Hlavní obsah

Kdo se bude zodpovídat? Před soudy se vrací tragédie těch, kteří chtěli utéct komunistům

25. 8. 2019

Reportéři Seznamu z 19. 8. 2019: Hledání viníků za smrt na železné oponě. S redaktorem Petrem Švihelem o vyšetřování dávných zločinů. (Video: Lukáš Sál)

Příběhy zavražděných při pokusech přejít Železnou oponu jsou staré třicet let a více. Přesto nejsou promlčeny.

Článek

Osmnáctiletý Hartmut Tautz z Magdeburgu se v půlce léta roku 1986 vydal cestu za svobodu. Opustit země socialistického tábora chtěl přes tehdejší Československo. Utíkal z Bratislavy, odkud to byla do Rakouska jen kousek, ale nepřekonal ho. Dostihli ho speciálně cvičení psi, kteří lovili narušitele. Těžce ho potrhali a Pohraniční stráž pak chlapce nechala v bolestech dvě hodiny, než vůbec přivolala pomoc. Hartmut traumatu podlehl. Teď jeho rodině svitla šance na alespoň nějakou satisfakci.

Speciální tým složený z bavorských a českých úřadů začal jeho příběh a několik podobných událostí vyšetřovat s podezřením, zda nešlo o vraždy. Proč až nyní?

„Pravdou je, že jednotlivé státy to vlastně moc šetřit nechtěly. Nechtěly si příliš připomínat, čeho se jejich občané také dopouštěli. A samozřejmě mocní z dřívějška mají dlouhé prsty,“ říká redaktor Seznamu Petr Švihel, který se této agendě věnuje. „Vyšetřování deliktů z minulosti velmi pomohl vznik Platformy evropské paměti a svědectví před třemi roky. Platforma příběhy sesbírala, velice pečlivě zdokumentovala, a začala oznamovat všem státům, které jsou do toho nějakým způsobem zapletené, možné zločiny. Od té doby se případy z hranic začaly vracet před soudy.“

I když jde o příběhy třicet let staré a mnohdy ještě starší, podle právníků promlčeny nejsou. „Jde o zločiny proti lidskosti a jako takové být promlčené nemohou. Stále je možnost pohnat různé lidi k odpovědnosti. Ovšem je fakt, že kvůli časovému odstupu vyšetřování zabere roky a pachatelé už mohou být po smrti,“ doplňuje redaktor Švihel.

Před soud se podle něj mohou dostat nejen samotní pohraničníci. „Táhne se to až ke špičkám tehdejšího režimu. A to z toho důvodu, že samotní pohraničníci, když jsem s nimi mluvil, opakovaně říkali, že jen plnili rozkazy, které dostali shora. Často se ptali, proč jsou oni chápáni jako to hlavní zlo, když sami neměli mnoho šancí se vzepřít. V okamžiku, kdy by jim někdo utekl přes hranice a zjistilo se, že ho nechali, čekaly by je tvrdé tresty. Byli to často mladí kluci, kteří se sami báli, že by šli do vězení, nebo se s nimi stalo ještě něco horšího.“

V případě Hartmuta Tautze se bude prověřovat, zda pohraničníci pochybili, když mladíkovi neposkytli neprodleně pomoc. „Měli ve svých rozkazech to, že musí poté, co byl člověk na hranicích zajištěn, v situacích, jaká se stala Hartmutovi, poskytnout první pomoc. A oni tam místo toho dokumentovali scénu, dělali fotografie, vyslýchali ho, ani se nesnažili mu třeba zaškrtit rány, které po útoku psů měl.“

Jak právní zástupce Tautzovi rodiny postupuje? A jak funguje platforma, která dokumentuje delikty minulosti? Co zatím jednotlivé státy bývalého komunistického bloku udělali pro pozůstalé obětí režimu? Podrobnosti v rozhovoru Petra Švihela s investigativní novinářkou Sabinou Slonkovou v úvodním videu.

Interview je součástí pořadu Reportéři Seznamu, který můžete v premiéře sledovat každé pondělí od 20:30 na TV Seznam. Anebo si jej můžete pustit ze záznamu níže.

Jak naladit Televizi Seznam? Praktický návod ZDE.

A sledujte nás také na Facebooku.

Reportéři Seznamu z 19. 8. 2019: Pražská přetlačovaná. Ještě lepší toasty, než jste čekali. A smrt na železné oponě. (Video: Lukáš Sál)

Doporučujeme