Hlavní obsah

„Jsem Tchajwanec.“ Vystrčil váhal, jestli to má říct

Foto: Profimedia.cz

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil se v sobotu vrací z návštěvy Tchaj-wanu, která vzbudila prudké protesty i celosvětový ohlas.

Reklama

5. 9. 2020 7:00

Jak vznikl nápad s výrokem „Jsem Tchajwanec“, odkaz na slavný Kennedyův projev, s nímž předseda Senátu Miloš Vystrčil na Tchaj-wanu tolik zabodoval? Reportér Seznam Zpráv pátral, jak to vlastně celé vzniklo.

Článek

Od našeho zpravodaje v Tchaj-peji.

Zhruba měsíc před odletem na ostrov si Miloš Vystrčil začal chystat své dvě klíčové řeči. První měl přednést na univerzitě v Tchaj-peji a druhou pak v parlamentu.

Ačkoliv si projevy málokdy píše, v tomhle případě jako politik bez větších zkušeností v zahraniční politice nechtěl nic podcenit. Navíc to byl jeho vůbec první projev v cizině ve funkci šéfa horní parlamentní komory.

Nejvíc mu s přípravou pomáhali tři lidé – ředitel kanceláře předsedy Senátu Petr Kostka, mluvčí Sue Nguyen a šéf senátního zahraničního odboru Jiří Krbec.

„Měli jsme kolem toho hodně schůzek ve čtyřech, dlouho jsme se o situaci kolem Tchaj-wanu bavili a vše detailně probírali. V jednu chvíli pak předseda řekl, že chce mít dva dny volna, aby neměl žádný program a mohl v klidu oba projevy sepsat,“ popisuje Petr Kostka, jak se postupovalo.

Ještě předtím si Vystrčil od spolupracovníků nechal připravit podklady – informace o Tchaj-wanu a také témata, jimž se věnuje prezidentka Cchaj Jing-wen. „Pro inspiraci jsem také kolegům zadal, ať mi vytáhnou legendární citáty z patnácti nejslavnějších světových projevů,“ říká Vystrčil.

Tenhle nápad se ukázal jako klíčový. Na stole mu přistály citáty jako například „mám sen“ Martina Luthera Kinga z roku 1963, Churchillův „krev, pot a slzy“ z roku 1940 a právě Kennedyův „jsem Berlíňan“ z roku 1963.

„Ten se mi okamžitě líbil nejvíc, protože nejvhodněji připomínal dnešní situaci. John Fitzgerald Kennedy se tím jednoznačně vymezil proti komunismu a utlačujícím režimům, aby podpořil obyvatele Západního Berlína. Ale pořád jsem si nebyl jistý, jestli to tam zapadne jako pointa,“ popisuje šéf Senátu.

První návrh projevu pak poslal tajemníkovi Kostkovi a mluvčí Nguyen s dotazem, jestli výrok „jsem Tchajwanec“ už přece jen není moc. „Oba jsme mu hned nadšeně řekli, že se nám ten nápad líbí a že to je trefná pointa projevu,“ vypráví kancléř Kostka.

A opravdu byla. Tchajwanští poslanci po jejím vyslovení tleskali vestoje, někteří nadšením hvízdali a jiní dojetím slzeli. A o neznámém šéfovi českého Senátu se najednou psalo v médiích po celém světě. Třeba vlivný ekonomický deník Financial Times ve svém editorialu vyzval západní země, aby se inspirovaly kroky českého senátního předáka a projevily větší vstřícnost vůči diplomaticky neuznávanému Tchaj-wanu.

Sám Miloš Vystrčil chápe význam citátu, který schválně umístil na konec jinak docela obyčejného projevu v parlamentu. Jinak ale za celkově povedenější považuje svou řeč na Národní univerzitě Chengchi. „Akademická půda je přece jen svobodomyslnější, tam jsem se mohl víc uvolnit a dovolit si víc,“ říká Miloš Vystrčil.

V univerzitním projevu vzpomínal na Václava Havla, chválil mladé aktivní lidi ze spolku Milion chvilek pro demokracii nebo popisoval mnichovskou dohodu. A také vtipkoval, že jedině díky spolupráci Česka a Tchaj-wanu mohl vzniknout nejlepší světový tenisový deblový pár ve složení Bára Strýcová s Sie Šu-wej.

„Při přípravě tohoto projevu jsme nejvíc a nejdelší dobu probírali, jak přesně popsat atmosféru před rokem 1989 v Československu,“ říká tajemník Petr Kostka s tím, že předseda Vystrčil se nakonec rozhodl pro velmi explicitní variantu a prohlásil: „U nás se lidově říká, že jsme skoro všichni drželi hubu a krok.“

Zároveň následovalo otevřené přiznání, že on sám byl také takový: „V letech před listopadem 1989 jsem u nás v Česku také patřil k té většině lidí v mé zemi, která neměla ráda komunismus a která chtěla svobodu, ale přesto byla navenek jakoby smířena s osudem a na veřejnosti v podstatě mlčela.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované