Hlavní obsah

Zažila válku, malárii i umírání na hlad. Nově dohlíží na světový obchod

Ngozi Okonjo-Iwealaová, nová šéfka WTO se silným životním příběhem.

Reklama

16. 2. 18:05

Světovou obchodní organizaci povede poprvé v historii žena a Afričanka. Nigerijka Ngozi Okonjo-Iwealaová slibuje instituci reformovat. Její prioritou je boj proti covidu-19. Výběr ženy se silným lidským příběhem přivítal i Biden.

Článek

Do funkce generální ředitelky Světové obchodní organizace nastoupí od 1. března nigerijská ekonomka Ngozi Okonjo-Iwealaová. Bude první ženou, která se funkce ujme a zároveň první Afričankou. Čeká ji nicméně nelehký úkol. Těch má ale za sebou 66letá Okonjo-Iwealaová, podle různých žebříčků například jedna z nejvlivnějších žen Afriky i světa, za sebou nespočet.

Okonjo-Iwealaová se narodila v Nigérii v roce 1954. Nezávislost na Velké Británii získala její vlast, až když bylo Okonjo-Iwealaové šest let. Vyrostla v malé vesnici na jihu země. Oba její rodiče byli akademici, kteří mohli díky stipendiu studovat v Evropě. Okonjo-Iwealaovou tak s jejími šesti sourozenci vychovávala babička. Jak sama vzpomíná, její dětství a dospívání bylo těžké.

Když jí bylo devět let, zvládala vařit, obstarávat dřevo a vykonávala další domácí práce. Ve třech letech její sestra onemocněla malárií, a byla to právě Okonjo-Iwealaová, kdo ji téměř 5 kilometrů nesl do nejbližší nemocnice. Podle jejího vyprávění musela Okonjo-Iwealaová navíc předběhnout frontu několika stovek lidí stojících před nemocnicí a vlézt do nemocnice s nemocnou sestrou oknem. Sestře ale život zachránila.

Život jí ztěžovala především občanská válka, která v Nigérii zuřila. „Jedla jsem jedno jídlo denně a děti umíraly. Naučilo mě to tedy žít střídmě. Často říkám, že se dokážu dobře vyspat na blátivé podlaze i na velmi pohodlné posteli. Díky tomu se v životě obejdu bez mnoha věcí. A je to díky tomu, čím jsem si prošla,“ uvedla v loňském roce pro Forbes.

Zlom přišel pro Okonjo-Iwealaovou na konci války, kdy odjela do Spojených států studovat na Harvard a na Massachusettský technologický institut. Vdala se za svou dětskou lásku a v 25 letech začala pracovat ve Světové bance. Postupně si zde budovala kariéru, až nakonec tuto instituci dlouho vedla.

V roce 2003 jí nigerijská vláda nabídla post ministryně financí. Post přijala. „Když jsem se stala ministryní financí, říkali mi problematická žena,“ řekla pro Guardian v roce 2005. „Nezáleží mi ale na tom, jak mě nazývají. Jsem bojovnice. Soustředím se na to, co dělám a jsem neúnavná v tom, čeho chci dosáhnout. Pokud se mi postavíte do cesty, dostanete kopanec,“ dodala.

V době, kdy byla ve funkci, se jí podařilo přesvědčit skeptické západní mocnosti, aby zemi poskytly úlevy. Bývalý předseda britské vlády Gordon Brown ji označil za „brilantní reformátorku“. Někteří komentátoři ale pokazují na to, že určité sliby ohledně vytvoření nových pracovních míst a ekonomického růstu Nigérie se nakonec nerealizovaly.

Na pozici ministryně také zažila další velkou osobní zkoušku. V roce 2012 byla její matka unesena. Únosci požadovali, aby Okonjo-Iwealaová na svou pozici rezignovala. Odmítla. Nakonec pět dní po jejím únosu byla maminka propuštěna.

„Dokáže být pevná a odvážná, pro některé lidi může být až děsivá, ale zároveň je stále svá. Žena, která nás dokáže rozesmát. Je velice vtipná, “ říká nigerijská ekonomka Ada Osakwe, která ve vládě s Okonjo-Iwealaovou pracovala.

Okonjo-Iwealaovou ale největší výzva teprve čeká. Od začátku března se ujme instituce, která je v poslední době často kritizována pro svoji zastaralost. „WTO potřebuje novou podobu, novou tvář, někoho zvenčí, kdo bude schopný uplatnit reformy a bude spolupracovat se členy tak, aby už nebyla paralyzovanou organizací, jako je teď,“ uvedla pro CNN.

Nová ředitelka již dříve potvrdila, že hlavním tématem bude boji proti celosvětové pandemii a propad národních ekonomik. Její jmenování do funkce přivítal i nový americký prezident Joe Biden.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované