Hlavní obsah

Karel IV.: Otec vlasti a protižidovských pogromů. Dopustil se panovník zločinu?

Záhady Josefa Klímy: Karel IV. je pro nás otec vlasti, vítěz hlasování o největšího Čecha. Jak se ale na císaře Karla dívají německé dějiny? (Video: Jaroslav Mareš, Seznam Zprávy)

19. 3. 8:00

Karel IV. je pro nás otec vlasti, vítěz hlasování o největšího Čecha. Podle německé ZDF je zároveň i jedním z dvaceti největších Němců. Jenže v Německu se na císaře Karla dívají jako na kontroverzní osobnost. Autora ústavy, která přetrvala téměř pět století, ale zároveň na prvního panovníka, který výslovně schválil vraždění Židů.

Článek

Vztah císaře římské říše k Židům definoval Fridrich Barbarossa, který zavedl takzvaný židovský regál. Regál je druh výhradního práva, který stanovil, že panovník Židům poskytuje ochranu a Židé za to platí daň přímo panovníkovi. Na konci 40. let 14. století mladý český a římský král teprve usiloval o nadvládu nad celou říší.

V boji o nadvládu nad římskou říší stál proti Karlovi mocný rod Wittelsbachů. Karel si proto potřeboval naklonit jednotlivá říšská města. Na konci 40. let se kvůli morové epidemii Židé stali ještě více nenáviděným etnikem než kdykoliv předtím. Obyvatelé hledali viníky a našli je v Židech. Je to i kvůli tomu, že morová epidemie řádila v židovské komunitě výrazně méně.

Židé nechodili do veřejných lázní a dodržovali pravidla čistoty, která jim předepisovalo jejich náboženství. Tehdejším křesťanům to ale zavdalo příčinu k domněnce, že Židé otravují studně. Výsledkem byla série protižidovských pogromů, které Karel IV. zpětně dodatečně omilostnil. Výjimkou je Norimberk. Tam Karel IV. povolil pogrom předem.

Mohl se Karel IV. dopustit z dnešního pohledu zločinu? Jak by postupovali v stejné věci jeho současníci?

Norimberským začalo židovské ghetto překážet poté, co se spojily dvě osady na březích říčky Pegnitz. Ghetto na jednom z břehů se tak octlo uprostřed města a norimberští měli s centrem jiné plány. Karel IV. 16. listopadu roku 1349 vydal norimberským privilegium, ve kterém výslovně povolil strhnout židovské domy. Některé z nich dokonce ještě před provedením pogromu věnoval novým vlastníkům s dodatkem „brzy po tom, co (Židé) budou pobiti“.

Norimberský pogrom vypukl 5. prosince 1349. Měšťané se se zabavováním židovského majetku nespokojili. Na hranicích za městem zaživa upálili 560 lidí. Karel na pogromu vydělal nejen podporu mocného města, ale i finančně. Norimberští mu totiž za možnost zlikvidovat židovské ghetto dokonce zaplatili.

Jak se na císaře Karla dívají německé dějiny? Vybrali si nacisté pro vydání svých rasových zákonů Norimberk schválně? A jakým způsobem zneužil Karla IV. Adolf Hitler? Podívejte se na reportáž, která je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy.

Archiv pořadu najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené