Hlavní obsah

Plazma brzdí koronavirus u vážných případů. Lékaři v Česku už vědí jak

Foto: Getty Images

Nemocným s koronavirem podávají lékaři také krevní plazmu. Ilustrační snímek.

Reklama

16. 10. 2020 13:33

Za pět měsíců podali lékaři v Česku více než 200 lidem takzvanou rekonvalescentní plazmu od dárců, kteří se vyléčili z onemocnění koronavirem. Mají první výsledky, jak tato léčba zabírá.

Článek

V Česku už během první vlny pandemie nového typu koronaviru začaly některé nemocnice vyrábět takzvanou rekonvalescentní plazmu.

Od konce dubna doteď ji lékaři podali při léčbě proti tomuto onemocnění více než dvěma stovkám lidí. A zatím by se dalo říci – jak alespoň popisují dva přední lékaři z pražské Ústřední vojenské nemocnice – že tento postup funguje.

„Skončení příznaků u středně nebo těžkých forem nemoci je rychlejší, když se jim podá rekonvalescentní plazma,“ popsal lékař Miloš Bohoněk, který je v Ústřední vojenské nemocnici primářem oddělení hematologie a krevní transfuze.

„Ve Spojených státech už mají na desítkách tisících pacientů prokázáno, že se zlepšilo přežití u těch, kterým se podala včas,“ doplnil.

Plazma by se měla podle lékařů podávat ideálně do tří dnů od dne, kdy se u pacienta prokážou příznaky nákazy. Jenže to jsou lidé většinou ještě doma, protože jejich zdravotní stav se zhoršuje až na konci prvního týdne.

„Podáváme ji od sedmi do deseti dnů od prvních příznaků,“ uvedl přednosta kliniky infekčních nemocí ÚVN Michal Holub s tím, že stav pacientů se poté zlepšuje nejdříve za tři dny.

„V plazmě jsou protilátky, které se po nějaké době vytvoří. Když je dodáme dříve, máme představu, že se virus dříve potlačí. Asi se nedá říct eliminuje, ale potlačí. Takže pomůžeme pacientovi překlenout tu dobu, kdy imunitní systém ještě neběží naplno,“ vysvětlil Holub.

Teď nejen Ústřední vojenská nemocnice, ale třeba i nemocnice v Ústí nad Labem vyzývají lidi, kteří už koronavirus prodělali, aby přišli plazmu darovat.

„Klíčový je výběr dárců podle hodnot protilátek. My každého nejdříve vyšetříme a každý odběr kontrolujeme specializovaným virus neutralizačním testem. Ten pro nás dělá laboratoř vojenského zdravotního ústavu, který je součástí Centra biologické ochrany v Těchoníně,“ uvedl primář Bohoněk.

„V tuto chvíli můžeme říct, že je (rekonvalescentní plazma) bezpečná. Což je v medicíně to nejdůležitější,“ doplnil jeho kolega Holub. Právě v Ústřední vojenské nemocnici začali rekonvalescentní plazmu vyrábět na konci dubna.

„Naší hlavní misí je podávat ji pacientům, kteří vyžadují hospitalizaci, což jsou středně těžké a těžké průběhy. Je vhodná i pro pacienty na jednotce intenzivní péče,“ podotkl přednosta kliniky infekčních nemocí Michal Holub.

Ve stejné fázi podávají plazmu také pacientům v ostravské fakultní nemocnici, jak potvrdila mluvčí Petra Petlachová.

Jak popsal primář Bohoněk, Ústřední vojenská nemocnice už podala rekonvalescentní plazmu zhruba padesáti lidem. Další zdravotnická zařízení v Česku si ji od tohoto pražského zdravotnického zařízení odebírají. Plazmu tak podaly jiné nemocnice dalším sedmdesáti pacientům.

„Nejvíce si odebrala nemocnice v Českých Budějovicích, v Táboře, dodali jsme ji také do Uherského Hradiště, Opavy nebo Liberce,“ popsal primář Bohoněk.

Zastáncem léčby koronaviru za pomoci plazmy není třeba ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev, který uvedl, že výsledky po podání zatím nejsou jednoznačné. A podle šéfa vinohradské nemocnice Petra Arenbergera jsou v Česku zkušenosti s tímto typem léčby dosud malé.

Ale třeba Fakultní nemocnice Královské Vinohrady rekonvalescentní plazmu na své transfuzní klinice od pacientů odebírá. Podle Arenbergera musí být dárce nejméně 14 dní po uzdravení. Na druhou stranu by neměla být doba od vyléčení příliš dlouhá, protože se předpokládá, že hladina protilátek postupně klesá.

Po odběru je plazma zmražena. „Provedou se standardní vyšetření, a navíc zasíláme vzorky k zjištění hladiny protilátek,“ uvedl Arenberger. „Zatím máme zamrazeno několik litrů plazmy,“ doplnil.

Lékař Bohoněk chce nyní spolupracovat na vytvoření klinické studie. Ta by měla přinést další podrobnosti, jak je léčba koronaviru po podání plazmy účinná.

„Ze všech míst, kde se plazma podává, by se měla sbírat data. Vyhodnocovaly by se jednotlivé parametry, jak laboratorní, tak zotavení a přežití pacientů, abychom věděli, jak účinná je plazma s takovou nebo jinou hladinou protilátek. To je teď takový největší úkol a výzva,“ dodal primář oddělení hematologie a krevní transfuze v Ústřední vojenské nemocnici.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované