Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Část politické scény přichází před volbami s plánem rozšířit povinnou docházku do mateřské školy na dva roky. Přímo v předvolebním programu ji má hnutí STAN, proti není ani Robert Plaga, který aspiruje na ministra školství za v průzkumech nejsilnější stranu ANO.
Momentálně je povinný jen poslední ročník mateřské školy. Hnutí STAN si od návrhu slibuje lepší přípravu na nástup do školy u dětí z nepodnětného prostředí. To by mělo zmírňovat nerovnosti ve vzdělávání a také omezit tlak na odklady.
„Problémy řešit co nejdříve“
„Všechny analýzy říkají, že případné problémy je potřeba začít řešit co nejdříve, abychom dali všem stejné šance,“ popisuje plán poslanec Jan Berki (SLK).
Zároveň slibuje, že by zůstaly zachovány alternativní možnosti i individuální vzdělávání. „Většiny rodičů se to nijak nedotkne, protože jejich děti už většinou ve školce jsou,“ dodává Berki.
„Dlouhodobě držím názor, že předškolní vzdělávání je nejefektivnější cestou k tomu dát šanci dětem ze sociálně nepodnětného prostředí, takže debata o dostupnosti školek i třeba rozšíření povinnosti na dva roky je na místě,“ říká bývalý ministr školství a lídr ANO ve Středních Čechách Robert Plaga.
Jak STAN, tak Plaga dodávají, že opatření by mělo pomoct omezit odklady nástupu do prvních tříd. Ty jsou v Česku ve srovnání s okolními zeměmi velmi populární - odklad tu má v průměru čtvrtina ročníku, i když podle expertů ho potřebuje zhruba pět procent dětí.
Sněmovna nedávno přijala zpřísnění pravidel, kdy už nemůže odklad udělit dětský lékař kvůli celkové nezralosti. Potřeba bude konkrétní diagnóza od klinického psychologa nebo odborného lékaře.
Právě proto je podle Plagy potřeba jednak personálně posílit školky, jednak dostat do nich děti dříve. „Aby školky měly víc času s dětmi pracovat a na nástup do školy je připravit,“ vysvětluje Plaga.
Čím dřív, tím líp
Děti s potížemi mají ve školce vytipovat pracovníci pedagogicko-psychologických poraden při návštěvách školek. I Berki přiznává, že tak, jak je návštěva naplánována nyní - tedy na podzim v posledním ročníku mateřské školy - může být pozdě.
„Jaká opatření stihnete, když návštěva proběhne v listopadu? Čím dříve to dítě vidíte, tím dřív můžete identifikovat, co potřebuje k tomu, aby mohlo do školy nastoupit,“ dodává Berki.
Hnutí STAN mohlo změnu prosazovat i v tomto volebním období, kdy celou dobu drželo post ministra školství. Změna ale nebyla průchozí přes koalici Spolu. Především zástupci ODS jsou proti prodlužování povinné docházky do nižších let.
V minulosti se dokonce snažili zrušit již platící povinný ročník pro pětileté. Argumentovali tehdy tím, že opatření přináší zbytečnou byrokracii školkám a také zatěžuje rodiče, kteří chtějí i poslední rok před školou dítě vzdělávat doma.
Podobně teď argumentoval v debatě Českého rozhlasu kandidát Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „Nemyslím si, že je šťastné byrokraticky otravovat většinu populace, protože někde máme nějaký lokální problém. Je potřeba to řešit cíleně,“ uvedl Ferjenčík.
Pomohl povinný ročník?
S podobnými argumenty - tedy zvýšení docházky a omezení odkladů - v roce 2017 povinný poslední rok školky zaváděla tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Pozitivní výsledky to přineslo, ale ne až tak zásadní, jak se očekávalo.
Podle průzkumu Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy stoupl v prvním roce po zavedení povinnosti počet pětiletých ve školkách z 93,6 procent populačního ročníku na 95,3 procenta, tedy o 1,7 procentního bodu.
Výraznější výsledky byly ve strukturálně postižených krajích. Například v Karlovarském kraji podíl dětí stoupl téměř o 10 procentních bodů, v Ústeckém o 4.
Výzkumníci ověřili v dalších šetřeních, že šlo často o děti právě ze znevýhodněných rodin, na něž opatření cílilo nejvíce. I tak ovšem zůstávala řada pětiletých právě z těchto rodin mimo vzdělávací systém - podle průzkumu byl tehdy podíl pětiletých v Karlovarském kraji po zavedení povinnosti pouze 92 procent, v Ústeckém kraji 91 procent.
Experti navíc upozorňují, že samotné zavedení povinnosti problém nevyřeší - potřeba je také důkladnější sociální práce. Podle Berkiho je ale nalezení dětí, které mohou mít problémy, nezbytným prvním krokem.
„Musí to být doprovázeno sociální prací v tom daném městě, která bude v kontaktu přímo s rodinami,“ dodává Plaga.
