Hlavní obsah

Jestli nechcete atomovky, může je mít Polsko, vzkazují Američané Berlínu

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell.

Reklama

18. 5. 16:40

Američtí diplomaté se zapojili do německé debaty o jaderných zbraních v zemi. Středoevropský deník se věnuje i papežskému výročí nebo procesu v Pezinku.

Článek

Německý spor o americké jaderné hlavice

Američtí velvyslanci využívají spor v německé koalici o jaderných zbraních k diplomatickému nátlaku na Německo, píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Poté, co na konci minulého týdne v Berlíně už jen na půl přítomný americký velvyslanec Richard Grenell apeloval v novinách v dopise německé vládě, aby nezpochybňovala svůj podíl v jaderném zastrašování, jeho kolegyně ve Varšavě navrhla Polsko jako novou lokalizaci amerických jaderných bomb,“ stojí v pondělním vydání listu. Grenell současně zastává i funkci úřadujícího šéfa amerických tajných služeb.

Deník naráží na tweet americké velvyslankyně v Polsku Georgette Mosbacherové. „Pokud chtějí Němci zmenšit jaderný potenciál a oslabit NATO, tak by možná Polsko - které skutečně plní svoje závazky, chápe riziko a leží na východní hranici NATO - mohlo tento potenciál akceptovat u sebe,“ napsala diplomatka. Podle FAZ by přesunu jaderných zbraní bránilo mezinárodní právo i nevybavenost polského letectva.

Na tweet Mosbacherové reagoval i německý velvyslanec ve Varšavě Rolf Nikel: „Německo plní své závazky vůči NATO a svých partnerů v souladu s koaliční smlouvou z roku 2018. V souvislosti s tím jsou všechny další spekulace zbytečné.“

Německý spor o přítomnost amerických jaderných hlavic v zemi trvá léta, teď ožil kvůli plánům na výměnu zastaralých stíhaček Tornado za stíhačky Eurofighter a americké stroje F-18. Právě F-18 mají německému letectvu sloužit pro strategii takzvaného jaderného sdílení v rámci NATO. Na jejím základě stíhačky německé armády mohou převážet americké jaderné zbraně.

Foto: Profimedia.cz

Stíhačka Tornado, kteoru chce Německo nahradit americkými F-18.

Proti nákupu F-18 se ale staví politici SPD, která vládne společně s CDU/CSU. Křesťanští demokraté německý podíl v jaderném zastrašování podporují, naopak podle špiček sociálních demokratů by Německo s dalším umisťováním amerických jaderných hlavic souhlasit nemělo. Důvodem je mimo jiné německá spoluzodpovědnost i současná politika prezidenta Donalda Trumpa. Členství v NATO ale strana nezpochybňuje.

A právě na výroky představitelů SPD reagoval americký velvyslanec Grenell, který po politicích a výslovně i po SPD žádá záruku dodržení slibů. Nákup stíhaček F-18 už podpořilo německé ministerstvo obrany. Návrh ohledně koupě nových letounů se v parlamentu dá očekávat teprve v roce 2022 nebo 2023, tedy po parlamentních volbách, které jsou plánovány na příští rok.

Polská Hra na schovávanou

Nový polský dokument o sexuálním zneužívání dětí duchovními má od sobotní premiéry na YouTube 4,3 milionu zhlédnutí. Film Hra na schovávanou navazuje na loňský dokument Jen to nikomu neříkej, který v zemi rozvířil velkou debatu. Po roce se ale v praxi nic nezměnilo. Nový film o příběhu dvou zneužívaných bratrů a další oběti jednoho katolického kněze navíc ukazuje na církevní systém tutlání a ochrany pachatelů, ve kterém pomáhá i liknavost prokuratury a pokyny ministra spravedlnosti.

„Chtěl bych, aby se s kněžími v Polsku konečně zacházelo stejně přísně jako se zbytkem občanů. Tlak diváků k tomu může pomoci. Polská církev se nepoučila z chyb jiných církví po světě, u nichž vedla taktika zamlčování a ignorování problému velkým pádem,“ napsal Seznam Zprávám spoluautor filmu Marek Sekielski.

Objevila se i kritika dokumentu. Slovo v něm totiž dostal i konzervativní publicista Tomasz Terlikowski a kněz Tadeusz Isakowicz-Zaleski. Oba víceméně dávají rovnítko mezi pedofilií a homosexualitu a z tutlání sexuálního zneužívání obviňují „levandulovou mafii“ ve Vatikánu, údajné spiknutí gayů.

Dokument přitom jejich tvrzení nijak nerozporuje ani dál nevysvětluje. To kritizuje například polský spisovatel Jacek Denhel, podle kterého v zemi, která má vážné problémy s homofobií, Sekielští automaticky přebrali „cynickou lež církve namířenou proti sexuálním menšinám, aby zachránila biskupy a pedofily v sutanách“.

Stejný společenský efekt jako loňský dokument zřejmě Hra na schovávanou mít nebude. Její víkendovou premiéru totiž zastínily cenzurní praktiky v Polském rozhlase. Hitparáda, kterou vyhrála píseň kritizující Jarosława Kaczyńského, se označila za zmanipulovanou a zrušila se.

100 let od narození papeže-Poláka

V pondělí je to přesně 100 let od narození Karola Wojtyły, pozdějšího papeže Jana Pavla II. Wojtyła se narodil v malopolských Vadovicích, v roce 1938 začal studovat v Krakově polonistiku, ale jeho studia přerušila válka. Nakonec vystudoval podzemní seminář a v roce 1946 získal kněžské svěcení. V pouhých 38 letech se stal pomocným krakovským biskupem. Po návratu z druhého vatikánského koncilu, který na něm zanechal hluboký vliv, se stal krakovským arcibiskupem (1963) a také kardinálem (1967).

15. října 1978 byl zvolen jako kompromisní kandidát mezi dvěma italskými kardinály, jako první slovanský papež v historii a neitalský papež po 455 letech. Během svého pontifikátu navazoval vřelý dialog s představiteli jiných náboženství, blahořečil a svatořečil rekordní množství osob (sv. Anežka, sv. Zdislava, sv. Jan Sarkander), výrazně podporoval církve a opozici v zemích za železnou oponou. Konzervativní názory zastával v otázce antikoncepce, eutanázie a potratů.

Foto: Profimedia.cz

Papež Jan Pavel II. na snímku z roku 1978.

Na jeho adresu zaznívá i kritika o autoritářském vládnutí ve Vatikánu a to, že papež nereagoval na informace o sexuálním zneužívání nezletilých. Zmiňuje to například nová biografie Jana Pavla II. od novinářů bavorského listu Süddeutsche Zeitung. Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005, v roce 2014 byl prohlášen svatým, letošní rok vyhlásil polský Sejm také rokem Jana Pavla II.

Dva Kočnerové v Pezinku

U soudu ve slovenském Pezinku v pondělí a v úterý pokračuje hlavní líčení v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Obžalobě čelí Marian Kočner, Alena Zsuzsová a Tomáš Szabó. Na pondělní projednávání dorazila za asistence maskovaných stráží po delší době celá trojice.

Před soudem byl jako svědek Kočnerův bratr Ivan, vzhledem k příbuzenskému vztahu ale odmítl vypovídat. U soudu se tak četla na návrh Mariana Kočnera výpověď jeho bratra z přípravného řízení a také rozhovor pro Denník N, který poskytl Ivan Kočner loni v dubnu.

„Řekl že jednoho novináře je třeba sejmout, pak ještě jednoho, a potom dají pokoj,“ uvedl ve své dřívější výpovědi vyšetřovatelům Ivan Kočner o svém bratrovi. Ten jeho důvěryhodnost u soudu zpochybnil. Soud pak pokračoval čtením znaleckých posudků o stopách zajištěných na místě činu. V úterý se má číst komunikace Kočnera a Zsuzsové ze šifrované aplikace Threema.

Pellegrini chce nahradit Fica

Slovenský expremiér Peter Pellegrini o víkendu v RTVS zopakoval, že má ambice stát se předsedou nejsilnější opoziční strany Směr. Vystřídat chce v jejím čele po 20 letech Roberta Fica.

„Myslím si, že strana Směr-SD má jedinečnou šanci po mnoha velkých stranách, které vznikly a zanikly se svým zakladatelem, být první stranou, která na politické scéně ukáže takovou vyspělost po vzoru velkých sociálních demokracií v zahraničí,“ odpověděl Pellegrini na dotaz, zda Směr dokáže přežít výměnu předsedy. Už dřív řekl, že pokud by na stranickém sjezdu neuspěl, mohl by ze Směru odejít.

V červnu návrat do normálu?

Maďarská vláda nejspíš v červnu přijde o mimořádné pravomoci, které ji po dobu nouzového stavu umožňují například vládnout pomocí dekretů. Návrh na ukončení stavu nouze do parlamentu pošle na konci května sám kabinet Viktora Orbána. Podmínkou je to, že se čísla nakažených koronavirem nezačnou zvyšovat. Zákon, který dává vládě výjimečné pravomoci na dobu, o které rozhoduje sám kabinet (s ústavní většinou v parlamentu), navíc na konci března zavedl až pětiletý trest za zveřejňování nepravdivých informací o epidemii.

Rok od kauzy, která otřásla rakouskou politikou

Rakousko si v neděli připomnělo přesně rok od tzv. Ibiza Gate. Zveřejnění tajné nahrávky předsedy Svobodných Heinze-Christiana Stracheho odstartovalo pád koaliční vlády Sebastiana Kurze a předčasné volby na konci září. Strache na videu z ostrova Ibiza z roku 2017 nabízí údajnému ruskému oligarchovi výměnou za zajištění vlivu na deník Kronen Zeitung ovlivnění veřejných zakázek.

Jde však jen o špičku ledovce, novináři a také státní zástupci během roku rozšířili síť podezření i o tzv. kauzu Novomatic/Casinos AG i spolupracovníky lidoveckého kancléře Kurze. Věc vyšetřuje i parlamentní komise. Složitost celé kauzy a vzájemných propojení nejlépe ilustruje grafika týdeníku Falter, který společně s německými médii Süddeutsche Zeitung a Spiegel nahrávku z Ibizy před rokem zveřejnil.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené