Stát plánuje odměnu pro ty, co zůstanou déle pracovat

S konkrétním návrhem důchodové reformy chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přijít během několika měsíců.

„Reforma musí mít tři cíle. Prvním je udržitelnost. Dále je důležitá srozumitelnost systému. Lidé u nás až do pár dnů před důchodem vlastně neví, na čem jsou. Třetím cílem je spravedlnost,” uvedla ministryně Maláčová po páteční schůzi důchodové komise.

Na stole jsou nyní tři varianty reformy – takzvaná spravedlivá, technická a úsporná. Podle ministryně jsou všechny srozumitelné, liší se ale v pohledu na udržitelnost a spravedlnost důchodů.

Ve spravedlivé a technické by základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. V prvních dvou by tak všichni senioři a seniorky měli teď jistých 10 500 korun, ve třetí 7 740 korun.

Pro zásluhovou část by měla zůstat stejná pravidla jako dosud. Modely se liší také oceněním péče o dítě či práce i po dosažení důchodového věku.

„Výbornou zprávou je, že máme shodu na architektuře důchodového systému,” dodala ministryně s odkazem na už dříve prezentovanou představu rozdělit stávající důchodový systém na první a nultý pilíř. Z nultého by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část důchodu, která by se platila z vybraného pojistného.

„ČSSD chce základní důchod ve výši 30 procent průměrné mzdy. To by v dnešních číslech bylo 10 500 jako základ. K tomu zásluhová složka, která je ještě věcí parametrických diskuzí. Měla by však zohlednit počet odpracovaných roků, výdělek i čas strávený péčí,” uvedla minstryně. Další z priorit jsou i dřívější odchody do důchodu pro náročné profese.

Změny se chystají také pro ty, kteří část života věnovali péči o děti. Za roky péče, kdy je rodič bez příjmu, by se bral fiktivní vyměřovací základ. Buď poslední roční výdělek, nebo průměrná mzda. V potaz by se přitom brala vyšší částka. U pečujících se také počítá s bonusem 500 korun za vychované dítě. Matka, jež bude čtyři roky doma s potomkem, tak dostane vyšší penzi než žena bez dětí, která bude čtyři roky pracovat. U matek a bezdětných s nízkým příjmem by rozdíl mohl činit přes 800 korun.

Návrhy komise zmiňují i bonus pro lidi, kteří zůstanou v zaměstnání déle. Za každý rok práce navíc nad 41 let by měli mít 240 korun, jinak by jim penze poklesla.

Dát návrhům konkrétní podobu chce ministryně Maláčová co nejdříve. „Je nejvyšší čas na politické rozhodnutí a zapojení ministerstva financí a debaty o příjmech systému,” dodala šéfka resortu práce. V opěčném případě podle ní hrozí, že si všichni důchodci pohorší o 11 procent současné penze, nebo se masově zvedne věk odchodu do důchodu – a to až nad 70 let.

Debaty o příjmech důchodů s šéfkou financí Alenou Schillerovou (za ANO) ale nebudou pro Janu Maláčovou snadné. Už v pátek Schillerová vzkázala, že se zavedením solidárního důchodu, jak ho navrhuje Maláčová, nesouhlasí. Podle ní by takový krok vyžadoval nárůst daňových příjmů o 300 miliard korun.

„To by znamenalo velice razantní navýšení daní, to považuji za nepřijatelné. Současné daňové zatížení, které je 36 procent HDP, by při tomhle propočtu bylo 41 procent HDP,” dodala. Právě zajištění finanční udržitelnosti je podle ní hlavní prioritou.

Příjmová stránka důchodů je kamenem úrazu i pro některé členy komise. Vadí jim, že se zásadní otázka dostává na stůl až nyní – po téměř ročním fungování orgánu.

„Komise měla dle mého názoru tématem budoucího financování důchodů začít. Shoda na tom panovala u velké části členů komise, odborníků i politiků. Přesto se na tu nejklíčovější věc dostala až nyní, téměř rok po zahájení jejího fungování. Všichni víme, že debata o tom je nejzásadnější a tím i nejsložitější,” uvedla pro Seznam Zprávy už dříve šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.