Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Chodí vůbec děti do školy? Tuhle informaci až dosud paradoxně Ministerstvo školství nemělo. Ne, že by docházku nekontrolovali učitelé nebo inspekce. Stát ale neví, jestli a kde je s tím největší problém, protože nemá k dispozici celostátní plošná data.
Změnit by se to mělo od začátku příštího roku. Vstoupit v platnost má vyhláška navazující na dvě projednávané novely školského zákona. Upravuje celou řadu věcí a jednou z nich je právě předávání informací o zameškaných hodinách.
Celoživotní dopad zameškaných hodin
„Pro další nastavení podpory škol, popřípadě určitých lokalit, ale i pro systémové nastavení snižování vypadávání žáků ze vzdělávání se ukazuje jako klíčové mít k dispozici statistické údaje o ne/účasti žáků na vzdělávání. V některých oblastech jde o výrazný jev s celoživotními dopady na dané jednotlivce i na společnost,“ vysvětluje nutnost změny mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Údaje o omluvených a neomluvených hodinách školy samozřejmě sbírají. Vedou si je ale jen interně, ať už v třídních knihách nebo evidencích docházky, a objeví se pak žákům na vysvědčení. O absence se zajímá při šetření Česká školní inspekce, data se objevují také ve výročních zprávách škol, systematicky se ale na celostátní úrovni nesbírají.
„Jde o jeden z nejklíčovějších indikátorů, který ukazuje, jestli škola a celý školský systém pro děti vůbec funguje,“ říká analytik vzdělávací politiky z PAQ Research Karel Gargulák.
Čím víc děti zameškají hodin, tím hůře se jim zkrátka vede ve škole. Tuhle logickou rovnici podporují výsledky z mezinárodních šetření a studií. S celostátními daty, kterými by mělo do budoucna Ministerstvo školství disponovat, bude mít větší možnost zasáhnout tam, kde se s docházkou dětí perou.
„Cílem je využití informací pro větší podporu některých škol, respektive žáků. Příkladem lze zmínit například oblast indexovaného financování škol nebo zavedení sociálního pedagoga ve školách, kde právě tyto informace mohou být klíčové pro vyhodnocování dopadů opatření,“ dodává Lucká Loosová.
Indexové financování by mělo do budoucna zajistit, že se navýšených prostředků dočkají školy, které mají objektivně náročnější práci. Například kvůli tomu, že k nim dochází větší podíl žáků vyžadujících nějakou formu podpory.
Mluvčí ministerstva školství také doplňuje, že by nemělo jít o zásadní nárůst administrativy pro ředitele škol. Údaje by se měly exportovat ze školních systémů jako individuální údaje z matrik.
„Popravdě řečeno úplně nevím, jakým způsobem si to ministerstvo představuje. Pokud by šlo o automatizovaný systém provázaný s evidencí školy, tak by to problém asi nebyl. V případě, že by se vykazoval každý jednotlivý žák, tak by to byla komplikace,“ říká Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Pečky na Kolínsku.
Kontrola i ve školkách
Velkou změnu by to mělo znamenat také pro mateřské školy. Dnes je sice poslední předškolní rok povinný, už se ale plošně nesleduje, jestli děti skutečně do mateřské školy pravidelně dochází nebo jak často.
„U mateřských škol to skutečně může pomoct, abychom zjistili, jestli předškolní vzdělávání není pouze formální,“ dodává analytik Karel Gargulák.
Jak už Seznam Zprávy popisovaly, hnutí Starostové má například ve svém programu prodloužení povinné školní docházky o jeden rok v mateřské škole. Děti by tak do školky musely nastoupit už ve čtyřech letech. Souhlasilo by s tím i hnutí ANO.
Nová vyhláška by tak mohla napomoct s řešením hned několika problémů českého školství. Jak na začátku vzdělávacích drah dětí, kdy je zásadní, aby speciálně děti z málo podnětného prostředí do školky nastoupily včas a měly tak větší šanci, že na základní škole nebudou klopýtat.
Tak během dalších let povinné školní docházky, kdy je hned druhým nejčastějším rizikovým chováním dětí na českých školách záškoláctví. Řeší to každá druhá škola v Česku. Častějším problémem zůstává podle České školní inspekce už jen kouření.
