totiž připravuje rozsáhlé změny, které by mohly obřím technologickým firmám zhatit plány. Předpisy mají ovlivnit zejména zahraniční podniky, které shromažďují data, prodávají výrobky a chrání soukromí uživatelů.

Data pro místní vládu

Nejvíce skloňovaný je předpis, který by měl omezovat způsob ukládání a zpracování dat. Návrh leží na stole indického parlamentu a je srovnáván s pro nás známým zákonem o ochraně údajů. Indický návrh je mu sice hodně podobný, ale v mnohém se liší. Odborníci varují zejména před rozsáhlou pravomocí místní vlády. Ta totiž může své vlastní agentury od přísných pravidel osvobodit, což by mělo za následek neomezené shromažďování osobních údajů.

Ředitel Microsoftu Satya Nadella pro indický kanál CNBC-TV18 uvedl, že „firma plně vyhovuje zaváděným zákonům a že ve svých indických datových centrech investovala do lepší lokalizace dat“.

Podle Googlu přísná pravidla pro ukládání dat indickému technologickému růstu ublíží. „Myslím, že lokalizace dat jakoukoliv formou zpomaluje internetovou ekonomiku a inovace v zemích,“ řekl na konci roku 2018 pro CNN tehdejší indický šéf společnosti Google Rajan Anandan.

Kontrola i daně pro obchodníky

Společnost Facebook se zase obává o svoji službu WhatsApp. Vláda by totiž chtěla kontrolovat jednotlivé zprávy, které považuje za hrozbu. Návrh také vyžaduje, aby sociální sítě odstranily „nezákonný“ obsah do 24 hodin. WhatsApp to opakovaně odmítl, protože je pro něj šifrování dat a soukromí uživatelů zásadní.

„Pokud je toto pravidlo zavedeno v Indii, může být potenciálně převzato jinými zeměmi. To by mohlo nutit společnosti, aby vytvořily dva typy systémů – jeden, který používá šifrování, a ten, který ne. Společnosti by se mohly oprávněně bránit nákladům a složitosti tohoto přístupu a jednoduše budovat méně bezpečné systémy,“ napsala v nedávném příspěvku Hannah Quay-de la Vallee, vedoucí technoložka washingtonského Centra pro demokracii a technologii.

Tím ale indická vláda nekončí – na firmy tlačí dalšími pravidly o elektronickém obchodování. Loni uvalila na Amazon a Flipkart několik omezení týkajících se výrazných slev. Společnosti totiž podle Forrester Research ovládly ze sedmdesáti procent lokální online maloobchodní trh, a zaměstnaly tak indický antimonopolní úřad. Začátkem března se objevil další vládní návrh s uvalením daně ve výši jednoho procenta na každou transakci na platformách elektronického obchodování.

V čínských stopách

„Právní předpisy o ochraně údajů postrádají ochranu lidí a dávají vládě nadřazený zájem nad všemi,“ řekl pro CNN Mishi Choudhary, právní ředitel newyorské advokátní skupiny Software Freedom Law Center. Teoreticky by mohla vláda donutit technologické společnosti, aby předaly získaná data místním orgánům. „V takových scénářích je přirozené srovnání s čínským autoritářským internetem,“ dodává.

Dipayan Ghosh, ředitel projektu Platform Accountability na Harvardově univerzitě, považuje i přes vyšší ochranu občanů indické přiblížení se k politice Číny za hluboce znepokojivé. „Svět se snaží posunout směrem k demokracii a otevřenosti a několik zemí se ubírá jiným směrem. Navzdory omezením ze strany státu je vysoce nepravděpodobné, že by globální technologické společnosti přestaly Indii považovat za nezajímavou. Jednoduše si to nemohou dovolit,“ vysvětluje.

Data za pakatel

Indický trh totiž představuje obrovské možnosti. Miliardář Mukeš Ambani v zemi před čtyřmi lety spustil mobilní síť a všem zákazníkům nadělil šest měsíců zdarma, další čerpání pak s nízkou cenovkou. Nyní má přes 350 milionů zákazníků. Ambani tím způsobil cenovou válku a snížil průměrné ceny dat ze tří dolarů za gigabyte v roce 2016 na zhruba šestnáct centů v roce 2018.

V současnosti probíhá v Indii krize telekomunikací, největší společnosti se potýkají s dluhy a navíc čelí poplatkům nařízeným vládou. Donutilo je to zvednout ceny až o polovinu, podle údajů telekomunikačního analytika Nikhila Batry však patří mobilní data stále mezi nejlevnější na světě. Letitá cenová válka ovšem brzdí investice do novějších technologií, jako je například umělá inteligence.

„Nyní se soustředíme na boj proti konkurenci na trhu, což poškozuje celé odvětví. A dokonce i relativně malé změny v ceně by mohly vyloučit miliony nejchudších Indů z připojení k internetu,“ řekl Batra pro CNN.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované