Hlavní obsah

Jak Češi kouří? Průzkum ukázal, na co jsou čeští kuřáci nejcitlivější

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Devadesát procent Čechů začalo kouřit do 24 let. Kvůli ceně i menší škodlivosti přecházejí z klasických cigaret na novější výrobky.

Reklama

25. 8. 2021 10:31

Kuřáci utrácejí za svůj zlozvyk stokoruny týdně. Když předmět jejich zlozvyku zdraží, nutí je to měnit jejich návyky a hledat levnější varianty. Ukazuje to průzkum mezi tisícovkou kuřáků.

Článek

Klasických kuřáků je mezi uživateli nikotinových výrobků stále většina, jejich počet však klesá a roste procento uživatelů elektronických cigaret – vaporizérů a zařízení na zahřívaný tabák. Vyplývá to z výzkumu agentury Datank pro společnost Imperial Brands, kterého se zúčastnil tisíc kuřáků napříč republikou ve věku 18 až 75 let.

Z průzkumu vychází, že tři čtvrtiny kuřáků, jichž jsou v Česku téměř dva miliony, kouří klasické cigarety, čtvrtina používá zařízení na zahřívaný tabák a pětina elektronické cigarety – vaporizéry. Dvě třetiny spotřebitelů kouří jeden typ produktu, čtvrtina kombinuje dva různé produkty a každý desátý kuřák kombinuje dokonce tři nebo více různých produktů.

Preference se však významně liší dle věku. Lidé nad 55 let jednoznačně preferují klasické cigarety, u mladých lidí ve věku 25 až 44 let je typické využívat zařízení na zahřívaný tabák a e-cigarety častěji používají lidé do 25 let. Drtivá většina kuřáků nových zařízení (94 %) však získávala své první zkušenosti s kouřením na klasických cigaretách.

A kdy si čeští kuřáci zapalují svou první cigaretu? Devět z deseti lidí začalo podle průzkumu kouřit do věku 24 let, průměrný věk začátku kouření je 18 let, nicméně do 18 let začaly kouřit tři čtvrtiny současných kuřáků. Typický začátek kouření se pohybuje mezi patnáctým a osmnáctým rokem života.

Lidé moc nevědí, proč vlastně začali kouřit. Z průzkumu vychází, že z dnešního pohledu považují svůj začátek kouření za hloupost či nerozvážnost nebo uvádějí, že prostě kouřili všichni, tak se také přidali. Častějším důvodem pro začátek kouření ve vyšším věku je stres.

Z čísel dále vychází, že v průměru lidé vykouří 14 cigaret denně, přičemž muži vykouří 15 cigaret a ženy o tři méně. Tyto počty platí pro uživatele klasických cigaret a zařízení na zahřívaný tabák. Uživatelé elektronických cigaret uvádějí, že pokud pouze vapují a nekombinují různé produkty, za den použijí v průměru jednu náplň.

V průměru utratí kuřáci za cigarety a nikotinové výrobky 400 korun týdně. Kuřáci klasických cigaret vydají v průměru 450 korun za týden a uživatele zařízení na zahřívaný tabák vyjde jejich záliba na 400 korun týdně. Nejméně peněz musí za svůj zlozvyk vydat uživatelé elektronických cigaret, kteří si vystačí s částku 240 korun týdně.

Podle market managera společnosti Imperial Brands, za kterou stojí třeba značky Davidoff, West či Gauloises, postupně roste počet uživatelů nových produktů.

„Před 10 lety o zahřívaném tabáku, elektronických cigaretách nebo vaporizérech nikdo nemluvil. Dnes ale vidíme výrazný nárůst nových kategorií napříč trhem a pokles tradičních tabákových výrobků. Čtrnáct procent kuřáků už přednostně používá zařízení na zahřívaný tabák a každý desátý sáhne hlavně po vaporizérech. Potřeby spotřebitelů se mění a my musíme mít relevantní produkty, které uspokojí požadavky trhu,“ říká Bojan Stoevski.

Jedním z důvodů narůstající obliby nových produktů je podle něj fakt, že uživatelé mají nová zařízení spojená s menším množstvím škodlivých látek. Za nejméně škodlivé považují podle průzkumu elektronické cigarety, na druhé místo dávají zařízení na zahřívaný tabák, na třetí klasické průmyslově vyráběné cigarety a na čtvrté ručně balené cigarety.

