Írán sužují záhadné exploze. Jaderný program se musí vrátit v čase

V posledních třech měsících přicházejí z Íránu podezřele časté zprávy o požárech, výbuších či jiných nehodách. Jejich dějištěm jsou obvykle jaderná zařízení, elektrárny, ropné rafinerie nebo důležité továrny.

Od konce června se frekvence podobných „nehod“ prudce zvýšila. Dne 26. června došlo hned ke dvěma incidentům - v Chodžíru nedaleko Teheránu vybuchlo zařízení na výrobu tekutého paliva pro balistické rakety, v elektrárně ve městě Šíráz na jihu země pak vypukl požár, který způsobil rozsáhlý výpadek elektřiny. Jen o čtyři dny později zažil Írán explozi na klinice v Teheránu, při níž zahynulo 19 lidí. Druhého července přišel výbuch v jaderném komplexu v Natanzu, den poté rozsáhlý požár v Šírázu a následující den výbuch spojený s požárem v elektrárně v Ahvázu a únik chlóru v petrochemické továrně v Mahšahru na západě země.

Tolik nehod v krátkém čase je skutečně neobvyklých a experti nepochybují o tom, že jde o sérii cílených útoků: „Cílem je srazit íránskou ekonomiku na kolena a donutit režim, aby přestal financovat různé milice a změnil politický kurz,“ řekl britské stanici BBC íránský novinář Sajíd Agandží, který žije ve Finsku a události ve své zemi pečlivě sleduje.

K útokům se až dosud nikdo nepřihlásil, dva největší nepřátelé islámské republiky jsou ale dobře známí - Spojené státy a Izrael. A právě židovský stát měl podle informací listu The New York Times stát minimálně za výbuchem v Natanzu. Listu to řekl pod podmínkou anonymity nejmenovaný pracovník blízkovýchodních tajných služeb. To, že se na místě našly zbytky trhavin, potvrdil i člen Íránských revolučních gard.

USA i Izrael se už v minulosti snažily zastavit íránský jaderný program - o němž Teherán tvrdí, že je jen pro mírové účely - pomocí hackerských útoků, ty ale tentokrát nepoužily. Exploze a následný požár způsobila silná bomba, kterou měli izraelští agenti umístit přímo v jaderném komplexu.

Izrael svůj podíl na útoku jako obvykle nepotvrdil, ale ani nevyvrátil: „Každý nás může podezřívat z čehokoliv… ne všechno, co se stane v Íránu, musí být ale nutně spojeno s námi,“ řekl mnohoznačně izraelský ministr obrany Benny Ganc.

Jeho vládní kolega a ministr zahraničí Gabi Aškenazi pak na nedělní konferenci pořádané deníky Maariv a The Jerusalem Post prohlásil, že Íránu nelze dovolit, aby vlastnil jadernou zbraň. Izrael proto podle jeho slov „provádí akce, o kterých je lepší nemluvit“.

Pokud by chtěl Írán skutečně vyrobit jadernou pumu, je pro něj zařízení v Natanzu klíčové. Právě zde se totiž v centrifugách obohacuje uran. Tento radioaktivní prvek obohacený na nižší stupeň se používá v jaderných elektrárnách, vysoce obohacený uran ale může sloužit i k výrobě atomové bomby. Írán přitom vyvíjí centrifugy, které by mohly obohacovat uran šestkrát až osmkrát rychleji než ty dosavad používané.

„Je možné, že tato nehoda zpomalí rozvoj a rozšíření pokročilých centrifug,“ přiznal Behrúz Kamalvandí, mluvčí Íránské jaderné agentury. Zatímco Írán mluví o několikaměsíčním zpoždění, někteří experti uvádějí, že se vývoj vrátí o rok až dva zpátky.

O tom, že výbuch v Natanzu byl úmyslnou sabotáží, svědčí i e-mail, který krátce po něm dostal zpravodaj BBC. Zpráva mu oznamovala útok na zařízení v Natanzu s tím, že ho provedla skupina Homeland Cheetahs (Vlastenečtí gepardi) složená z disidentů uvnitř íránské armády a bezpečnostních složek. Skupina má údajně na svědomí podobných útoků více.

Jak sám novinář píše, mohlo jít samozřejmě jen o snahu přivést vyšetřování na špatnou stopu. Ten, kdo e-mail posílal, musel ale podle něj vědět dopředu, co se bude v Natanzu dít.

Írán v letošním roce pronásleduje jedna rána za druhou - hned v lednu nechal americký prezident Donald Trump zabít šedou eminenci režimu Kásima Solejmáního, Američané uvalili na íránský režim dodatečné sankce a země trpí víc a víc mezinárodní izolací. V březnu se navíc stala ohniskem koronaviru na Blízkém východě, nyní čelí sérii záhadných výbuchů a požárů.

„Nepochybuji o tom, že Íránci vedou v těchto dnech diskuze o politice trpělivosti,“ řekl serveru Al-Monitor někdejší generálmajor izraelské armády Amos Jadlin.

Podle zprávy v izraelských médiích už Írán v poslední době plánoval odvetu, kterou měly být útoky na izraelské ambasády v Evropě i jiných částech světa. Ty měli ale zmařit agenti Mosadu spolu se svými západními spojenci.

„Izrael se připravuje na jakoukoliv íránskou odpověď,“ řekl nejmenovaný izraelský bezpečnostní představitel. Odveta prý může být provedená prostřednictvím íránských spojenců, může směřovat na izraelské cíle v zahraničí a může to být i série kyberútoků, jaké už Izrael zažil v minulosti.

Napětí v regionu tak opět stoupá a vliv na něj mohou mít i blížící se americké prezidentské volby. Vláda Benjamina Netanjahua se nyní může spolehnout na bezvýhradnou podporu Bílého domu, jehož nájemce je k Íránu kritičtější než například Evropané. Bude-li tedy Izrael potřebovat k útoku na nepřítele zelenou z USA, s velkou pravděpodobností ji dostane. Po listopadu, kdy může Trump skončit, by to mohlo být složitější.