Hlavní obsah

Víkendový rozhovor: Jediný žijící Čech, který před 49 lety pozoroval let na Měsíc. „Apollo 11 ohrozily dvě krize,” popisuje Karel Pacner

Novinář a spisovatel Karel Pacner v rozhovoru přirovnává přistání člověka na Měsíci k objevení Ameriky v roce 1492. (Video: Silvie Friedmannová, Seznam.cz)

Ambiciózní projekt, který proslavila věta Neila Armstronga sestupujícího z lunárního modulu do prachu Měsíce o „malém kroku pro člověka, ale velkém skoku pro lidstvo”, provázely dvě vážné technické komplikace. Ve Víkendovém rozhovoru o nich mluví spisovatel Karel Pacner.

Článek

Lunární modul se nad Měsícem dostal na špatnou dráhu a astronauti marně pátrali po místě s hladkým povrchem, kde by mohli přistát.

„Nakonec Armstrong našel plácek, kde přistáli, a v nádrži jim zůstalo palivo asi na šedesát vteřin letu,” popsal Karel Pacner.

Druhá komplikace nastala těsně před startem. „Astronauti zjistili, že při nějakých pohybech ulomili páčku, která je nezbytná ke startu. Nakonec do toho otvoru strčili tužku a ta imitovala tu součástku. Dokázali improvizovat.”

Projektu Apollo podle Karla Pacnera vděčíme za pokrok v technice. Astronauti přivezli na zemi mimo jiné 22 kilogramů mimozemských hornin.

Raketa s americkými astronauty Neilem Armstrongem, Buzzem Aldrinem a Michaelem Collinsem odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska 16. července 1969. Tehdy start sledovalo 3500 novinářů z pět kilometrů vzdálené pláže, mezi nimi právě i reportér Mladé fronty Karel Pacner.

Novinářskou akreditaci NASA mu pomohl zařídit tiskový atašé americké ambasády v Praze, vzpomíná ve Víkendovém rozhovoru Televize Seznam. Na Měsíci pak astronauti strávili necelé tři hodiny a 24. července 1969 bezpečně přistáli ve vodách Tichého oceánu.

Celý rozhovor s novinářem a spisovatelem Karlem Pacnerem najdete ve videu uvnitř článku.

Doporučujeme