Podle Evy Králíkové, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, jsou klasické cigarety založené na spalování tabáku skutečně nejškodlivější a jsou v tomto ohledu rovné ručně baleným cigaretám, zařízení na zahřívaný tabák jsou o trochu méně škodlivá než cigarety a e-cigarety vycházejí v této negativní škále nejlépe.

Dalším důvodem přechodu na jiné výrobky bývá i jejich chuť a to, že nesmrdí. Na zahřívaný tabák přešla z klasických cigaret před několika lety i paní Petra z Říčan. „Líbí se mi, že tolik nezapáchá a mé ruce a oblečení nejsou tak cítit jako při kouření cigaret. Výhodou bylo i to, že jsem se zbavila dusivého kašle. Navíc utratím zhruba o desetinu méně než u cigaret,“ vysvětluje.

Že za rozhodnutím přejít na nový výrobek stojí i peníze, dokazuje také průzkum. Dvě třetiny kuřáků zareagovaly na zdražení cigaret v posledním roce tak, že omezili kouření, 16 procent přešlo na levnější značku cigaret. Sedm procent kuřáků přešlo na jiný typ produktu, přičemž čtyři procenta přešla na elektronické cigarety a tři na zahřívaný tabák. Dvě a půl procenta fanoušků kouření dokonce přestalo kouřit.

A co se týče plánů do budoucnosti, tedy nadcházejících 12 měsíců, tak necelých 40 procent neplánuje v následujícím roce žádnou změnu v užívání nikotinových výrobků. Dvě pětiny chtějí omezit kouření, 16 procent kuřáků by rádo přestalo kouřit úplně a šest procent kuřáků uvažuje o přechodu na jiný typ produktu.

Omezit konzumaci nebo úplně přestat kouřit chtějí podle průzkumu hlavně lidé ve věku 25 až 34 let.

Zdražování je podle Králíkové vůbec nejlepším prostředkem pro eliminaci kouření. „Vysoká cena cigaret daná vysokou daní je nejúčinnější jednotlivé preventivní opatření ke snížení počtu kuřáků. Citliví na cenu jsou především ti, kdo ještě nejsou fyzicky závislí – tedy začínající kuřáci, tedy děti,“ je přesvědčena vedoucí Centra pro závislé na tabáku.

Tabákové výrobky by měly být podle ní zdaněny podle škodlivosti, tedy nejvíc spalovaný tabák (cigarety), ale i balený tabák. „Pokud jde o cenu u nás, vzhledem k průměrnému platu si dnes koupíte zhruba dvakrát víc krabiček než za průměrný plat před 20 až 30 lety. Současná cena cigaret by měla být asi dvojnásobná, aby byly stejně dostupné jako tehdy,“ prosazuje Králíková.

Nikotinové sáčky tabák neobsahují, stejně jako elektronické cigarety, tyto výrobky by se podle ní měly danit významně méně než ostatní.

Nikotinový slovníček

Tabák je rostlina, pěstované odrůdy mají vyšší obsah nikotinu.

Nikotin je látka v tabáku, která způsobuje fyzickou závislost a nutí k dodání „dávky“. Zdraví ale poškozují jiné látky, hlavně ty vznikající při hoření.

Cigarety obsahují kromě tabáku několik set aditiv. Při jejich hoření vznikají další látky, celkem několik tisíc chemikálií. To je to, co škodí zdraví – nikotin jen nutí kuřáka kouřit.

Vapování je široký pojem, který zahrnuje vdechování výparů zahřívaných substan­cí. Patří sem elektronické cigarety, ale i třeba vapování olejnatých látek s výtažky marihuany.

Elektronické cigarety jsou zařízení, v nichž se za­hřívá hydrofilní tekutina (roztok, liquid) na teplotu kolem 100 °C za vzniku aerosolu, tedy neprodukují žádný kouř. Jsou méně rizikové než kouření.

Nikotinové sáčky se vkládají do úst a neobsahují tabák. Jejich zdra­votní riziko je malé, závislost však mohou udržovat, způsobovat i pro­hlubovat.

Zahřívaný (tlející) tabák: tyto výrobky (např. IQOS, GLO, PLOOM, PULZE a další) obsahují tabák a podobají se klasickému kouření, včetně míry rizika jejich spotřeby. Tyčinky podobné cigaretě se vkládají do pouzdra, jež se nabíjí a zapnutím tyčinku zahřeje na teplotu kolem 350 °C, tedy těsně pod teplotu hoření. Vznikající výpary jsou již více cítit než aerosol elektronických cigaret a obsahují také víc toxických látek.

Zdroj: Společnost pro léčbu závislosti na tabáku

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované