Hlavní obsah

Jen každá pátá darovaná plazma funguje na covid. Ani zbytek nevyjde nazmar

Rekonvalescentní plazma může pomoci k uzdravení covidových pacientů. (Video: Vlasta Macháčová, Jan Kozel)

 

Reklama

1. 11. 2020 9:29

Nemocnice napříč Českou republikou začaly odebírat takzvanou rekonvalescentní plazmu. Ta může pomoci covidovým pacientům. Zatím jí je ale málo. Vhodných dárců je totiž jen pětina.

Článek

Rekonvalescentní plazma, tedy plazma s vyšším obsahem protilátek proti covidu-19, je kromě remdesiviru nebo kyslíkové léčby způsobem, jak covidovým pacientům zachránit život. Nemocnice po celé České republice tak v posledních týdnech volají po dárcích plazmy, kteří nedávno prodělali covid-19. Výzvu vyslyšel i třiadvacetiletý student Vítězslav Dušek, který právě proto ve čtvrtek dopoledne do Fakultní nemocnice Brno dorazil. „Onemocněl jsem asi před měsícem, nakazil jsem se od jiného člena domácnosti. Měl jsem docela mírný průběh léčby a skoro žádné příznaky,“ uvedl Dušek. Darovat plazmu přišel poprvé. „Věděl jsem už déle, že se tato plazma používá k léčbě různých průběhů nemoci covid-19. Zároveň jsem také viděl výzvu FN Brno, že shánějí ty, kteří se už z nemoci vyléčili. Neváhal jsem a zapojil jsem se do toho,“ uvedl student.

Stejně jako Dušek na výzvu nemocnic zareagovali i další dárci. Je jich ale málo. „Za týden přijde zhruba 50 dárců. Z toho ale asi jen dvacet procent jsou lidé, kteří mají vhodné množství protilátek. To je poměrně málo,“ sdělila primářka Transfuzního a tkáňového oddělení FN Brno Hana Lejdarová. Ne každý člověk, který prodělal nemoc covid-19, má totiž v krvi dostatek protilátek, aby mohla být jeho plazma využitá jako rekonvalescentní.

Darovaná plazma může pomoci pacientovi nakaženému nemocí covid-19 zvýšit počet protilátek v krvi proti této nemoci. „Pacienti by rekonvalescentní plazmu měli dostat co nejdříve. Už v počátcích onemocnění. Především by ji měli dostat pacienti, kteří mají kromě plic postižený i jiný systém,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních chorob ve FN Brno Petr Husa. Na začátku se totiž virus množí a je přítomen v krvi. „V tomto okamžiku pacientovi pomůže remdesivir, který zablokuje množení viru. V této fázi by se měla ale pacientovi podat navíc i rekonvalescentní plazma, která ten už vytvořený virus vyváže a neutralizuje,“ dodal Husa. Každý covidový pacient by měl v ideálním případě dostat dvě transfuzní jednotky této plazmy. „V současné době, kdy nemáme vhodný lék, je tato plazma pouze pokus. Podle dat, která máme k dispozici, to ale vypadá, že je pokus i úspěšný, proto jsme do těchto odběrů šli,“ uvedla Lejdarová.

Podle primářky může darovat plazmu každý člověk, který si nemocí prošel. Nezáleží na tom, jak silný byl průběh nemoci. „Máme mezi dárci lidi s vysokou hladinou protilátek, kteří přitom měli velmi mírný průběh nemoci a naopak,“ sdělila primářka. Stačí jen přijít na Transfuzní a tkáňové oddělení ve FN Brno. Tam dárce vyplní formulář, musí mít doloženo, že byl nedávno covid pozitivní, a pak si ho už převezmou sestřičky. „Dárce nemusí chodit dvakrát, tedy jednou na vyšetření, jestli je vhodným dárcem, a poté na samotný odběr, my odebíráme plazmu hned. Trvá to asi 45 minut. Až po odběru zjišťujeme, jestli je člověk vhodným dárcem rekonvalescentní plazmy. Je to pro nás efektivnější,“ dodala Lejdarová. Pokud dárce není vhodný pro rekonvalescentní plazmu, využije se jako klasická plazma. „Například ji využijí pacienti s onkologickým onemocněním,“ uvedla primářka.

Ideálním dárcem je podle lékařky muž ve věku od 18 do 60 let, který je momentálně v uspokojivém zdravotním stavu po prodělání covidu-19 nebo po ukončení karantény. Ženy nejsou většinou vhodným dárcem a klinické odběry se tak u nich nedělají. „U žen je vždy nutné předpokládat těhotenství. To je obecně spojeno s tvorbou protilátek proti HLA znakům. Tyto protilátky jsou při transfuzi problémem,“ dodala primářka. Darovat může člověk i víckrát za sebou, pokud má stále dostatek protilátek. „Už po 14 dnech může dárce přijít znovu. Záleží na každém jedinci, jak dlouho mu vydrží protilátky. Vím o ženě, která onemocněla na jaře a dodnes jí protilátky zůstaly,“ sdělila Lejdarová.

Podle ní je na jižní Moravě o rekonvalescentní plazmu momentálně daleko větší zájem ze strany klinických odborníků než při první vlně na jaře. „Momentálně nás poptávají všechny blízké nemocnice. Máme totiž velké kapacity skladů pro plazmu. Proto chceme být co nejdříve schopni pomáhat nejenom FN Brno, ale i ostatním nemocnicím,“ uvedla primářka.

Ve Fakultní nemocnici Brno odebírají plazmu teprve od začátku října. Jsou proto rádi za každého pacienta. „Rekonvalescentní plazmy je potřeba hodně. Nemůžeme ale očekávat, že první, na co uzdravený člověk pomyslí, bude darování plazmy. Tito lidé prodělali covid a měli s tím mnoho potíží. Mohli mít také různé průběhy a mohou teď řešit i existenční potíže. Určitě ale oceníme, když bude zájem o darování plazmy vyšší. Díky tomu se zvýší úspěšnost vyrobených rekonvalescentních plazem a pravděpodobně i vyléčených pacientů,“ řekla Lejdarová.

Podle Vítězslava Duška odběr plazmy není nic, čeho by se měl kdokoli bát. „Nic to nebylo, jen to píchlo a pak už jen člověk leží a odpočívá,“ popsal Dušek. Je rozhodnutý přijít znovu, pokud bude vhodným dárcem. „Člověk má potom ze sebe dobrý pocit, tak určitě všichni přijďte darovat,“ vzkazuje student ostatním potencionálním dárcům.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené