Hlavní obsah

Jak zareagují „obyčejní Němci” na námluvy AfD s neonacisty a měla by protisystémovou stranu sledovat kontrarozvědka?

Foto: Profimedia.cz

Reklama

3. 9. 2018 19:06

Násilná smrt 35letého Daniela H. v Chemnitzu představuje podle expertů velkou šanci pro politiky antisystémové strany AfD (Alternativa pro Německo). Vrcholní politici například ze sociální demokracie si myslí, že AfD odhodila veškeré zábrany a přimkla se po událostech v saském městě otevřeně ke krajní pravici a hnutí Pegida. Místopředseda Spolkového sněmu za SPD Thomas Oppermann je dokonce přesvědčený o tom, že by se AfD měla dostat do hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, tedy německé kontrarozvědky. Jiní to považují za kontraproduktivní.

Článek

Monitorování by formaci zastoupenou v německém parlamentu postavilo na stejnou úroveň s extremistickými seskupeními nebo radikálními sektami, na které civilní kontrarozvědka dlouhodobě dohlíží. Podle předsedkyně Strany zelených Annaleny Baerbockové je sbližování AfD s neonacistickou scénou v souvislosti s událostmi v Chemnitzu jasně patrné. „Spojení s protiústavními silami je úmyslné a viditelné,” řekla Baerbocková listu Süddeutsche Zeitung. Podle šéfky Die Linke Katji Kippingové není nepřátelský vztah AfD k německé ústavě ničím novým. „Sledování strany kontrarozvědkou ale samo o sobě nic nevyřeší,” uvedla Kippingová pro veřejnoprávní televizi ARD.

Najdou se ale i politici, kteří sledování Alternativy pro Německo kvůli sbližování s krajní pravicí považují za kontraproduktivní. O roli mučedníka mluví třeba ministerský předseda Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther. Ministr vnitra Horst Seehofer pak zastává názor, že pro sledování celé AfD nejsou věcné důvody. Novinář Detlef Esslinger ale v redakčním komentáři Süddeutsche Zeitung tvrdí pravý opak. Podle něj AfD postrádá respekt vůči pravidlům právního státu a představitelé strany teď prý „žonglují s nacistickým slovníkem”. Süddeutsche Zeitung také upozorňuje na nebezpečnost přístupu AfD k zaměstnanci drážďanského soudu, který ofotil a rozšířil zatykač na pravděpodobné pachatele zločinu v Chemnitzu. Muži, jenž vyzradil služební tajemství, nabídli poslanci Alternativy pro Německo v zemském sněmu Bádenska-Württemberska novou práci.

„Už před dvěma lety ukázalo 35 procent Němců připravenost volit AfD. V průběhu těch dvou let jsme ale byli tak ostrakizováni, byli z nás děláni takoví extremisté, že tohle procento kleslo. Teď se i na demonstracích v Chemnitzu ukazuje, že to, co zastáváme, je většinový názor. Osoby, co tam demonstrují, to jsou obyčejní lidé. Ukazuje se, že máme podporu většiny obyvatelstva a to je to, z čeho mají ty staré strany strach,” uvedl pro Seznam šéf bavorské AfD Petr Bystroň. Je klíčovou otázkou, jak tito „obyčejní Němci” na sbližování Alternativy s pravicovými extremisty zareagují.

Někteří představitelé AfD, jako třeba předseda durynské odnože strany Björn Höcke, se na demonstrace v ulicích Chemnitzu vydali ozdobení bílou růží, tedy symbolem stejnojmenné protinacistické odbojové skupiny sourozenců Schollových z druhé světové války. Za „cílenou a nechutnou provokaci” to pro Die Welt označil sociálnědemokratický místopředseda saské vlády Martin Dulig. Podle něj se AfD snaží „nově interpretovat německou historii a její symboly”. Dulig zdůrazňuje, že představitelům AfD je osud oběti zločinu z Chemnitzu zcela lhostejný. „Jen se ho snaží zneužít pro své účely. Navíc šlo o člověka, který se angažoval proti neonacistům, a s instrumentalizací své smrti by jistě nesouhlasil.”

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované