Hlavní obsah

Ceny porostou do konce roku. Expertka řekla, za co si Češi nejvíce připlatí

Foto: Shutterstock.com

Potraviny podle ekonomky Horské podražení nečeká. Připlatí si ale ti, kdo rádi jezdí autem a chodí do restaurací (Ilustrační foto).

Reklama

16. 6. 9:44

Češi mají rekordně naspořeno, měsíce nebylo kde utrácet. Teď ale přichází útok na jejich peněženky. S rostoucí inflací rostou i ceny. Kdo si nejvíce připlatí?

Článek

Ve Výzvě odpovídala ekonomka Reiffesenbank a členka skupiny KoroNERV Helena Horská.

Budou mít Češi po koronaviru hlouběji do kapsy?

Zatím to tak nevypadá, úspor je opravdu dost. Otázka je, jestli jsou to úspory nebo jenom odložené peníze. My, ekonomové, mluvíme o úsporách, pokud jsou to úložky, které vědomě uspoříme. A ne, že to je část spotřeby, kterou jsme nerealizovali.

Musím bohužel připomenout, že ty tzv. úspory se navíc netýkají všech. Týká se to především lidí s vyššími, nadprůměrnými a více než nadprůměrnými příjmy. Lidé s nízkými příjmy bohužel ten covidový šok zasáhl velice a ti asi o rezervách vůbec nehovoří.

V květnu byla inflace v Česku 4. nejvyšší z celé Evropské unie, na hodnotě 3,1 %, následně s červnem klesla na 2,9 %. Jak významné zdražování teď prožíváme?

My máme indexy spotřebitelských cen a poslední údaje za květen nás celkem mile překvapily, protože jsme se obávali dalšího zrychlení inflace přes tři procenta a ona inflace mírně zpomalila. Ukazuje se, že možná to s tou inflací tak horké nebude, nicméně i ta necelá tři procenta je inflace, na kterou jsme možná nebyli tak zvyklí.

Když se ale podíváme na ty jednotlivé položky, tak tam vidíme pohyby oběma směry. Aktuálně nám zlevňují některé potraviny, třeba vepřové maso, některá zelenina, máslo, ale zase šly nahoru jiné ceny. V této době je nejhorší být motoristou, zároveň kuřákem a ještě mít rád pivo nebo víno, protože auta i pohonné hmoty jsou dražší a kvůli vyšší spotřební dani zdražily cigarety i alkohol. To jsou položky, které rostou.

Navážu dotazem od divačky Jany, která se ptá: „Jak dlouho se počítá se zdražováním po covidu? Mám 8 tisíc důchod a jsem sama, začíná to být neúnosné.“

Pokud divačka nejezdí autem, tak je to lepší varianta. Protože právě bez těch pohonných hmot a bez těch aut ta inflace není tak vysoká. Pokud má paní navíc třeba doma vlastní zahrádku a může si ledacos vypěstovat, tak to je jedna z variant, jak se vyhnout nějakému přechodnému růstu cen potravin v této době. Potraviny ale nejsou teď tím hlavním faktorem, který táhne růst spotřebitelských cen nahoru, jsou to právě ony zmiňované pohonné hmoty. Ale také služby.

A jaký čekáte tedy vývoj do konce roku? Bude se to zhoršovat, nebo naopak můžeme čekat zmírnění?

Já jsem opatrný optimista, přestože opravdu dochází v případě nákladů a firem k prudkému nárůstu vstupů. Rostou nám ceny nejenom ropy, ale také materiálů, které často chybí. Ale ačkoliv mnozí výrobci hlásí dvouciferné nárůsty jednotlivých materiálů, tak u těch spotřebitelských cen zatím takový nárůst nevidím. Firmy musí tyto náklady brát na svoje bedra, na úkor svých marží a některé budou možná postupem času zdražovat, ale zatím ty ceny nerostou tak rychle. Myslím, že v létě nám ta inflace může mírně zpomalit – díky sezonnosti, kdy třeba budeme mít vlastní jahody, začnou se pěstovat naše saláty a třeba u zeleniny, ovoce bude mírný pokles. Nicméně ke konci roku ceny půjdou zase malinko nahoru, ale pohonné hmoty by už například tolik zdražovat neměly, protože bude mimochodem posilovat česká koruna.

Spíše se trošku bojíme nárůstu cen v restauracích a službách s otvíráním ekonomiky, tam budou spíše trpět domácnosti, které rády chodily do restaurací. A když se bavíme o paní důchodkyni, tak pro ni ten nárůst cen nebude tak dramatický jako pro rodinu s dětmi, která je aktivní, jezdí na výlety a ráda si v sobotu zajde do restaurace na oběd či večeři. Taková rodina určitě pocítí výraznější nárůst cen.

Zdražení potravin? Na úroveň roku 2019 nevyletí, slibuje ekonomka Horská. (Video: Seznam Zprávy)

Největší změna ceny? U čerpacích stanic

Vy jste zmiňovala, že ceny táhly nahoru zejména auta, která jsou dražší, pohonné hmoty, benzín byl v květnu dokonce nejdražší od října 2019, nahoru šel i tabák, alkohol, nájmy. Ke zmírnění inflace naopak přispěly ceny potravin, ceny elektřiny, levnější byl i zemní plyn. Kde tedy Čech jako spotřebitel to zdražování pocítí nejcitelněji? Je to na tom benzínu?

Je to určitě u čerpacích stanic, tam si myslím, že je to viditelné, protože těch motoristů v České republice máme hodně. Někdo jezdí pravidelně, někdo svátečně, ale ten nárůst je opravdu znát. Naopak naštěstí potraviny (a to si myslím, že je důležitá zpráva pro domácnosti – řekněme – s nižšími příjmy) nám přestaly růst a nezdražují, a to jsme ještě před covidem zažívali opravdu prudké nárůsty cen potravin.

Potraviny a jejich ceny zajímají prakticky všechny. Jak jste zmínila, tak v květnu po několika měsících zdražování poklesly. Zlevnilo vepřové o 10 %, vejce o 9 %, lacinější je ovoce i zelenina. Je to podle vás jenom takový sezonní výkyv nebo jsme po dlouhé době na začátku nějakého trendu levnějšího jídla?

Jsme na začátku nějakého trendu, ale tady opravdu jde hodně o sezonnost. U té zeleniny, u ovoce je to dobře vidět, ale je otázka, co s masem, protože vepřové maso nám sice v obchodech klesá, ale už slyšíte od producentů, že naopak na mezinárodním trhu vepřové jde nahoru, takže tam opět zase roste obava o to, že nám ty šunčičky budou zase trošičku zdražovat. Ale summa summarum bychom neměli zažít to, co jsme zažili před covidem. To znamená ten prudký nárůst cen potravin v roce 2019, který tehdy táhl tu inflaci nahoru. Teď to budou hlavně ty služby.

Na květnové inflaci se vedle elektřiny mimo jiné podílely třeba právě i ty služby. Jak velké zdražování čekáte?

Otevření restaurací půjde určitě ruku v ruce se zdražováním. Někteří budou bojovat o zákazníka, nebudou chtít zdražit, ale za celý covidový rok, kdy byly restaurace spíše zavřené než otevřené, tak se jim samozřejmě nahromadily obrovské dluhy. Mají náklady, potřebují investovat, často musí měnit koncept. Protože restaurace – obzvlášť v turistických centrech – byly zvyklé na návštěvy ze zahraničí, a ty se budou vracet velmi pomalu. Restaurace tedy musí změnit klientelu, musí se vrátit k českému zákazníkovi, a to znamená změnu konceptu, ale i ceny.

Jak velké to zdražení bude?

To bych také ráda věděla sama jako častý návštěvník a host restaurací. Myslím si, že to mohou být vyšší jednotky procent, protože ty náklady byly opravdu vysoké. A restauratéři nejenom že vyčerpali své rezervy, ale často si museli půjčit na to, aby přežili.

Zdražení restaurací? Kvůli covidu i tlaku na minimální mzdu či nájemné

Takže to zdražení je motivováno tím, že si hospodští a majitelé chtějí vynahradit ztráty po covidu nebo i tím, že ty další vstupy zdražily?

Nejhorší na tom vlastně je, že to je všechno dohromady. Máte dražší vstupy, máte dražší cenu práce, má se opět zvyšovat minimální mzda, máte také i dražší nájemné. A vlastně jste zadlužení, půjčili jste si, kdo dal, a otázka také za kolik. Toto všechno povede k tomu, že hospodští budou muset nějakým způsobem reagovat. A nebo půjdou na úkor kvality, pokud chceme jídlo za stejnou cenu.

Vy jste zmínila i ceny služeb. Kadeřníci, wellness, bazény  všichni avizovali, že podraží, i když to třeba nebude úplně ze začátku, aby nevyděsili klienty. Zmiňovalo se, že to bude odhadem minimálně o deset procent. Myslíte si, že to bude trvalé? Nebo až se lidé nasytí a ten prvotní zájem opadne, tak ceny zase spadnou?

Může to tak být. Třeba u wellness či bazénů záleží nejvíce na vývoji cen energií. Bude také záležet na ceně práce a na tom, jak se bude vyvíjet nájemné. Ale může se opravdu stát, že některé wellness zkusí, kde je ta cenová hladina a co jsou ochotni klienti zaplatit, a co už zaplatit ochotni nejsou. Bude tam velký boj provozovatelů mezi tím, jak zvýšit cenu a jak přilákat – pokud to už bude možné – další zákazníky. Navíc si myslím, že ty ceny možná nebudou tak stabilní, jak jsme byli zvyklí. Musíme si zvyknout na to, že když přijdeme po měsíci, po čtrnácti dnech do bazénu, tak možná cena bude jiná.

Takže ke kadeřníkovi jeden měsíc za 500 korun, podruhé za 700 korun?

Je to tak možné.

Nejvíce si naspořili ti s vyššími příjmy

Češi mají kvůli covidové uzávěře na účtech přes tři biliony korun. Některé diváky, kteří nám psali, to překvapilo. A ptají se, jaké skupiny obyvatel se týká rekordní nárůst úspor?

Víme, že je to právě ta středně příjmová a hlavně výše příjmová část obyvatel. A proč? Také proto, že jsme tady měli dva dny před Vánoci schválenou „daňovou reformu“. Já tomu říkám spíš rošádu, která zrušila superhrubou mzdu a která ještě k tomu snížila sazbu daně z příjmů fyzických osob. To, že se zvýšily odečitatelné položky, to je asi jedna z těch věcí, kterou bych naopak chválila, protože ta právě měla pomoci lidem s nižšími příjmy. Právě to zrušení superhrubé mzdy a snížení sazby daně ale vedlo k tomu, že lidé s nadprůměrnými příjmy dostali daleko více – když to tak porovnám, absolutně vyšší částku – než lidé s nízkými příjmy. A tito lidé mají menší sklon ke spotřebě a peníze ukládají do bank.

Navíc to nejsou ani úspory, to si jenom něco necháte a přemýšlíte, co si za to koupíte. Na dovolenou nemůžete, do služeb, jako jsou restaurace, hotely, také ne. Tak ty peníze na účtech zůstaly. Takto se ale vytvořilo podle našeho hrubého odhadu zhruba 323 miliard korun, nikoliv ty tři biliony, ale i tak je to dost.

Je téměř jisté, že ČNB bude buď teď v červnu, nebo na konci léta v srpnu, zvyšovat základní úrokovou sazbu, laicky řečeno, budou se zdražovat peníze. Pro Seznam Zprávy Byznys to před časem potvrdil viceguvernér ČNB Marek Mora. Podle vás to bude v červnu, nebo v srpnu?

To s jistotou úplně nelze říci. Já osobně bych spíš velmi sázela na srpen, protože přeci jenom některá data ukazují, že úplně není třeba sazby zbytečně brzy zvyšovat. Ale opravdu ta otázka je kdy. Ne jestli. To, že úrokové sazby půjdou nahoru, je jisté.

A vy byste byla spíše pro červen, nebo srpen?

Srpen by z mého úhlu pohledu byl lepší, protože další data mohou potvrdit třeba vývoj inflace. Budeme mít víc informací o šířících se dalších mutacích covidu a ta míra nejistoty bude určitě menší. A jestli je zvedneme v červnu nebo na začátku srpna, to pro tu ekonomiku a pro inflaci není zásadní rozdíl.

Jaký to bude mít dopad na Čechy? Předpokládám, že bezprostřední žádný, ale v delším časovém horizontu?

Naopak, ono to dopad už má. Právě proto, že nám rostou hypotéky. A to není jenom proto, že ekonomika roste. Ale také proto, že finanční trh počítá s tím, že úrokové sazby se zvednou.

Pojďme odpovědět divákovi, který se ptá: „Je to dost klišé, ale zajímaly by mě nemovitosti z dlouhodobého hlediska. Přemýšlím, kdy nastane chvíle, kdy bude výhodnější si pronajmout byt a zbytek peněz někam investovat? Anebo je třeba počítat s růstem cen donekonečna?“

Je to velmi zajímavá otázka a odpověď není vůbec jednoduchá. Já bych tady zdůraznila dvě věci. První věc je, že když se přemýšlí o investici do nemovitostí, zapomíná se, že nemovitost má tendenci po určité době podléhat ztrátě hodnoty. Vy musíte do té nemovitosti investovat zhruba jedno procento ročně, abyste udrželi její hodnotu. Takže kdokoliv, kdo uvažuje o koupi bytu jako o investici, by neměl jenom počítat se splátkami hypotéky, ale připočítat si také náklady na udržení té kvality.

Nájemník toto nemusí. Nájem a služby jsou čistý náklad, takže je třeba porovnávat správná čísla. Na druhé straně zatím nevidím důvod, proč by ceny nemovitostí měly v České republice opravdu absolutně klesnout.

Ceny nemovitostí dolů nepůjdou

Vidíte někde ten strop? Podle údajů České národní banky ve vybraných lokalitách

jsou byty nadhodnocené o 25 %, jinde zhruba o pětinu.

Je to tak. Ty ceny svým způsobem od nějakého dlouhodobého trendu jsou nadhodnocené. Nemovitostí je ale málo, proto nevidím důvod v horizontu řekněme tří až pěti let, že by se něco na trhu nemovitostí změnilo. Čeho je nedostatek, prostě bude dražší, a to se děje na trhu nemovitostí.

Takže potřebujeme nový stavební zákon a rychlou výstavbu?

Potřebujeme rychle připravit územní projekty, obce musí mít připraveny územní plány. Toto všechno strašně dlouho chybí. Než dojde k realizaci projektu, tak to v některých případech trvá opravdu víc než deset let a těch projektů moc připravených není.

Čechy trápí možné zdražování. Českou vládu zase, jak naplní státní pokladnu, respektive jak zaplatí ty stovky miliard, vysoký státní dluh, který po Česku zůstane. Divák se ptá: „Rád bych Vás požádal o zhodnocení (klidně i známkou jako ve škole) parlamentních politických stran z hlediska jejich přístupu k ekonomickým reformám a rozpočtové odpovědnosti v posledním roce?“

Moje názory jsou apolitické, ale pokud mám být na chvílí paní učitelkou: koalici ANO a ČSSD bych dala horší trojku. Zpočátku se snažily, ale udělaly neomluvitelné boty –⁠ schodky veřejných rozpočtů, které s covidem vůbec nesouvisí. Pirátům a jejich koalici se STAN bych dala dvojku. Koalici SPOLU váhám mezi dvojkou a trojkou, protože si myslím, že ne všechno je úplně tak, jak říkají. Například ODS tlačí na úspory přes propuštění úředníků. Bohužel kdo zná čísla, ví, že propouštět úředníky nebude stačit.

Jak dlouho budeme podle vás ten schodek, který se podařil vyrobit, splácet?

Může to trvat velmi dlouho. Jen úroky nás letos budou stát 70 miliard korun, příští rok klidně 100 miliard korun. To jsou dluhy, které budeme splácet ze svých daní, takže by nás jako poplatníky mělo zajímat, proč pokračujeme ve schodcích v řádu stovek miliard. To opravdu není ospravedlnitelné. Je to politika, která si kupuje voliče a není to jen před volbami. Když se podíváme na plán současné koalice, tak tam nevidíme žádné úsilí o ozdravení veřejných financí.

Vy jste několikrát řekla, že příští vláda se nevyhne zvyšování daní. Kam by měla sáhnout?

Myslím si, že si potřebuje udělat totální revizi toho, co máme, protože tam je těch nezdravých prvků strašně moc. Nejvíce nezdravé je obrovské zatížení práce daněmi, platíme velmi vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění, ale to si nemůžeme dovolit zkrátit, pokud nenajdeme jiné zdroje a uděláme nějakou reformu směrem k moderní ekonomice. Intenzivně se diskutuje minimální daň na globální úrovni pro firmy jako řešení daňových rájů. Je to jedna z cest, jak dostat do těch veřejných rozpočtů celosvětově vyspělých ekonomik více peněz.

Bude třeba se bavit o těch daních, které nás mají učit chování k zodpovědnosti, k dlouhodobé udržitelnosti. Hovoří se o zelených daních nebo o daních, které postihují spotřebu, která má dlouhodobý negativní dopad na naše zdraví. To znamená nejsou to jenom cigarety, není to jenom tabák, ale je to také hazard a jsou to také často nezdravé potraviny. Je to celý mix, ale já osobně volám po zásadní daňové reformě, která nás z těch osmdesátek přesune do 21. století.

Nakonec jedna dobrá rada Heleny Horské pro příštího ministra nebo ministryni financí?

Sednout nad rozpočet a udělat konečně pořádný rozpočet jak ze strany příjmů, tak ze strany výdajů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované